Rudolf Urbánek

Narodil se ve Slaném jako nejmladší z osmi dětí do rodiny řezníka Karla Urbánka a jeho ženy Františky. Studoval na slánském gymnáziu (maturita r. 1896)[2] a na české filosofické fakultě pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, obor dějepis a zeměpis. Patřil k žákům Jaroslava Golla a v roce 1901 se stal doktorem filozofie (PhDr.) na podkladě práce Řehoř z Hainburka ve službách krále Jiřího z Poděbrad.[3] Působil pak jako středoškolský pedagog v Lounech, Hradci Králové, Pardubicích a nakonec v Praze.

Roku 1916 se habilitoval na základě v předchozím roce vydané knihy Věk poděbradský (I. díl)[4] a stal se soukromým docentem českých dějin na filosofické fakultě pražské české university; téhož roku byl zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk. V květnu 1917 připojil svůj podpis k Manifestu českých spisovatelů.[5] V srpnu 1920 byl jmenován řádným profesorem československých dějin na nově zřízené Masarykově univerzitě v Brně.[6] Od roku 1932 byl mimořádným a od r. 1934 řádným členem České akademie věd a umění.

Po válce byl zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk[7] a v letech 1946 – 1952 byl jejím místoředsedou.[8] V listopadu roku 1952 byl jmenovám řádným členem – akademikem nově zřizované Československé akademie věd[5] a v roce 1953 mu byla přiznána vědecká hodnost doktor historických věd (DrSc.).[9] Za zásluhy o českou vědu byl vyznamenám Řádem práce.[10] Stal se též členem a později předsedou Společnosti Husova muzea.[2]

Při svém dějepisném bádání se zaměřil na středověké české dějiny. Profesor Václav Novotný ho získal pro spolupráci na monumentální Laichterově edici České dějiny; Urbánek měl zpracovat úsek od Zikmundovy smrti do konce vlády Jagellonců.[11] Toto zadání se mu podařilo splnit jen částečně. Hlavní Urbánkovo dílo, rozsáhlý čtyřsvazkový Věk poděbradský I - IV, obsahuje podrobné vylíčení českých dějin v období let 1437 – 1464.

Jeho manželka Zdeňka, rozená Scheinerová (*1887), dcera JUDr. Ludvíka Scheinera c. k. notáře v Hradci Králové a Anny Weiserové, byla příbuzná malíře Artuše Scheinera. Měli jedinou dceru Emmu[12]. PhDr. Emma Urbánková (1909 – 1992)[13], byla historička a knihovnice, dlouholetá vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků v Národní knihovně v Praze.

výběr[14]

• Kancelář krále Jiřího [In: Český časopis historický, 1911.]
• České dějiny III/1. Věk poděbradský I. Praha: J. Laichter, 1915, 976 s. [Zahrnuje období 1438 – 1444.]
• K české pověstí královské. [In: Časopis Společnosti přátel starožitností. 1916.]
• České dějiny III/2. Věk poděbradský II. Praha: J. Laichter, 1918, 1047 s. [Zahrnuje období 1444 – 1457.]
• Konec Ladislava Pohrobka. Praha: Česká akademie věd a umění, 1924, 207 s.
• Jan Žižka. Praha: Spolek výtvarných umělců Mánes, 1925, 313 s.
• Husitský král. Praha: Vesmír, 1926, 285 s.
• Dvě studie o době poděbradské. Brno: Masarykova univerzita – Filozofická fakulta, 1929, 412 s.
• Počátky českého mesianismu [In: Českou minulostí : sborník k šedesátinám prof. Václava Novotného, 1929.]
• Český mesianismus ve své době hrdinské [In: Od pravěku k dnešku : sborník prací z dějin československých : k šedesátým narozeninám Josefa Pekaře. Díl I. 1930.]
• České dějiny III/3. Věk poděbradský III. Praha: J. Laichter, 1930, 1083 s. [Zahrnuje období 1457 – 1460.]
• Bitva u Domažlic 1431. Praha: Kruh pro studium čsl. dějin vojenských, 1932, 28 s.
• Lipany a konec polních vojsk. Praha: Melantrich, 1934, 262 s.
• Legenda tzv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor. Díl první. Vyd. 1. Praha: Česká akademie věd a umění, 1948, 550 s.
• Legenda tzv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor. Díl druhý (1. část).Praha: Česká akademie věd a umění, 1947, 158 s. [1. a 2. část druhého dílu jsou vázány dohromady.]
• Legenda tzv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor. Díl druhý (2. část). Praha: Česká akademie věd a umění, 1948, S. 164-518. [1. a 2. část druhého dílu jsou vázány dohromady.]
• Z husitského věku: výbor historických úvah a studií. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957, 289 s. [Téměř kompletní bibliografie Urbánkova díla je na str. 275–289.]
• Jan Paleček, šašek krále Jiřího, a jeho předchůdci v zemích českých. In: Příspěvky k dějinám starší české literatury. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958, 240 s. [Studie prof. Urbánka je na str. 5 – 92.]– DOSTUPNÉ TAKÉ ONLINE
• České dějiny III/4. Věk poděbradský IV. Čechy za kralování Jiříka z Poděbrad: léta 1460 - 1464. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. 823 s.