Boubínská hornatina
Boubínská hornatina je geomorfologický podcelek na severovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 126 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 993 m, což je nejvíce ze všech podcelků Šumavy. Na jihu sousedí s Vltavickou brázdou, na východě s Libínskou hornatinou a Husineckou vrchovinou, na severu s Bělečskou vrchovinou a na západě s Knížecími pláněmi. Na okrajích je tento vrásnozlomový masiv rozčleněn hlubokými údolími (Pravětínský potok, Cikánský potok, Boubínský potok, Milešický potok, Křemenný potok)
Boubínská hornatina | |
---|---|
Bobík a Boubín | |
Nejvyšší bod | 1 362 m n. m. (Boubín) |
Rozloha | 126 km² |
Nadřazená jednotka | Šumava |
Sousední jednotky | Vltavická brázda, Šumavské pláně, Prachatická hornatina, Vimperská vrchovina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko, |
Povodí | Vltava |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IB-1D |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geologická stavba
Boubínská hornatina je tvořena z biotitických granitizovaných rul moldanubika.
Nejvyšší vrcholy
|
|
Geomorfologické okrsky
Hornatina se člení na dva geomorfologické okrsky:
- Boubínský hřbet – jižní, hlavní část
- Včelenská hornatina – severní nižší část
Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[1]:
Geomorfologické členění Šumavy | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Šumavská subprovincie • Šumavská hornatina | ||
ŠUMAVSKÉ PLÁNĚ |
Kochánovské pláně | |
Kvildské pláně | Prášilské pláně (Poledník, 1315 m) Modravské pláně (Tetřev, 1258 m) Roklanské pláně (Blatný vrch, 1376 m) | |
Javornická hornatina | nečlení se (Javorník, 1067 m) | |
Svojšská hornatina | nečlení se (Huťská hora, 1188 m) | |
Knížecí pláně | Lipecké pláně (Výška, 1118 m) Novosvětské pláně (Obrovec, 1164 m) Stráženské pláně (Žlíbský vrch, 1133 m) | |
ŽELEZNORUDSKÁ HORNATINA |
Debrnická hornatina | nečlení se (Plesná, 1338 m) |
Královský hvozd | nečlení se (Jezerní hora, 1344 m) | |
Pancířský hřbet | Můstecký hřbet (Můstek 1235 m) Prenetský hřbet (Prenet, 1071 m) Hojsovostrážská hornatina (Můstek Z I, 1006 m) | |
TROJMEZENSKÁ HORNATINA |
Stožecká hornatina | |
Plešská hornatina | ||
Novopecká kotlina | nečlení se (Šešovec, 899 m) | |
Vítkovokamenská hornatina |
Výtoňská hornatina (Vítkův kámen, 1035 m) Pasečenská kotlina (830 m) Hraničenská vrchovina (Mezileský vrch, 884 m) | |
Lučská hornatina | Lipenská vrchovina (Kaliště, 993 m) Loučovická hornatina (Hvězdná, 1012 m) | |
BOUBÍNSKÁ HORNATINA |
Boubínský hřbet | nečlení se (Boubín, 1362 m) |
Včelenská hornatina | nečlení se (Kupa, 1044 m) | |
ŽELNAVSKÁ HORNATINA |
Knížecí hornatina | |
Křišťanovská vrchovina |
Skalinská hornatina (1040 m) Arnoštovká pahorkatina (920 m) | |
VLTAVICKÁ BRÁZDA |
Hornovltavická brázda | nečlení se (846 m) |
Dolnovltavická brázda | nečlení se (790 m) | |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Související články
Reference
- BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.