Bačka Topola

V roce 2011 zde žilo 14 596 obyvatel.[2] Přibližně 60 % obyvatel je maďarské národnosti.

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1462, Bačka Topola je připomínána pod názvem Gybaych. Pod názvem Topola je město poprvé připomínáno v tureckých záznamech z roku 1453. Turecká správa mu nejspíše neprospěla, časté konflikty v oblasti Dolních Uher a nájezdy vedly k tomu, že bylo místo na konci 17. století evidováno jako opuštěné.

Znovu byla Topola osídlena až v roce 1750 z iniciativy tehdejšího šlechtice Antuna Grašalkoviće.[1] Ten půdu daroval rodině Kraiů, která se zasloužila v bojích proti Francouzům. V roce 1806 získala tehdejší nově vzniklá osada status malého města a právo pořádat trhy třikrát ročně. Po porážce maďarské revoluce v roce 1849 bylo město vyloupeno a částečně i vypáleno. Postupně se život vrátil do starých kolejí až v druhé polovině 19. století. Roku 1869 zde vznikla při místním klášteře škola. V téže době se začal rozvíjet také průmysl, a to především potravinářský. Postavena byla řada různých mlýnů. V 80. letech 19. století byla do města zavedena železnice. Stála zde také tiskárna, vycházely zde deníky Topolya és Vidéke (Bačka Topola a okolí) a Bácstopolyai Hírlap (Noviny města Bačka Topola).

V roce 1904 změnilo město název z Bácstopolya na Topolya (v maďarštině). Dne 19. dubna 1906 zdevastoval město velký požár a většina z něj lehla popelem. Zničil také původní římskokatolický kostel.

Do druhé světové války bylo obyvatelstvo téměř čistě maďarské. V rakousko-uherském sčítání lidu z roku 1910 bylo zjištěno 12 339 Maďarů, 505 Židů a 17 Srbů.

V závěru první světové války bylo město obsazeno francouszkou armádou, bylo připojeno ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a později na základě Trianonské dohody byla tato změna stvrzena.

V roce 1940 byl vysvěcen a předán do užívání místní pravoslavný kostel sv. Eliáše.

Během druhé světové války jej opět obsadilo Maďarsko, v roce 1944 jej obsadili partyzáni spolu s Rudou armádou.

Po skončení konfliktu byla východně od města vybudována nová průmyslová zóna (výroba masných výrobků a nábytku[3]) a nízká zástavba sídel panonského typu byla narušena na jižním okraji města novým sídlištěm modernistického typu. V 90. letech v souvislosti s ekonomickým problémy rozpadající se Jugoslávie počet obyvatel značně poklesl; nemalá část místního obyvatelstva odešla do zahraničí.

V roce 2016 měla Bačka Topola jednu školku, osm základních škol a tři střední školy. Nachází se zde jedna hudební škola. Ve městě se také nacházela fakulta biofarmářství Univerzity Megatrend.

• Katolický kostel z roku 1906
• Pravoslavný kostel sv. Eliáše[3] z roku 1940
• Městské muzeum (srbsky Gradski muzej)

Ve městě sídlí tým FK TSC, který hraje srbskou superligu.

• Dušan Tadić (* 1988), fotbalista, srbský reprezentant
• Erzsebét Bakay (* 1926), maďarská výtvarnice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bačka Topola na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bačka Topola na srbské Wikipedii.