Radomir Kovačević

• bronzová olympijská medaile z roku 1980

Začínal jako zápasník v řecko-římském stylu, ale počátkem 70. let po návštěvě judistického tréninku se rozhodl pokračovat v tréninku juda. V Jugoslávii sice vládl socialismus, ale režim nebyl tak přísný jako v dalších socialistických zemích. Nebyl tak pro něho problém koncem roku 1972 odjet do Japonska. Získal stipendium na univerzitě Tokai v Tokiu a při studiu sportovní medicíny trénoval i judo. Poznal celou řadu osobností japonské juda. Jeho spolužákem byl podle mnohých nejlepší judista v historii Jasuhiro Jamašita. S Jamašitou měl velmi blízký vztah a díky své otevřené a upřímné povaze na něho vyzradil celou řadu zajímavostí – například způsob jeho stravování. V polovině 70. let byl poměrně významným pojítkem mezi japonským a západním světem. V Japonsku si získal obrovský respekt a svých kontaktů využíval po celý svůj život.

Během své aktivní kariéry se účastnil i judistických soutěží. Měl rád především původní kategorii bez rozdílu vah. V roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě získal pro Jugoslávii bronzovou olympijskou medaili.

Kovačević nikdy nebyl typickým členem Jugoslávského judistického týmu a v Jugoslávii tak donedávna neměl takové jméno jaké získal ve světě. Především pak ve Spojených státech. V Americe se rozhodl zůstat po olympijských hrách v Los Angeles v roce 1984 na žádost jedné Newyorské školy japonských bojových umění. V New Yorku žil až do konce svého života v roce 2006, kdy podlehl rakovině prostaty. Zanechal za sebou hluboký odkaz člověka, který se snažil pochopit a praktikovat podstatu východní filosofie.