Juraj Thoma

V roce 1993 vystudoval obor archeologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se specializací na raný středověk. V letech 1992 až 1995 působil v památkovém ústavu v Českých Budějovicích a od roku 1995 v Jihočeském muzeu.

Juraj Thoma je ženatý, žije v Českých Budějovicích.

Od roku 1993 byl členem ODS. V roce 1998 byl zvolen do zastupitelstva města České Budějovice, v letech 2002 až 2006 byl prvním náměstkem primátora a v roce 2006 byl zvolen primátorem města. 17. června 2010 byl na mimořádném jednání zastupitelstva odvolán z funkce na návrh předsedkyně kontrolního výboru zastupitelstva pro údajně neoprávněné odvolání tajemníka úřadu.[1] Proti němu vystoupil také Martin Kuba, předseda jihočeské ODS a první náměstek hejtmana v kraji a obvinil jej z celé řady dalších údajných chyb při vedení radnice.[2] Pro jeho odstoupení tak hlasovala mimo zastupitelů za KDU-ČSL a ČSSD také větší část klubu ODS. Thoma a dalších pět zastupitelů zvolených za ODS následně vystoupili ze zastupitelského klubu ODS a 24. června 2010 založili nový zastupitelský Klub občanských demokratů.[3]
Petr Gazdík nabídl Thomovi místo v čele kandidátky politického hnutí Starostové a nezávislí (STAN) pro komunální volby 2010.[4] Nakonec se stal lídrem nově vzniklého hnutí Občané pro Budějovice (HOPB), které šlo do voleb v koalici s hnutím STAN a za podpory nezávislých kandidátů.[5]
HOPB komunální volby v Českých Budějovicích vyhrálo a získalo 15 členů zastupitelstva ze 45 možných.[6] Vyjednávací týmy HOPB, ČSSD a TOP 09 dospěly začátkem listopadu k dohodě o uzavření koalice[7] a v jedenáctičlenné městské radě zasedlo pět zástupců ČSSD, čtyři zástupci HOPB a dva zástupci TOP 09. Primátorem se na období 2010–2014 stal opět Juraj Thoma.[7]

V roce 2011 byl po odchodu Jiřího Bessera jedním z kandidátů hnutí STAN na křeslo ministra kultury.

V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města České Budějovice, když vedl kandidátku hnutí Občané pro Budějovice.[8] Hnutí skončilo na 3. místě a dojednalo koalici s vítězným hnutím ANO 2011 a dále s TOP 09 a KDU-ČSL.[9] Juraj Thoma tak neobhájil post primátora a nakonec se rozhodl neusilovat ani o místo v Radě města (pokračuje tak pouze jako řadový zastupitel). Chce se totiž věnovat očištění svého jména v soudním sporu o zneužití pravomoci úřední osoby.[10]

Na konci listopadu 2015 opustil také post předsedy hnutí Občané pro Budějovice, nahradil jej Ivo Moravec.[11] V komunálních volbách v roce 2018 však opět obhájil post zastupitele města České Budějovice, když vedl kandidátku hnutí Občané pro Budějovice.[12] V listopadu 2018 se navíc stal 1. náměstkem primátora pro územní plán, strategický plán a rozvoj, kulturu, Jihočeské divadlo, p. o..[13]

Důraz na rozvojové a infrastrukturní projekty a transparentnost, nulová tolerance hazardu.

Od roku 2002, kdy byl Thoma zvolen náměstkem primátora pro strategický rozvoj, infrastrukturu a územní plánování a současně prvním náměstkem primátora, kladl největší důraz na přípravu projektů dopravních projektů: zejména přeložek silnic II/156 a II/157, které jako tzv. Zanádražní komunikace měly vytvořit novou, hlavní dopravní vnitroměstskou severojižní osu a dále pak přeložky silnice III/14539, tzv. Propojení ulic M. Horákové a Strakonické, která má vytvořit hlavní dopravní tepnu pro propojení sídlišť ležících na levém břehu Vltavy s východní částí městské aglomerace. Současně se také podílel na přípravě Integrovaného plánu rozvoje města na roky 2007–2013, který byl zaměřen na infrastrukturní projekty a revitalizaci budějovických panelových sídlišť.

V roce 2005 skončil v Plané u Českých Budějovic vojenský provoz na letišti, které bylo provozováno již od roku 1937 jako letiště civilní. Po zrušení vojenské posádky hrozilo, že letiště bude zrušeno a ucelený areál se vzletovou dráhou a zbylým inventářem bude využíván k jiným účelům. Po jednáních mezi městem České Budějovice, Jihočeským krajem a ministerstvy a dalšími orgány státní správy podepsal Thoma v roce 2006 za České Budějovice s Jihočeským krajem memorandum o záměru udržet a dále provozovat v Plané u Českých Budějovic letiště (ve 2017 je Letiště České Budějovice veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště s vnější hranicí pro lety za viditelnosti (VFR) ve dne). Zakladatelem a akcionářem společnosti provozující letiště jsou České Budějovice a Jihočeský kraj, financující společně provozní náklady společnosti s tím, že majitelem pozemků a budov je Jihočeský kraj, který ze svého rozpočtu zajišťuje investiční rozvoj letiště.

V letech 2006 až 2014, kdy Thoma zastával funkci primátora města dál prosazoval projekty orientované na dopravní a obecně infrastrukturní politiku a usiloval o maximální otevření úřadu veřejnosti a o jeho transparentnost. V letech 2007 až 2008 město vybudovalo vlastní záložní zdroj pitné vody a přestalo tak být závislé na jediném zdroji pitné vody, což Thoma považoval za strategickou nutnost a prosazoval jeho přípravu již v předchozím volebním období. Z dopravních staveb se realizovala (postupně až do 2015) zejména tzv. Zanádražní komunikace, tedy severojižní přeložka silnic II/156 a II/157 a v roce 2010 se Thomovi podařilo obhájit před ministrem dopravy Slamečkou nezbytnost vybudování tzv. Propojení dopravních okruhů od silice I/34 a příští D3 na tzv. Zanádražní komunikaci a dopravní skelet města, u které hrozilo zastavení a zakonzervování doposud provedených prací.

V roce 2008 město získalo rozhodnutí o umístění stavby a v roce 2012 stavební povolení na klíčovou spojnici levobřežních sídlišť a východní části městské aglomerace, přeložku silnice III/14539, která se projektovala a majetkově vypořádávala od 2002 až 2004 (stavba se realizuje 2017).

Ve 2009 se Thoma zasadil o koordinaci požadavků a názorů obcí ležících na trase Dálnice D3 plánované v okolí Českých Budějovic a společně se starostky a starosty těchto obcí podepsal Memorandum obcí dotčených stavbou dálnice D3, ve kterém byly zcela závazně formulovány požadavky všech obcí na polohopisné a výškové uspořádání D3, která bude současně tvořit východní obchvat města. Memorandem tak byly ukončeny neustále se opakující diskuse o variantním řešení dálnice u krajského města a vytvořený předpoklad pro dokončení projektové a majetkové přípravy a pro vlastní stavbu dálnice.

V letech 2007 až 2014 město realizovalo v předchozím volebním období připravovaný Integrovaný plán rozvoje města 2007–2013. V celkem třech rozvojových plánech: Zónový integrovaný plán Levý břeh Vltavy, Zónový integrovaný plán Máj a Tematický integrovaný plán rekonstrukce veřejných prostranství a ploch komunikací se proinvestovalo téměř 1,5 miliardy Kč včetně dotací. Ve spolupráci s Povodím Vltavy, s. p. byla v tomto období také kompletně dokončena protipovodňová opatření na řece Vltavě (přibližně za 170 milionů Kč) a na některých lokálních vodních tocích a vodotečích.

Ve funkci primátora Českých Budějovic Thoma prosazoval maximální otevřenost a průhlednost rozhodování samosprávy. Kromě zavedení tzv. rozklikávacího rozpočtu města na webových stránkách, nařídil s účinností od ledna 2011, tedy dlouho před zákonnou povinností obcí, kompletní zveřejňování všech smluv uzavíraných městem na webu města. V tomto ohledu byly České Budějovice vůbec prvním krajským městem, které k tomuto opatření přistoupilo. Změnila se rovněž pravidla pro poskytování finančních dotací z rozpočtu města právnickým a fyzickým osobám a tento nový systém byl posléze doporučován jako vzorový a velice kladně hodnocen iniciativami Bez korupce a Oživení (nejlepší z krajských měst 2012).

Ve 2011 předložil Thoma zastupitelstvu města – a obhájil – obecně závaznou vyhlášku, která znamenala nulovou toleranci heren a dalších hazardních aktivit na území města a jejím schválením město, jako jedno z prvních, vyhlásilo tzv. nulovou toleranci hazardu.

Ve druhém funkčním období prosazoval řešení významných investic formou veřejných architektonických soutěží, z nichž za zmínku stojí zejména architektonické soutěže na Centrum halových sportů 2012 (výsledek nebyl realizován po napadení výsledku soutěže Úřadem na ochranu hospodářské soutěže), urbanisticko-architektonická soutěž na park Háječek 2012/2013, architektonická soutěž na nový Pak Čtyři Dvory 2012 (veřejný provoz od 2014), architektonická soutěž na poněkud kontroverzní Památník letcům 1939–1945 z roku 2013 (nerealizováno, vítěz soutěže odstoupil od podepsání smlouvy s městem) a architektonická soutěž na stavbu Komunitního centra Máj z 2013 (v provozu od 2014).

Trestní stíhání za IT zakázku bez výběrového řízení

Thoma byl ve středu 5. září 2012 obviněn z údajného zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnost při správě cizího majetku. Jako primátor měl v červnu 2010 podepsat dodatek ke smlouvě o dodávce počítačového zařízení v hodnotě 37 milionů korun bez vědomí rady města. Podle policie tak firma bez výběrového řízení vydělala navíc pět milionů korun.[14] V prosinci 2012 dozorující státní zástupce trestní stíhání zrušil.[15] V dubnu 2013 policie Thomu v téže kauze obvinila znovu.[16] V lednu 2016 byl nepravomocně odsouzen k tresti pěti let odnětí svobody, k povinnosti zaplatit škodu přes 12,5 milionu korun a k 5letému zákazu vykonávat funkce ve veřejné správě. Thomův advokát se proti rozsudku odvolal.[17]

8. prosince 2016 byl Vrchním soudem v Praze zrušen nepravomocný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích a Thoma byl pravomocně zproštěn obžaloby.

Za podpis smlouvy čelil Thoma i občanskoprávní žalobě, kterou v srpnu podala na něj a celou radu města z roku 2007, současná městská rada a která po něm požadovala uhrazení části pokuty 1,3 milionu korun udělenou magistrátu Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.[18] Dne 30. ledna 2017 Okresní soud v Českých Budějovicích tuto žalobu města na Thomu a jeho někdejší první náměstkyni pravomocně zamítnul.

Thoma celé stíhání od počátku označoval za účelové a uměle vykonstruované. V roce 2012 byl policií v jeho pracovně v budově radnice zjištěn nelegální funkční odposlech. Ve 2015 policie věc odložila, aniž by zjistila pachatele a původce instalace nelegálního odposlouchávacího zařízení.