Rotunda svatého Jiří (Říp)

První písemná zmínka o zdejší rotundě pochází z roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Z této skutečnosti plyne, že k založení stavby došlo již dříve, snad kolem roku 1039, kdy byly do Prahy přeneseny ostatky svatého Vojtěcha, jemuž byla kaple na Řípu zasvěcena. Roku 1138 získal kostelík Strahovský klášter.[1] Roku 1577 se stal součástí panství Roudnice nad Labem.^[zdroj?] Teprve od 16. století je známo zasvěcení svatému Jiří, patronu Přemyslovců.[2] Po třicetileté válce získali místo Lobkovicové.^[zdroj?] Kostel se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem.

Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby, která proběhla v letech 1869–1881. Při ní byl nově proražen jižní portál (předtím se do rotundy vstupovalo dnes zazděným vchodem na západní straně), zřízena velká okna v lodi a stavba opatřena hladkou venkovní omítkou. Ta byla za první československé republiky z poloviny otlučena.[3] V 60. letech 20. století pak došlo k dalším stavebním úpravám, a to na základě požadavku fasádu romanizovat. Plášť byl od přízemí kompletně přezděn, čímž zaniklo i nejstarší dochované románské zdivo ve druhém podlaží věže. Rotunda tak získala „románský“ vzhled s neomítnutou fasádou. Jižní portál zřízený při předchozí přestavbě byl vybourán a nahrazen novým v neorománském stylu, okenní otvory v lodi byly zmenšeny a vybaveny replikou románského ostění. Ačkoli bylo v průběhu prací opakovaně konstatováno, že historická opuková dlažba je v pořádku, pouze je třeba vyměnit několik prasklých dlaždic, nakonec došlo k jejímu nahrazení pískovcovou dlažbou.[3] Vzhledem ke zhoršujícímu se stavu historického opukového zdiva v přízemní části fasády, na kterém se negativně podepsalo vystavení neomítnutého zdiva povětrnostním vlivům, byla kolem roku 2009 fasáda omítnuta. Kvůli použité nevhodné technologii však dochází k rychlému chátrání omítky.

Od osmdesátých let 19. století se v rotundě nachází dvě vyobrazení souboje sv. Jiří s drakem: reliéf, jehož autorem je Bernard Otto Seeling, a kamenná polychromovaná socha od Eduarda Veselého.

V interiéru rotundy se nachází socha Chlapce s beránkem, symbolizující příchod našich předků, slovanských pastevců, do Čech. Jejím autorem je významný současný sochař Stanislav Hanzík. Od stejného umělce je v apsidě presbytáře rotundy umístěno dílo Ukřižování.

V západní věži se nacházejí dva zvony. První je z roku 1491 a druhý z roku 1509. Oba byly patrně ulity stejným zvonařem, mistrem Tomášem z Litoměřic. Zvony nejsou na elektrický pohon, obsluhují se ručně a jejich původní ladění vyžaduje dobrou techniku zkušeného zvoníka – aby zvonění znělo harmonicky. Zvonívá se pravidelně před mší.[4]

Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.

Mše probíhají v rotundě každou první neděli v měsíci od 15.00 hod. Nekoná-li se právě mše, je od dubna do října možná prohlídka rotundy s průvodcem, a to od května do září denně kromě pondělí (od června do srpna od 9 do 18 hod., v květnu a září od 9 do 17 hod.), v dubnu a v říjnu jen o sobotách, nedělích a svátcích od 9 do 16 hod. Poslední prohlídka začíná půl hodiny před koncem otevírací doby.