Pomník Josefa II. (České Budějovice)

Pomník císaře Josefa II. v Českých Budějovicích byla bronzová busta na mramorovém podstavci v parku Sady v Českých Budějovicích. Byla odhalena v roce 1883 a přesně po 35 letech byla v roce 1918 stržena.

Císař Josef II. (1741–1790)
Pomník v parku Sady, mezi lety 1892–1900
Základní údaje
AutorViktor Oskar Tilgner
Rok vzniku1883
Popis
Materiálbronz
Umístění
UmístěníSady
StátČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°58′36,31″ s. š., 14°28′36,85″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a historie

Českobudějovický pomník Josefa II. nechal postavit tamní Německý politický spolek. Bronzovou bustu císaře vytvořil vídeňský sochař Viktor Oskar Tilgner (1844–1896).[1] Busta byla umístěna v centrální části parku, mezi ulicemi Kněžská a U Černé věže, na mramorovém podstavci s nápisem „Dem Schätzer der Menschen KAISER JOSEF II.“; nápis byl chybný, místo správného „Schützer“ (ochránce) v něm bylo slovo „Schätzer“ (odhadce), tedy česky nápis zněl „Odhadci lidu císaři Josefu II.“ – pomník byl přesto 28. října 1883 odhalen, slavnostního průvodu se zúčastnilo asi 5 000 lidí. Podrobnou zprávu o tom přinesl následující den list Budweiser Zeitung.[2]

S pomníkem byly problémy už při jeho přípravě, když německá část městského výboru odhlasovala příspěvek na stavbu pomníku přes protesty české části. Potíže, jako poškozování pomníku nebo šarvátky u něj, pokračovaly i později, protože Němci pořádali u Josefa II. okázalé oslavy.[3]

Pomník stál v parku do 28. října 1918, kdy jistý Jan Březina bustu Josefa II. strhl a hodil ji do Mlýnské stoky. Městský zahradník Josef Sobischek pak bustu vylovil a uschoval.[3][4] Příslušné části parku se do té doby říkalo Josefský park, po stržení zničení pomníku Besední park (podle protější budovy Besedy českobudějovické).[5][6]

Podstavec zůstal na svém místě až do roku 1926. Uvažovalo se sice o jeho využití pro pomník obětem první světové války,[7] ale nakonec ho od města odkoupil kamenický mistr Václav Hára, dodavatel hřbitovních náhrobků.[3] V roce 1958 byl na stejné místo naproti fontáně instalován pomník Mateřství od sochaře Františka Mrázka (1912–2002).[3]

V roce 2017 vyzvalo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích pedagogy a studenty Střední uměleckoprůmyslové školy svaté Anežky České v Českém Krumlově, aby pro výstavní projekt „První světová válka – léta zkázy a bolesti“ vytvořili repliku pomníku.[8]

Odkazy

Reference

  1. pomníky | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-10-06]. Dostupné online.
  2. Kramerius 5.. kramerius.cbvk.cz [online]. [cit. 2020-10-06]. Dostupné online.
  3. Josef II. navštívil Budějovice čtyřikrát. Českobudějovický deník. 2009-04-11. Dostupné online [cit. 2020-10-06]. (česky)
  4. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Hodnostář skončil v Mlýnské stoce. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. (česky)
  5. Majitelé volně pobíhajících psů v sadech budou potrestáni, zněla vyhláška. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. (česky)
  6. Beseda českobudějovická | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-10-06]. Dostupné online.
  7. KOZEL, Mgr Petr. http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/18/4764/. Severní Českobudějovicko [online]. 2015-08-18 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. (česky)
  8. SUPŠ sv. Anežky České v Českém Krumlově [online]. 2017-12-09 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. (česky)

Literatura

  • KOVÁŘ, Daniel. Příběhy budějovických pomníků. 1. vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek, 2000. 537 s. ISBN 80-254-2322-0.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.