Saintgermainská smlouva

21. října 1918 se sešlo 208 německy mluvících delegátů rakousko-uherské říšské rady a prohlásilo se za Provizorní národní shromáždění Německého Rakouska. 30. října byl zvolen Karl Renner za kancléře Německého Rakouska. O den později byla vyhlášená Maďarská demokratická republika, čímž se de facto rozpadlo Rakousko-Uhersko. 11. listopadu 1918 císař Karel I. podal abdikaci a ještě téhož dne opustil svou rezidenci v Schönbrunnském zámku ve Vídni.

Den poté bylo Německé Rakousko prohlášeno za demokratickou republiku a mělo se stát součástí Německé říše. Mezitím, na území Předlitavska bylo vyhlášeno několik nástupnických států, tedy Československo, Polsko a Jugoslávie. Ve stejné době došlo i k italské okupaci Jižního Tyrolska a Trentina.

První rakouské volby byly pořádány 16. února 1919 a vyhrál je opět Karl Renner. Volby potvrdily i platnost Habsburského zákona. V květnu 1919 Karl Renner přicestoval i se svou vyjednávací delegací do Saint-Germain, kde však zjistil, že nejsou připuštěni k vyjednávání, ale jen k vlastnímu podpisu mírové smlouvy, ke kterému došlo 10. září.

Smlouva ze St. Germain obsahuje celkem 381 článků. K nejdůležitějším z nich patří tyto body:

• Čechy, Morava, Rakouské Slezsko a drobná území v Dolním Rakousku, České Rakousy (mj. Valticko a Západní Vitorazsko obsahující i část Českých Velenic s nádražím) připadají nově vzniklému Československu; přitom se nebere ohled na právo na sebeurčení německojazyčného obyvatelstva v Sudetech, jež v říjnu 1918 založilo vlastní provincie; smlouva neřeší československo-polský spor o Těšínsko.
• Jižní Tyrolsko, Italské Tyrolsko a Kanálské údolí připadají Itálii.
• Istrie připadá Itálii.
• Bukovina připadá Rumunsku.
• Halič a Lemko-rusínská republika připadá Polsku.
• Části dolního Štýrska a Korutanska (údolí řeky Meža a Jezersko) připadají nově vzniklému státu Srbů, Chorvatů a Slovinců - Jugoslávii.
• O přináležitosti jižního Korutanska k Rakousku či Jugoslávii má rozhodnout referendum.
• Západní oblast Maďarska připadá Rakousku pod novým názvem Burgenland.
• Zakazuje se používání názvu státu "Deutschösterreich" - Německé Rakousko.
• Zakazuje se připojení Rakouska k Německé říši.
• Rakouský stát a ČSR jsou zavázány platit válečné reparace.
• Zakazuje se všeobecná branná povinnost v Rakousku, povolena je pouze profesionální armáda čítající nanejvýš 30 000 mužů. Továrny na zbraně a výzbroj musí být zničeny.

Po oddělení těchto území zbyla z bývalého Rakousko-Uherska část čítající přibližně 6,5 milionů obyvatel. Na Maďarsko byla, stejně jako na Rakousko, uvalena povinnost platit reparace. Obdobou smlouvy ze St. Germain byla Versailleská smlouva.

Smlouva ze St. Germain vstoupila v platnost formálně 16. července 1920 a právně tak potvrdila zánik Rakousko-Uherska.