Renáta Tyršová
Renáta Tyršová, v Geburts Buch Renata Maria Adelina Fügner (31. července 1854 Praha-Nové Město[1] – 22. února 1937 Praha) byla česká historička umění a umělecká kritička, etnografka.
Renáta Tyršová-Fügnerová | |
---|---|
Rodné jméno | Renata Maria Adelina Fügner |
Narození | 31. července 1854 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. února 1937 (ve věku 82 let) Praha Československo |
Národnost | česká |
Povolání | historička umění, etnografka, spisovatelka a kritička umění |
Choť | Miroslav Tyrš |
Rodiče | Heinrich Fügner, Katharina Fügner-Turecký |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Dětství a mládí
Renáta Tyršová byla dcera zakladatele Sokola, obchodníka a později generálního zástupce italské pojišťovací společnosti Jindřicha (roz. Heinricha) Fügnera a jeho manželky Kathariny, rozené Turecký. (Sestra Kateřiny byla sňatkem tetou bratrů Josefa a Artuše Scheinerových, z nichž Josef se později stal starostou Sokola a významným činitelem při vzniku ČSR.)
Majetkové poměry rodiny byly dobré a základní vzdělání Renátě poskytoval domácí učitel (do školy nechodila). Učila se dvoujazyčně, otec s ní hovořil německy a matka česky, další učitelé ji vzdělávali v kreslení a hře na piano. Znalost jazyků rozšířila o francouzštinu, angličtinu a ruštinu. Na přání otce jí nebyla poskytnuta náboženská výchova.[2] Situace se změnila, když otec Renáty 15. listopadu 1865 zemřel. Od jejích čtrnácti let se ujal jejího vzdělávání Fügnerův přítel a spolupracovník Miroslav Tyrš, který se věnoval zejména dějinám umění. Renáta se postupně stávala aktivní Tyršovou spolupracovnicí v jeho vědecké práci. Stávala se pomocnicí pro přípravu přednášek a chystala podklady pro Tyršovu vědeckou činnost, zejména třídila jeho sbírky fotografií a vedla korespondenci s nakladatelstvími. Aktivně vystupovala i v Sokole, kde byla od roku 1871 zvolena cvičitelkou Tělocvičného spolku paní a dívek pražských.[3]
V roce 1871 požádal Tyrš o její ruku.[2]
Žena Miroslava Tyrše
28. srpna 1872 se Renáta, po nutném souhlasu poručníka a matky se sňatkem nezletilé, stala manželkou Miroslava Tyrše.[4] Manželství zůstalo bezdětné a Renáta se soustředila na podporu činnosti svého manžela. Spolupracovala s ním na zahraničních studijních cestách, zejména v Itálii, a postupně se vypracovala na samostatnou uznávanou autorku studií o výtvarném umění.
První samostatný kritický text, který zveřejnila v Národních listech v dvaceti letech, se věnoval obrazu Jaroslava Čermáka Raněný Černohorec.[5] V roce 1878 zveřejnila v časopise Lumír studii o Petru Paulu Rubensovi.[6]
Manželství trvalo 12 let, 18. srpna 1884 Miroslav Tyrš tragicky zemřel.
Další život – angažovaná vdova
Renáta Tyršová ovdověla v roce 1884, tedy v 30 letech. Byla jedinou dědičkou Miroslava Tyrše a věnovala se udržování jeho pozůstalosti a odkazu, navázala na jeho dílo v estetice a kritice. Současně se věnovala vlastní publikační činnosti a angažovala se v Sokole. Byla též činná v Národní radě československé i v řadě národních spolků.[p 1]
Byla aktivní ve veřejném životě, např. v prosinci 1885 podpisuje, spolu s předními kulturními pracovníky a intelektuály té doby, výzvu Ve prospěch českého čtení.[7]
Již v roce 1886 vyšel její slovní doprovod k Mánesovým ilustracím k Rukopisu Kralodvorskému,[8] další publikace následovaly (mezi nimi vzpomínky na otce Jindřicha Fügnera a manžela Miroslava Tyrše).
Aktivně se zajímala o otázku ženského vzdělávání, roce 1907 byla jmenována „inspektorkou pro české dívčí školy výrobní“.[9]
Další oblastí zájmu Renáty byl český a moravský folklor. Její zájem probudila výstava lidových výšivek, která se konala v roce 1886 v pražském Rudolfinu.[10] Pro Jubilejní zemskou výstavu 1891 pomáhala připravovat expozici Česká chalupa.[p 2] [2] Folkloru věnovala několik svých publikací.
Spoluzaložila v roce 1917 České srdce, smyslem tohoto centra bylo pomáhat potřebným.[11]
V roce 1931 se stala čestnou doktorkou filozofie Univerzity Karlovy.[12] V době insigniády (1934) se postavila na stranu spisovatelů hájících české nacionalistické studenty.[13]
Většinu života prožila v bytě, který se nacházel v budově Sokola pražského na Sokolské třídě.[14]
Úmrtí
Renáta Tyršová zemřela 22. února 1937 v Praze a byla pochována spolu s otcem, matkou a manželem do hrobové mohyly na Olšanských hřbitovech[15].
Renáta Tyršová v umění a literatuře
K životním jubileím Renáty Tyršové vycházely za jejího života oslavné sborníky a články v tisku. Roku 1907 vytvořil její portrét Max Švabinský,[16] v roce 1928 byla podobizna vytištěna barevným ofsetem. K 70. narozeninám byla vydána pohlednice s portrétem od Jakuba Obrovského. Busta Renáty Tyršové od sochařky Karly Vobišové-Žákové byla původně umístěna v Tyršově domě v Praze.[17])[p 3]
Nakladatelství Paseka vydalo v roce 2005 monografii od Ireny Štěpánové.
Dílo (výběr)
- Rukopis Královodvorský, Praha 1896
- Slovácké vyšívání, Praha 1897
- Lidový kroj v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 1916, 1918
- Nauka o kroji, 1923
- O vkusu v úpravě domova a oděvu, Mladá Boleslav 1923
- Jindřich Fügner: paměti a vzpomínky na mého otce, 2 díly, Praha 1926
- Miroslav Tyrš: Jeho osobnost a dílo, 3 části, Praha 1932–1934
Odkazy
Poznámky
- Hmotně byla Renáta Tyršová, jako vdova po zakladateli Sokola, zajištěna rentou a další příjmy jí plynuly z vlastní publikační činnosti.
- Část této expozice nechala Renáta Tyršová vystavit v Paříži v roce 1892 pod názvem L´Exposition Industrielle des Arts de la Femme. Na expozici dohlížela Zdenka Braunerová, která v té době v Paříži žila. O deset let později byly výrobky znovu vystaveny v Paříži a v Rusku
- Dnes se busta nachází v depozitáři Národního muzea v Terezíně, ve sbírce bývalého muzea sportu (invent. č. H7H-15042)
Reference
- Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
- ROZINKOVÁ, Kateřina. Renáta Tyršová a její role ve výtvarné kritice a teorii poslední čtvrtiny 19. století [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění, 2013. Dostupné online.
- Národní listy, 5. 4. 1871, s. 3. Zprávy spolkové
- Policejní přihláška manželů Tyršových
- Národní listy, 12. 12. 1874, s. 3 Renata Tyršová: Raněný Černohorec
- Lumír 1878, č. 7–8, s. 100–103 a s. 117–211, Renata Tyršová: Petr Pavel Rubens
- Národní listy, 10. 12. 1885, s. 2
- Rukopis Kralodvorský, vydal F. Šimáček, 1886, s. I.–VIII.
- Technický obzor, 16. 1. 1907, s.16
- Národní listy, 24. 6. 1886, s. 3, Moravské vyšívání v Rudolfinu
- ŠTĚPÁNOVÁ, Irena. Renáta Tyršová. 1. vyd. Praha-Litomyšl: Paseka, 2005. 318 s. ISBN 80-7185-693-2.
- Forum UK: Renata Tyršová – doktorka filozofie – byť „jen“ čestná
- Seznam obou skupin intelektuálů online, Národní politika 8. 12. 1934, s. 3
- Národní listy, 14. 2. 1937, s. 9, 75 let Sokola Pražského
- GEOCACHING. Geocaching – The Official Global GPS Cache Hunt Site. www.geocaching.com [online]. [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- Max Švabinský: Renata Tyršová[nedostupný zdroj]
- Karel Žák: Před 120 lety se narodila první česká sochařka
Literatura
- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1546–1548, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- ŠTĚPÁNOVÁ, Irena. Renáta Tyršová. Praha ;Litomyšl: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-693-2.
- ROZINKOVÁ, Kateřina. Renáta Tyršová a její role ve výtvarné kritice a teorii poslední čtvrtiny 19. století [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění, 2013. Dostupné online.
- KŘÁPKOVÁ, Petra. ROLE UMĚNÍ NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ POHLEDEM RENÁTY TYRŠOVÉ A ZDENKY BRAUNEROVÉ [online]. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav Hudební vědy, Srovnávací uměnovědná studia, 2010. Dostupné online.
- FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka – Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Renáta Tyršová, s. 11.
- FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka – Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. S. 22–24.
- TÁBORSKÝ, František. Paní Renáta Tyršová: památník na počest jejích sedmdesátých narozenin. Praha: Národní rada československá, 1926. 225 s. Dostupné online.
- ZÍBRT, Čeněk. Renata Tyršová. Praha: Topič, 1925. 16 s. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Renata Tyršová na Wikimedia Commons
- Autor Renata Tyršová ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Renáta Tyršová
- Digitalizovaná díla Renaty Tyršové v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- Renata Tyršová v informačním systému abART