Západní fronta (první světová válka)

Západní fonta
	konflikt: První světová válka
	; ilustrační obrázek
trvání:	3. srpna 1914 – 11. listopadu 1918
místo:	Belgie, severovýchodní Francie
výsledek:	Vítězství Dohody, zánik Německého císařství, Versailleská smlouva
strany
Francie; Belgie; Britské impérium; Rusko (1916–1917); Portugalsko (1916–1918); USA (1917–18); Itálie (1918); Československé legie (1918)	Německá říše; Rakousko-Uhersko (1914 - 1915; 1918)
velitelé
Joseph Joffre; Robert Nivelle; Philippe Pétain; Ferdinand Foch; John French; Douglas Haig; John Pershing; Albert I.	Helmuth von Moltke; Erich von Falkenhayn; Paul von Hindenburg; Erich Ludendorff; Wilhelm Groener
ztráty
7,947,000 mrtvých, raněných, zajatých či nezvěstných [1]	5,603,000 mrtvých, raněných, zajatých či nezvěstných

Západní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války v západní Evropě a na které se střetla vojska Německé říše a vojska Francie, Belgie, Velké Británie a USA. Boje na frontě probíhaly v zákopech. Na západní frontě byly poprvé použity chemické zbraně^[zdroj?] a tanky. Na této frontě došlo k nejkrvavějším bitvám první světové války, jako byla bitva na Sommě či bitva u Verdunu. Kromě této západní fronty existovaly v Evropě ještě východní, balkánská (zahrnující srbskou a soluňskou) a italská fronta.

Úvodní německý plán

Na západní frontě mělo dojít podle německého velitelství k rozhodujícímu boji. Dle Schlieffenova plánu měla německá armáda obejít francouzská obranná postavení ve východní Francii skrze neutrální Belgii. Armády měly původně postupovat na západ a poté se stočit na jih, obsadit Paříž a obklíčit hlavní francouzské síly ve Vogézách. Francie se pak měla vzdát, což by umožnilo Německu přesunout své síly na východní bojiště s Ruskem.

1918

Poté, co se na přelomu let 1917 a 1918 v důsledku Říjnové revoluce zhroutila Východní fronta a byl podepsán Brestlitevský mír, nemuseli Němci udržovat na východě příliš velké vojsko a začali přesouvat vojsko na západ.[2] Tyto síly se zapojily do Ludendorffovy ofenzívy, která začala 21. března 1918 a málem zvrátila průběh války ve prospěch Německa. Postup Němců zastavilo až nasazení amerických jednotek.[2]

Odkazy

Reference

McRandle, James H.; Quirk, James. The Blood Test Revisited: A New Look at German Casualty Counts in World War I. The Journal of Military History. 2006, s. 667–701. Dostupné online [cit. 2008-07-28]. DOI 10.1353/jmh.2006.0180. (anglicky)—see table 12 for authors conclusion. The author states that the Sanitats were never upgraded after initial reporting and thus did not include wounded who later died nor MIA who later turned out to be KIA. However the Sanitats include lightly wounded, and thus give an accurate overall casualty figure for the German forces on the western front comparable with how the allies recorded casualties, even if the specific's such as KIA and WIA are not reliable in the Sanitats.
PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 37–40.

Literatura

BILTON, David. Německá armáda na západní frontě 1917-1918: unikátní fotografie z válečných archivů. Brno: Jota, 2013. 190 s. ISBN 978-80-7462-303-5.
FERGUSON, Niall. Nešťastná válka. Praha: Dokořán, 2004. 487 s. ISBN 80-86569-56-X.
GILBERT, Martin. První světová válka: úplná historie. Praha: BB/art, 2005. 759 s. ISBN 80-7341-563-1.
SHEFFIELD, Gary. Válka na západní frontě. V zákopech 1. světové války. Brno: Computer Press, 2009. 229 s. ISBN 978-80-251-1879-5.
KEEGAN, John. První světová válka. Praha ; Plzeň: Beta-Dobrovský ; Ševčík, 2003. 383 s. ISBN 80-7291-070-1.
LIDDELL HART, Basil Henry. Historie první světové války. Brno: Jota, 2001. 503 s. ISBN 80-7217-164-X.
WESTWELL, Ian. První světová válka den po dni. Praha: Naše vojsko, 2013. 192 s. ISBN 978-80-206-1351-6.
WESTWELL, Ian. I. světová válka: vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7.
WILLMOTT, H. P. První světová válka. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2005. 319 s. ISBN 80-242-1228-5.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu západní fronta první světové války na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] McRandle, James H.; Quirk, James. The Blood Test Revisited: A New Look at German Casualty Counts in World War I. The Journal of Military History. 2006, s. 667–701. Dostupné online [cit. 2008-07-28]. DOI 10.1353/jmh.2006.0180. (anglicky)—see table 12 for authors conclusion. The author states that the Sanitats were never upgraded after initial reporting and thus did not include wounded who later died nor MIA who later turned out to be KIA. However the Sanitats include lightly wounded, and thus give an accurate overall casualty figure for the German forces on the western front comparable with how the allies recorded casualties, even if the specific's such as KIA and WIA are not reliable in the Sanitats.

[pacner37-2] PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 37–40.