Rychlebský hrad

Rychlebský hrad (též Rychleby, německy Reichenstein) je moderní název zříceniny hradu neznámého jména a neznámých zakladatelů a majitelů v katastru města Javorník v Olomouckém kraji odvozený od jména Rychlebských hor, v nichž leží.[1] Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR.[2]

Rychlebský hrad
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	přelom 13. a 14. století
Zánik	15. století
Poloha
Adresa	Javorník, Česko Česko
Souřadnice	50°21′50″ s. š., 16°58′55″ v. d.
Rychlebský hrad
Další informace
Rejstříkové číslo památky	25616/8-930 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl vybudován vysoko nad levým břehem Račího potoka na skalnatém, ke korytu vodoteče vysunutém a příkře dolů spadajícím výběžku Přilbového vrchu ve výšce asi 425 metrů nad mořem. Naproti němu se na opačném břehu Račího potoka nacházejí pozůstatky tzv. Pustého zámku[3], původně zřejmě dřevěné konstrukce projevující se v současnosti jen pozůstatky terénní úpravy. Jeho vztah k Rychlebskému hradu prozatím není možné určit.[4]

Archeologické nálezy počátky hradu spolehlivě datují do závěru 13., případně počátku 14. století. Je prokazatelné, že z hospodářských a zejména bezpečnostních důvodů byl postupně rozšiřován. Půdorysné schéma jádra (první stavební fáze) hradu - oválná hradba o rozměrech 41 × 27,5 m, mohutný bergfrít uvnitř opevnění (průměr 10,25 m) a podsklepený palác chráněný hradbou – vykazuje stejné rysy jako hrady zbudované loupeživým rodem Wüstehube (Frýdberk, Kolštejn, možná i Kaltenštejn). Hrad byl z jihovýchodu chráněn prudkým svahem, z ostatních stran obehnán vylámaným příkopem a valem. Přístup vedl od severovýchodu, původně zřejmě brankou přímo pod bergfrítem. V dalších fázích bylo kolem jádra postaveno parkánové opevnění, zejména ze strany vstupu, kde byly vybudovány brána s padacím mostem a ochranná čtvercová věž. V pozdější fázi vznikly zřejmě též dvě budovy na vnější straně hradby naproti budově paláce na jižní straně.

Na základě četných archeologických nálezů válečné povahy (použité zbraně, hroty šípů apod.) a stop po ohni se usuzuje, že hrad zanikl naráz v souvislosti s náhlým násilným přepadem spojeným s ničivým požárem celého objektu, a to buď ještě ve 14. století, nebo za husitských válek – v tom případě by nejpravděpodobnějším datem zániku bylo jaro 1428, kdy husité v rámci výpravy proti vratislavskému biskupovi Konrádu IV. Olešnickému obsadili hrad Javorník.

Hrad pak zůstal v rozvalinách. Na počátku 20. století se stal předmětem vlastivědného zájmu a roku 1910 byly podniknuty některé konzervačně-rekonstrukční práce (postavena vyhlídka). V současnosti podléhá zdivo rychlé destrukci.