Jiratice

Obec Jiratice (jinak též Jurzetitz, Zdieratitz, Irratitz, Iratitz, Iratice[3])se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 71[1] obyvatel.

Jiratice
Centrum obce s kaplí sv. Floriána
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 550591
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice48°58′59″ s. š., 15°36′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel71 (2022)[1]
Rozloha3,06 km²
Katastrální územíJiratice
Nadmořská výška467 m n. m.
PSČ675 32
Počet domů26 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJiratice 1
675 32 Třebelovice
[email protected]
StarostaJosef Simandl
Oficiální web: www.jiratice.cz
Jiratice
Další údaje
Kód obce550591
Kód části obce125270
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Radotice, Kostníky, Jemnice a Police.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, do té doby měly být součástí majetku pustiměřského kláštera.[4] V roce 1498 měla vesnice spadat do bítovského panství a roku 1619 patřila ke kdousovskému statku a tak pod kapitulu v Kroměříži. Během třicetileté války nebyla vesnice téměř poškozena.[3] V roce 1526 existoval v Jiraticích farský dvůr, ten v obci fungoval více než 100 let.[4] Kdousov byl rozdělen mezi bítovské a polické panství, posléze spadal již jen pod polické panství. Adam z Bačkovic předal majetek dceři Anně, která vlastnila i Polici s tvrzí a tento majetek prodala v roce 1528 Janovi z Tavíkovic. Od té doby byly Kdousov a Jiratice spojeny s polickým panstvím.[5] Roku 1528 získali vesnici s tvrzí a Polici s tvrzí Anna z Bačkovic a Kuna z Kunštátu Janovi z Tavíkovic, tím se stala vesnice součástí polického panství.[6]

V roce 1564 pak získala polické panství Eva Tavíkovská, která se v roce 1576 spolčila s manželem a ta pak za dobrozdání Rudolfa II. získala celý majetek svého manžela a v roce 1590 darovala polické panství druhému manželovi Jiřímu Kryštofovi Teuflovi z Gundersdorfu. V roce 1600 pak získala panství v Polici Voršila Lorantka z Inky, v roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové.[7]

Od roku 1960 pak patří Jiratice do okresu Třebíč, v ten samý rok byly správně začleněny pod národní výbor v Polici. Roku 1933 byla vesnice elektrifikována a po druhé světové válce v roce 1956 v obci vzniklo JZD Jiratice, to se roku 1961 sloučilo s JZD v Polici a bylo začleněno pod JZD Doubrava.[3]

Do roku 1849 patřily Jiratice do kdousovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1960 a 1990 patřily Jiratice pod Polici, následně se obec osamostatnila.[8]

Ocenění

Obec Jiratice v roce 2007 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zelený diplom, tj. diplom za rozvíjení lidových tradic.[9] Obec Jiratice v roce 2008 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[9] Obec Jiratice v roce 2010 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění Cena naděje pro živý venkov.[9] Obec Jiratice v roce 2011 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění oranžová stuha, tj. ocenění za spolupráci obce a zemědělského subjektu.[9]

Vývoj počtu obyvatel Jiratic[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 111 108 120 123 121 115 135 101 101 101 100 99 86

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Jiratice
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. KDU-ČSL (45.61 %) KDU-ČSL (39.21 %) KDU-ČSL (41.66 %) KDU-ČSL (34.04 %) SPOLU (52.38 %)
2. ČSSD (26.31 %) ČSSD (19.6 %) ČSSD (12.5 %) ANO (23.4 %) ANO (28.57 %)
3. KSČM (15.78 %) TOP 09 (13.72 %) KSČM (12.5 %) ČSSD (12.76 %) Piráti+STAN (9.52 %)
účast 89.06 % (57 z 64) 85.00 % (51 z 60) 77.42 % (48 z 62) 83.93 % (47 z 56) 70.49 % (43 z 61)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Jiratice
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. KDU-ČSL (55.31 %) KDU-ČSL (40.47 %) KDU-ČSL (48.78 %) KDU-ČSL (40.47 %)
2. ČSSD (27.65 %) KSČM (19.04 %) ANO 2011 (12.19 %) ODS+STO (19.04 %)
3. KSČM (10.63 %) STO (19.04 %) ČSSD (9.75 %) Piráti (14.28 %)
účast 74.60 % (47 z 63) 73.77 % (45 z 61) 67.21 % (41 z 61) 71.19 % (42 z 59)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Zuzana Roithová (14 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 88.52 %, tj. 54 ze 61 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (18 hlasů). Volební účast byla 79.03 %, tj. 49 ze 62 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (18 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (13 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 87.27 %, tj. 48 ze 55 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (27 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů). Volební účast byla 88.89 %, tj. 48 ze 54 oprávněných voličů.[21]

Pamětihodnosti

  • Kaple svatého Floriána, postavena roku 1865

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 736–737.
  4. Historie Jiratic [online]. Jiratice: Obec Jiratice [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
  5. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 783–787.
  6. Historie obce [online]. Lovčovice: Obec Lovčovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
  7. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 783–785.
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 113.
  9. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.