Rudolfov

Roku 1385 vydal král Václav IV. povolení Václavu Klaricovi z významné českobudějovické patricijské rodiny, že smí se svými kverky (členy důlního těžařstva) po dva roky prodávat stříbrnou rudu z dolu Monstrance na královských horách u Českých Budějovic. Byla zmiňována ves Vesce.[3][4]

Podle Březanovy kroniky se v roce 1570 zdejší osídlení nazývalo Hory Budějowské či Rudolfowo Město.[4]

Výtěžková medaile Rudolfova (1593)

Kayser Rudolphstadt (Město císaře Rudolfa, později pouze Rudolfov nebo Rudolfstadt[5]) bylo založeno roku 1585 z obce Velké Hory na základě výsadní listiny, kterou dne 30.12.1585 vydal německý císař a český král Rudolf II.[4][3]V ní byl obci udělen status svobodného královského horního města s rozsáhlými privilegii. Město s převládajícím počtem evangelických věřících bylo centrem hornického života a sídlil v něm královský horní úřad. V okolí se již od 14. století nacházely významné stříbrné doly, ve kterých se těžba rudy slibně rozvíjela až do roku 1600. Město tehdy čítalo 250 domů a bylo tak jedním z největších na jihu Čech. Postupně se stalo nebezpečným konkurentem katolických Českých Budějovic. To se nezměnilo ani po roce 1610, když těžba a tavení stříbra začaly pomalu upadat pro vyčerpání dolů.

Konec Rudolfova jako významného města a soupeře Budějovic přišel s českým stavovským povstáním. V něm zůstaly Budějovice věrné císaři a katolické církvi, zatímco Rudolfov se k povstání připojil. Když pak v roce 1619 táhla skrz jižní Čechy císařská vojska, neopomněli budějovičtí upozornit císařského generála Buquoye na neprominutelnou zradu Rudolfova, která dle nich musí být okamžitě a nekompromisně potrestána. Rudolfov byl dne 15.6.1619 císařským vojskem a českobudějovickým měšťanským praporcem, vedeným Fabiánem Welsem Z Welsenbergu, vypleněn, vypálen a srovnán se zemí. Bylo zabito mnoho civilních obyvatel. Masakr mezi jinými nepřežil evangelický kazatel Martin Ziezner, jeho manželka a jejich šest dětí.[4][3][6]

Pohled na Rudolfov, v pozadí České Budějovice a vrch Kleť, malba Eduarda Gurka z roku 1840

Zničené horní město postoupil Ferdinand II. v prosinci 1620 Českým Budějovicím.[4] [7] Toto své rozhodnutí znovu potvrdil královským dekretem vydaným v Řezně dne 8. listopadu 1630, ve kterém stavěl Rudolfovské na roveň obyvatelům českobudějovických předměstí.[3] Zároveň však urovnal spory mezi Českými Budějovicemi a Rudolfovem v horních věcech a stanovil jejich práva, čímž byly svobody Rudolfovských zčásti obnoveny[4]

Částečně obnoveno bylo město již v 17. století, určitý výraznější rozkvět pak prodělalo v 19. století. Pošta zde byla zřízena 21. června 1869.[5] V Rudolfově byla vojenská zbrojnice.[8]

Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 1518 obyvatel, z toho 1205 národnosti československé a 318 národnosti německé.[9] Po 2. světové válce pak došlo k odsunu německých obyvatel.

Město leží na úbočí Lišovského prahu (asi 480 m n. m.) asi 5 km severovýchodně od centra Českých Budějovic. Z Rudolfova je za hezkého počasí velmi krásný výhled přes Českobudějovickou pánev na Kleť a střední Šumavu (Boubínská a Želnavská hornatina).

Lesy východně od města v údolích Rudolfovského potoka a Vráteckého potoka, které protékají po okraji města, jsou příjemné pro procházky v přírodě – toho využívají rodiny s dětmi z Českých Budějovic, protože do Rudolfova jezdí autobusy MHD. Na severním okraji Rudolfova dále začíná cyklistická stezka, kterou vybudovala sousední obec Hlincová Hora.

Do vývoje počtu obyvatel v minulosti zasáhly územní změny obcí, kdy nejprve v roce 1975 bylo s Rudolfovem sloučeno 6 obcí a poté v roce 1990 se 7 obcí osamostatnilo.

Bývalá rudolfovská radnice

Najdeme zde starobylý Perkmistrovský dům (muzeum), základní devítiletou školu s jídelnou, mateřskou školku, tělocvičnu, římskokatolický kostel Sv. Víta (výrazný orientační bod) s děkanstvím a Sbor smíření CČSH s farou. Z Rudolfova podle pověsti pochází zvon Bumerin z Černé věže v Českých Budějovicích.

• renesanční původně luteránský kostel sv. Víta ze druhé poloviny 16. století, po roce 1620 římskokatolický. V kostele bývala gotická socha Madony – tzv. Madona z Rudolfova, jedna z nejstarších v Čechách, dnes zapůjčená v Alšově jihočeské galerii v Hluboké.
• Perkmistrovský dům původně sídlo královského báňského úřadu z konce 16. století, později radnice, nyní Hornické muzeum
• bývalý renesanční zámeček, který nechal okolo roku 1590 postavit těžař Jan Hölzl ze Sternsteinu, dalšími majiteli byli majitelé hlubockého panství – Malovcové z Malovic a Baltazar Marradas, který zámek přestavěl, od roku 1661 byli majitelé Schwarzenbergové, kteří jej v roce 1768 přenechali vojenské správě.[18]
• naučná stezka Cesta kolem hornického města – pozůstatky hornické činnosti v okolní krajině

Občané města jezdí za kulturou do Českých Budějovic a na menší akce do okolních vesnic. V městě se konají jednou ročně malé Hornické slavnosti a příležitostné charitativní akce. Aktivita zastupitelstva se v této oblasti soustřeďuje na vítání nově narozených občánků na radnici.

Rudolfov nemá přirozené náměstí, jelikož původní historické centrum s chaotickou zástavbou u Královského rybníku tuto úlohu neplní. Veřejné prostranství (náměstí nebo park s lavičkami) by mohlo vzniknout na tzv. Farské louce (asi 2 ha pole přímo u Třeboňské silnice, naproti kostelu a základní škole). Plocha Farské louky je v územním plánu z roku 2008 vymezena jako plocha smíšená obytná a občanské vybavenosti. O jejím využití se však stále nedošlo ke shodě, ačkoliv architektonické návrhy představilo tehdejší vedení města již v roce 2008.[19] Situaci zkomplikoval soudní spor o vlastnictví pozemku vedený od roku 2015 mezi církví a městem.[20]

Vzhledem k těsné blízkosti Českých Budějovic je Rudolfov napojen na síť MHD tohoto krajského města. Do Rudolfova jezdí autobusová linka 1 (v letech 2012–2018 jako linka 21, krátkou dobu i 18), která jezdí z Haklových Dvorů přes Nádraží na Rudolfov ke Kostelu, na Hlincovou Horu, Rudolfov na Americe a několik spojů pouze do Nového Vráta – U Scanie.

V minulosti ležel na hlavním silničním tahu na Brno (dnes silnice II/634), po vybudování přeložky této silnice mezi Hůrami a Libničí směrem na Lišov ho lze nyní minout ze severní strany. Malá část městských ulic má dosud jen nezpevněný povrch.

Přímo na území Rudolfova železnice nevede, do oblasti asi 600 metrů západně od západní hranice Rudolfova však vede železniční vlečka od Českých Budějovic.

V letech 1932–1955 fungovalo jižně od města, na svahu Dlouhého vrchu malé letiště pro kluzáky, mezi lety 1946–1952 i s hangárem pro pět letadel a řídící věží. Ve druhé polovině 20. století se místo využívalo pouze k letům na rogalu a na místě byl instalován pomník bezmotorového létání. Později se prostor začal využívat k paraglidingu.[21][22]

Zdravotnictví

Defibrilátor umístěný v úložné skříni

Zdravotní péči v Rudolfově zajišťuje praktický lékař pro dospělé, dětská lékařka a zubní lékař. Lékárna zde není. O seniory je postaráno v domě s pečovatelskou službou.

V roce 2018 byl pro rychlou záchranu života pořízen automatický externí defibrilátor (AED), který je umístěn v boxu na veřejně přístupném místě – u hasičské zbrojnice ze strany Adamovské ulice.[23]

Jedná se o osoby, které jsou nějakým způsobem spjaty s městem, buď se zde narodily, zemřely anebo v něm nějakou dobu pobývaly. Osobnosti jsou řazeny podle abecedy.

• Jakub Achart – kněz, který v letech 1713–1734 působil v Rudolfově, neobyčejně schopný kněz, kterému se mj. nakrátko podařilo obnovit místní těžařství
• Josef Bartuška (1898–1963), byl českým básníkem, malířem, publicistou, hudebníkem, divadelníkem i filmařem, patřil k nejvšestrannějším osobnostem české meziválečné avantgardy. V Rudolfově působil jako učitel a zemřel zde.
• Miroslav Bedřich Böhnel (1886–1962), spisovatel, středoškolský profesor, prozaik a dramatik, napsal mj. knihu Dějiny města Rudolfova
• Paul Hadlatsch (1912–1954), vynálezce a vysokoškolský učitel, prožil zde mládí
• Jan Holub (1942–2018), plochodrážní jezdec a mistr republiky jednotlivců z let 1968 a 1969
• Jan Hromádka (1886–1968), geograf, geolog a geomorfolog, zemřel zde[24][25]
• Salomon Gottfried Job, zdejší malíř ve druhé polovině 17. století
• Matyáš Václav Klaudi (1778–1824), rudolfovský rodák, historik Rudolfova, magistrátní rada v Českých Budějovicích a zakladatel budějovické nemocnice
• Vojtěch Krž (1861–1924), politik, říšský poslanec
• Josef Kříž, akademický sochař a malíř (* 1932)
• Zdeněk Mathauser (1920–2007) byl český vysokoškolský učitel, rusista, dále pak estetik a literární vědec
• Leopold Matouš, legionář, politik, diplomat, majordomus prezidenta Edvarda Beneše
• Milada Persanová (* 1906), malířka, narozena v Rudolfově
• Josef Plojhar, ministr zdravotnictví v letech 1948–1968, v roce 1939 působil jako kněz v Rudolfově
• Jiří Probošt (1880–1953) akademický malíř, od 30. let až do své smrti žil v Rudolfově
• František Sobíšek (1920–2013), farář
• Martin Stáhalík (1962–2001), letecký akrobat
• Jiří Vančura, herec
• Josef Vandas, farář
• Jiří Zeman (1926–1996), akademický malíř, pedagog
• Miloslav Ziegler (* 1943), československý fotbalista, útočník

• Sandl, Rakousko

• 
  Základní škola a kostel svatého Víta
• 
  Sbor smíření Církve československé husitské
• 
  Měšťanský dům čp. 130
• 
  Usedlost čp. 152
• 
  Usedlost čp. 160
• 
  Hostinec Na Americe
• 
  Usedlost čp. 36

Panoramatický pohled od severovýchodu na základní školu a kostel svatého Víta v Rudolfově. V pozadí hora Kleť (1 087 m n. m.).

Panoramatický pohled na Rudolfov od jihu. Vpravo vrch Baba (583 m n. m.), nejvyšší vrchol Lišovského prahu.