Rosnička japonská

Rosnička japonská obývá všechny čtyři hlavní ostrovy Japonska, areál jejího rozšíření se dále táhne přes Jižní Koreu, Severní Koreu, Mongolsko, Čínu a jižní Rusko, kde žije především v údolích u řek Amur a Ussuri. Mimo oblastí Bajkalu a Mongolska je v celém svém areálu výskytu druh hojný. K životu dává přednost lesům, a to jak smíšeným, tak listnatým, dále žije například na loukách, v bažinách či na rýžových polích, avšak dovede se přizpůsobit i životu ve městech.

Rosnička japonská je malá žába měřící 30–52 mm, pulci měří 4 až 5 mm. Na prstech tomuto druhu rostou přísavky. Záda jsou zelená a hladká, zatímco břicho světlé a granulované. Po bocích se od hlavy táhnou tmavé pruhy, jenž dále se rozpadají do bodů, případně mohou být úplně nevýrazné. Krk je u samců nahnědlý a zvrásněný (kvůli rezonančnímu měchýřku), samice ho mají hladký a lesklý. Druh se vzhledem podobá rosničce zelené (Hyla arborea), má však na rozdíl od ní kratší nohy a vlastní skvrnu pod okem.

Rosnička japonská

Rosnička japonská se ozývá harmonickými zvuky o frekvenci 1,7 kHz trvajícímu 0,1–0,2 sekund s intervaly 0,2–0,5 sekund, přičemž žáby spolu takto komunikují v noci i ve dne, loví však převážně za soumraku. Potravu tvoří především suchozemští bezobratlí, například pavouci, brouci, dvoukřídlí, blanokřídlí, pojídá rovněž housenky motýlů, naopak vodní živočichy příliš neloví. Mladé žáby pojídají mšice a cikády. Rozmnožování nastává od počátku května do konce července. Rozmnožování probíhá ve stojatých vodách, jako jsou rybníky či louže, oblíbeným místem pro reprodukci jsou rýžová pole. Celkový počet vajíček, která měří v průměru 1,1 do 1,5 mm, činí 340–1500; samice je klade buďto jednotlivě nebo v malých shlucích, o průměrně 7–100 vajíčcích. Pulci se líhnou většinou v létě nebo na podzim a v dospělce se začnou měnit při dosažení velikosti 35 až 45 mm. Pohlavní dospělosti tato žába dosahuje ve 3 až 4 letech života a dožívá se 6–11 let.

Přibližně od září až října do dubna až května tento druh hibernuje; někdy přezimovávají rovněž pulci.

Nebezpečí pro tento druh může představovat ztráta přirozeného prostředí, znečišťování vodních toků a sucho. Díky rozsáhlému areálu výskytu spojeného se stabilní velkou populací a schopností obývat řadu přirozených prostředí je rosnička japonská hodnocena Mezinárodním svazem ochrany přírody jako málo dotčený druh.