Rota Nazdar

Rota Nazdar (oficiálně francouzsky 1ère compagnie, bataillon C du 2e Régiment de Marche du 1er Étranger, v překladu 1. rota praporu C 2. pochodového pluku 1. pluku Cizinecké legie)[1] byla první československá vojenská jednotka působící na území Francie. Působili v ní převážně čeští dobrovolníci. Jednotka se uplatnila na západní frontě první světové války.

Rota Nazdar
Přísaha roty Nazdar dne 12. října 1914
Přísaha roty Nazdar dne 12. října 1914
ZeměFrancie Francie
Existence11.12.1914 - 1915
Vznik31. srpna 1914
Typpozemní vojsko
Mottodum spiro spero
Nadřazené jednotkyFrancouzská cizinecká legie
Účast
Válkyprvní světová válka
Bitvybitva u Arrasu

Vznik

Rota Nazdar vznikla v rámci francouzské Cizinecké legie 31. srpna 1914, tedy na začátku první světové války. O její vznik se zasloužil Prozatímní výbor tvořený zástupci francouzské pobočky Sokola a sociálně-demokratického spolku Rovnost, podporovaný některými známými francouzskými osobnostmi, zejména Ernestem Denisem, zastupovaný pařížskými Čechy, advokátem Josefem Čapkem a Josefem Hofmanem-Krátkým.[2] Vstup do Cizinecké legie byla jediná možnost, jak vytvořit na území Francie zahraniční jednotku.

Hromadný odvod dobrovolníků proběhl 22. července 1914 v pařížské Invalidovně, za způsobilé k službě bylo uznáno 341 Čechů a 2 Slováci. Dvouměsíční výcvik prodělali v Bayonne. Slavnostní přísahu složili 12. října a rota byla začleněna do praporu C tzv. Marocké divize. Kvůli nedostatku českých důstojníků – k dispozici byli jen dva – rotě veleli Francouzi. Prvním velitelem byl jmenován kapitán M. L. J. Sallé.

Využití ve válce

Na začátku 1. světové války (1914–1915) se rota v rámci Cizinecké legie účastnila střetnutí na francouzsko-německé frontě a počet vojáků, kteří se do ní dobrovolně hlásili, narůstal. Měl však své limity, protože jednotka nemohla být doplňována o nové síly. Hranice byly uzavřeny, další Češi a Slováci do Francie nepřicházeli a nemohli se tam dostat ani jako dezertéři či zajatci, neboť rakousko-uherská armáda na západní frontě nebojovala. (K rotě se připojilo asi třicet dobrovolníků z Velké Británie, která na svém území vznik české jednotky nepovolila, a v jednotce sloužilo i několik Poláků a jeden Švýcar.) Rota Nazdar byla poprvé nasazena do boje 11. listopadu 1914 v kraji Champagne (nedaleko Remeše). V květnu 1915 se rota účastnila vítězně bojů u Arrasu, kde po útoku na kótu 140 na hřebenu Falaise de Vimy mezi vesnicemi La Targette a Souchez zbylo pouze 75 bojeschopných mužů, 42 mužů včetně všech důstojníků padlo, ostatní byli raněni a prapor C byl rozpuštěn.[3]

Později byli její příslušníci dále zařazeni do jiných jednotek. Jsou zmiňováni i při pokusu Milana Rastislava Štefánika vytvořit ve Francii letecký oddíl.[4] Ještě na konci 1. světové války (1918) je o rotě zmínka, když se několik desítek vojáků této roty dostalo do československé brigády ve Francii.

Setkání matky praporu Marie Čermákové se zotavujícími se členy roty Nazdar

Krajanská podpora

V podpoře jednotky byly rovněž činné české v Paříži žijící ženy, které vojákům posílaly jídlo a oblečení a sháněly za tímto účelem peníze. Matkou praporu byla pak nazývána Marie Čermáková, majitelka pařížské restaurace, která byla v místních žen v podpoře nejaktivnější. Během války udržovala Čermáková korespondenční kontakt s více než třiceti vojáky po celou dobu války. Z celkového počtu legionářů, se kterými si Čermáková dopisovala, jich šestnáct během války padlo.[5] Jedním z nich byl též Alois Fabián, její synovec a legionář v dubnu 1918 zajatý německou armádou, který zemřel 22. října 1918 v zajateckém táboře, jako poslední československá oběť západního bojiště.[6] Dopisy Čermáková archivovala a po válce některé zapůjčila ke zveřejnění.[7]

Příslušníci roty

Hřbitov roty v Trutnově
  • František Kupka
  • Jan Hofman – vojenský letec, padl ve vzdušném souboji 18. března 1917
  • Karel Bezdíček – praporečník roty, padl 9. května 1915 u Neuville-Saint-Vaast u Arassu
  • Josef Pultr – náčelník pařížského Sokola, padl 9. května 1915 u Neuville-Saint-Vaast u Arassu
  • Václav Dostal – první český důstojník v jednotce, padl 9. května 1915 u Neuville-Saint-Vaast u Arassu
  • Jan Votrubec
  • Ladislav Preininger – posléze důstojník, byl popraven za nacistické okupace Československa roku 1941
  • Lumír Březovský – nejmladší člen jednotky, padl v 12. prosince 1914 v 16 letech jako první mrtvý z roty[8][9]
  • František Fric – padl 15. března 1915, druhý mrtvý z roty
  • František Rus - vojín – narozen 21. prosince 1882 v Machově, padl 9. května 1915 u Neuville-Saint-Vaast u Arassu. Vyznamenán Marockou medailí a plaketkou "Casablanka".Matriční kniha,+ databáze VÚA Praha
  • Alois Fabián – zemřel 22. října 1918 v německém zajateckém táboře, jako poslední Čechoslovák na západní frontě
  • Bedřich Starý – vojenský letec
  • Jan Štork – vojenský letec
  • Václav Pilát – vojenský letec

Odkazy

Reference

  1. FENCL, Vilém. Po stopách Roty Nazdar [online]. Rota Nazdar, 2014-08-13 [cit. 2015-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  2. Hofman-Krátký, Josef, 1875- - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
  3. ZÝKOVÁ, Iva-Hedvika. Kóta 140 – poslední cíl roty Nazdar. Český rozhlas [online]. 2015-05-08 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online.
  4. PRECLÍK, Vratislav. T. G. M. a jeho legionáři právě před sto lety. Čas : časopis Masarykova demokratického hnutí. Říjen-prosinec 2016, roč. XXIV, čís. 116, s. 8–16. ISSN 1210-1648.
  5. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Pod slavnými prapory starodružiníků: (historické vzpomínky). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  6. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Legionářská stráž. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  7. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Československá legie ve Francii: [1914-1918. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  8. databáze VÚA Praha
  9. BŘEZOVSKÝ Lumír 24.10.1898-11.12.1914 – Personal. Biografický slovník českých zemí [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online.

Literatura

  • BOHÁČ, Jaroslav. 1894-1944 Kronika československé legie ve Francii. Praha: Naše záloha, 1938. 580 s.
  • EMMERT, František. Českoslovenští legionáři za první světové války, Praha, Mladá fronta 2014, ISBN 978-80-204-3283-4, 224 s.
  • PREININGER, Ladislav. Přísaha: deníky francouzského legionáře Ladislava Preiningera 1913-1940. Praha: Votobia ; Československá obec legionářská, 2001. 377 s. ISBN 80-7220-115-8.
  • PREININGER,Ladislav. Československá legie ve Francii (První sborník francouzských legionářů k 10. výročí samostatnosti Českoslov. republiky)
  • PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 14, s. 16, s. 25

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.