Petříkov (Ostružná)
Petříkov (německy Peterswald)[2] je vesnice ležící v severní části Olomouckého kraje, v okrese Jeseník. Je částí obce Ostružná. Petříkov leží v údolí říčky Branná, v nadmořské výšce 740–950 metrů. Bývalo to významné zimní středisko.
| Petříkov | |
|---|---|
 Pohled na hlavní ulici ve vsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Ostružná |
| Okres | Jeseník |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′14″ s. š., 17°2′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 27 (2011)[1] |
| Katastrální území | Petříkov u Branné (6,24 km²) |
| Nadmořská výška | 740–950 m n. m. |
| PSČ | 788 26 |
| Počet domů | 15 (2011)[1] |
  Petříkov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 116220 |
| Kód k. ú. | 716227 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Osadu Petříkov založil na svém kolštejnském panství v roce 1617 Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu. Součástí tohoto panství zůstal Petříkov i poté, co bylo Hanuši Petřvaldskému v důsledku jeho účasti na stavovském povstání konfiskováno a uděleno českému místodržícímu Karlu z Lichtenštejna, v jehož rodě pak setrvalo až do konce patrimoniální správy roku 1850.[3]
Od počátku obecního zřízení (1850) je Petříkov osadou Ostružné, jen v letech 1975–1990 byl, stejně jako samotná Ostružná, částí obce Branná.[4] Škola zde byla založena roku 1854 (samostatná budova postavena roku 1911, zanikla roku 1945). Za první republiky zde fungovala i česká menšinová škola. Před první světovou válkou se zde těžil pyrit a tuha. Těžba pyritu po první světové válce zanikla, tuha se dále těžila i v meziválečném období.
Po druhé světové válce a odsunu původních obyvatel byla osada dosídlena jen ze třetiny a počet obyvatel pak dále klesal. Oproti 45 domům v roce 1930 jich bylo v roce 1991 trvale obýváno jen 5. Osada se však rozvíjela a rozvíjí jako sezónní (zimní) turistické středisko s řadou sjezdovek a letní bobovou dráhou.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel Petříkova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:
| Rok | 1677 | 1834 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 12 | 202 | 222 | 237 | 212 | 207 | 167 | 150 | 148[p 1] | 43 | 37 | 20 | 13 | 16 | 24 |
- z toho: 3 Čechoslováci, 135 Němců; 147 řím. kat., 1 bez vyzn.
V Petříkově je evidováno 71 adres: 9 čísel popisných (trvalé objekty) a 62 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 8 domů, všechny trvale obydlené.
Zajímavosti
- kaple sv. Vavřince z roku 1909
- na území Petříkova zasahuje evropsky významná lokalita Rychlebské hory – Sokolský hřbet
Galerie
Pohled na hlavní ulici ve vsi
Petříkov v zimě
Kaple svatého Vavřince v roce 2021
Kříž před kaplí
Sjezdovka ve vsi
Bývalá hasičská zbrojnice, nyní rekreační objekt
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 586.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 585–586.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 396.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 102. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976–977.
- Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petříkov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Petříkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
