Kleť

Hora Kleť nese jedno z vůbec nejstarších zaznamenaných pojmenování hor v Čechách. První písemná zmínka o jejím jménu pochází z roku 1263, kdy je uváděna jako mons Nakletti, další záznam z roku 1318 ji zmiňuje jako mons Naclati. Z těchto dokladů se usuzuje na původ jména ze staročeského slova klětЬ ve významu bouda, komůrka, sklep zřejmě podle nějaké skalní skrýše a nebo ze staročeského slova klatЬ ve významu hrot, špice. Německý název Schöninger vznikl překladem z pojmenování Krasletínská hora (po blízké vsi Krasetín – dříve Krasletín), neboť verschönen znamená krášlit (krasliti)[4].

Na vrchol Kleti lze vystoupat pěšky, vyjet na kole či se nechat vyvézt lanovkou.

Lanovka

Související informace naleznete také v článku Lanová dráha Krasetín – Kleť.

Lanová dráha na vrchol

Na svahu hory se nachází sjezdovka a lyžařský vlek. Z Krasetína na severovýchodním úbočí vede na vrchol sedačková lanová dráha, dlouhá 1 792 m a překonávající během 15 minut převýšení 383 m.

V okolí Českého Krumlova se pěší výstupy na Kleť těší velké oblibě. Počet výstupů se oficiálně eviduje od roku 2000.[10] Jedním z iniciátorů této aktivity byl krumlovský ultramaratónec Zdeněk Přívratský, jehož nápadem bylo zavedení tzv. Knihy výstupů, do níž se výstupy zaznamenávají a která byla po rekonstrukci Tereziiny chaty umístěna v místní restauraci.[11] V roce 2007 Přívratský s kamarády a příznivci výstupů založil Svobodnou společnost Kokosi na Kleti[12] a v témže roce byl zaregistrován Klub přátel hory Kleť[13] – obě sdružení dlouhodobě evidují výstupy na Kleť během kalendářního roku.[14] V Tereziině chatě lze své aktivity zaznamenávat v tzv. Knize výstupů. Na konci roku je pak vyhlášen Král a Královna s nejvyšším počtem výstupů za celý rok. Do počtu výstupů za rok se započítávají také výstupy dosažené v průběhu akcí Himálajský tygr a Himálajský medvěd. Himálajský tygr se koná vždy 1. května a úkolem je během devíti hodin, co nejvíc krát vystoupit z parkoviště pod lanovkou na vrchol Kleti (převýšení 419 m). Historie akce sahá do osmdesátých let 20. století. Martin Tomka, další ze zakladatelů Kokosů na Kleti a Klubu přátel hory Kleť, ji obnovil v roce 2002.[15] O dva roky později zavedl Martin Tomka i zimní obdobu nazvanou Himálajský medvěd, při které mají účastníci časový limit šest hodin.[16]

Od roku 2004[14] do roku 2017 byl nepřetržitým Králem na Kleti Roman Hommer, který měl na konci roku 2017 na svém kontě celkem 5111 evidovaných výstupů.[10] V roce 2004, kdy se započítávalo více výstupů v kterýkoliv den v roce, si Hommer připsal 420 výstupů za rok.[14] V dalších letech již to nebylo možné a Hommerův rekord podle stávajících pravidel byl 392 výstupů. V roce 2018 vytvořil nový rekord Václav Bauer z Chlumu u Křemže, který dosáhl 395 výstupů za rok, z toho čtrnáctkrát vyběhl na Kleť při jarním Himálajském tygru a desetkrát při zimním Himálajském medvědu (obojí znamenalo překonání dosavadních rekordů o jeden výběh navíc).[10]

Asi 500 m jihovýchodně od hlavního vrcholu se nachází vedlejší vrchol Malá Kleť (1043 m, souřadnice 48°51′39″ s. š., 14°17′18″ v. d.).[2] Jde o zalesněnou vyvýšeninu s balvany a vrcholovou skalkou nedaleko rozcestí Pod hvězdárnou, kde se spojují červená a žlutá značka.

Asi 250 m jihovýchodně od vrcholu Malá Kleť (a asi 700 m od jihovýchodně od Kleti) se nachází ještě další nevýrazný vedlejší vrchol nazvaný autory projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jako Malá Kleť JV (1028 m, souřadnice 48°51′38″ s. š., 14°17′25″ v. d.).[17]

• 
  Nejsnáze se lze na Kleť dostat lanovkou
• 
  Josefova věž na vrcholku Kleti
• 
  Pohled z rozhledny na Kleti
• 
  Pohled z rozhledny na Kleti, v dáli je vidět pára z chladicích věží JE Temelín
•