Samo Tomášik

Vzdělání získal v Jelšavě a Gemeru, gymnázium navštěvoval v Rožňavě. Později pokračoval ve vzdělávání na lyceu v Kežmarku, Krakově a Wieliczke. Po ukončení studií pracoval dva roky jako vychovatel v Bánréve, když jeho otec onemocněl, vrátil se domů a po jeho smrti působil v Chyžném jako evangelický farář. Když v roce 1834 odjel do Německa, aby si doplnil vzdělání, v jeho farnosti ho zastupoval Samo Chalupka. V letech 1856–1860 se stal školním inspektorem a přičinil se o založení prvního slovenského gymnázia v Revúci.

Svou tvorbou se řadí do meziobdobí mezi kollárovskou a štúrovskou generací. Začínal latinskou tvorbou (poezie), ale také se zajímal o lidovou tvorbu. Kromě latiny psal také česky a slovensky. V jeho tvorbě se velmi často objevuje výzva do boje za svobodu či spravedlnost, snaha dokázat důležitost slovenského národa v dějinách Uherska, nicméně věnoval se i básním satirickým, manželským, či na bázi lidové tvorby. Prostorově umísťuje svoje díla na území Muráně, resp. do gemerského regionu. Jeho díla se vyznačují zpěvností a lidovým jazykem, přičemž vícero z nich bylo zhudebněno nebo zlidovělo.

• 1888 – Básně a písně, souhrnné dílo
• 1834 – Hej, Slováci (původní název Na Slovany), hymnická píseň; později se pod názvem Hej, Slované stala neoficiální hymnou všeslovanského hnutí
• 1846 – Hladomra, první próza (pověst)
• 1864 – Bašovci na Muránskom zámku, povídka
• 1865 – Sečovci, veľmoži gemerskí, povídka
• 1867 – Vešelínovo dobytie Muráňa, povídka
• 1870 – Odboj Vešelínov, povídka
• 1873 – Malkotenti, povídka
• 1876 – Kuruci, povídka
• 1872 – Pamäti gemersko-malohotské, faktografická próza; dějiny Gemeru
• 1883 – Denkwürdigkeiten des Muranyer Schlosses, mit Bezug auf die Vaterländische Geschichte, faktografické dějiny Muráňského hradu
• Barón Trenck, vůdce pandurů, nedokončený román (jen rukopis)
• Svadba pod Kohoutem, drama (jen rukopis)
• Kolo Tatier čierňava, revoluční píseň
• Hej, pod Kriváňom (původně Hej, pod Muráňom), básnické dílo, které znárodnělo
• Ja som bača veľmi starý