Jiří Probošt

Jiří Probošt se narodil ve Vídni, pocházel z rodiny zámeckého správce u knížete Schwarzenberga.[1] Jeho malířské nadání se projevilo již v raném mládí. Studoval na reálném gymnáziu v Českých Budějovicích a předmět kreslení tam v letech 1887–1904 vyučoval profesor kreslení a malíř Petr Rada (1857–1915),[2] rodák ze Železného Brodu a otec malíře Vlastimila Rady.[3]

Po ukončení studia nastoupil do státní služby a po první světové válce byl jmenován přednostou berního úřadu v Českých Budějovicích. Zájem o malířství ho neopustil a i nadále se v tomto oboru vzdělával. Navštěvoval kreslířskou školu v českobudějovickém městském muzeu, soukromě studoval u akademického malíře Jana Kojana a posléze na pražské soukromé malířské škole Rudolfa Vejrycha.

Rodinná vila Jiřího Probošta v Rudolfově

Ve třicátých letech se přistěhoval do Rudolfova, kde žil v rodinné vile se dvěma ateliéry s výhledem na panorama Blanského lesa s nejvyšší horou Kleť. V této době se stal členem Sdružení jihočeských výtvarníků[4][5] a Syndikátu výtvarníků v Praze. Prostřednictvím těchto spolků úspěšně vystavoval v Praze, Brně, Plzni a řadě jihočeských měst.[6]

V roce 1937 odešel do výslužby a začal se plně věnovat svému koníčku – malbě. Odjel studovat do Paříže na Académii de la Grande Chaumière, uměleckou školu ve čtvrti Montparnasse, k malíři Othonu Friezsemu, představiteli fauvismu. Navštívil Louvre, kde ho nejvíce zaujali Paul Cézanne a Camille Corot. Díla, která Probošt v Paříži vytvořil, patří k jeho nejvýznamnějším.

Po návratu domů se věnoval zejména malbě jižních Čech. V roce 1939 měl první samostatnou soubornou výstavu v Praze. Výstava byla úspěšná, jeden z jeho obrazů zakoupila i Národní galerie.[7]

Jiří Probošt zemřel ve věku 73 let v Rudolfově a je pohřben v Kosmonosech spolu se svojí druhou manželkou Marií.[8]