Raabs an der Thaya

Raabs an der Thaya (česky Rakous či Rakousy nad Dyjí) je malé město se stejnojmenným hradem, na samém severu Rakouska. Leží v Dolním Rakousku v okrese Waidhofen an der Thaya. Skládá se ze 34 katastrálních území. Žije zde přibližně 2 700[1] obyvatel.

Raabs an der Thaya
Hrad Raabs an der Thaya

znak
Poloha
Souřadnice48°50′53″ s. š., 15°29′35″ v. d.
Nadmořská výška410 m n. m.
StátRakousko Rakousko
Raabs an der Thaya
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha134,7 km²
Počet obyvatel2 651 (2018)[1]
Hustota zalidnění19,7 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.raabs-thaya.gv.at
E-mailgemeinde@raabs-thaya.gv.at
Telefonní předvolba02846
PSČ3820
Označení vozidelWT
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Městečko leží v severní části Waldviertelu (Lesní čtvrti) na soutoku dvou zdrojnic Dyje, Moravské Dyje a Rakouské Dyje. Obec zaujímá plochu 134,65 km², z níž 27,6% je zalesněno.

Území obce na severu hraničí s Českem (Jihočeský a Jihomoravský kraj), samotné městečko leží asi 7 km od hranic. Dále sousedí s obcemi Waldkirchen an der Thaya, Karlstein an der Thaya, Groß-Siegharts a Ludweis-Aigen z okresu Waidhofen/Thaya, a Japons a Drosendorf-Zissersdorf z okresu Horn.

Katastrální území

hvězdičkou (*) označena území hraničící s Českem

Náměstí v Raabs an der Thaya
  • Alberndorf
  • Eibenstein
  • Grossau
  • Koggendorf
  • Kollmitzdörfl
  • Liebnitz
  • Lindau
  • Luden*
  • Modsiedl
  • Mostbach
  • Neuriegers*
  • Niklasberg
  • Nonndorf
  • Oberndorf bei Raabs
  • Oberndorf bei Weikertschlag
  • Oberpfaffendorf
  • Pommersdorf
  • Primmersdorf
  • Raabs an der Thaya
  • Rabesreith
  • Reith
  • Rossa
  • Schaditz*
  • Speisendorf
  • Süßenbach
  • Trabersdorf
  • Unterpertholz*
  • Unterpfaffendorf
  • Weikertschlag an der Thaya*
  • Wetzles
  • Wilhelmshof
  • Zabernreith
  • Zemmendorf
  • Ziernreith*

Pravopis místního jména se může poněkud lišit od názvu katastrálního území. Katastrální území Grossau je dnes na místní tabuli označeno "Großau".

Poloha vůči sousedním obcím
Písečné, Županovice Dešná Vratěnín
Karlstein an der Thaya Drosendorf-Zissersdorf
   Raabs an der Thaya   
Groß-Siegharts Ludweis-Aigen Japons

Historie

O významu Raabsu (Rakouse) coby pohraničního hradu rakouské marky svědčí už to, že jeho jméno se pro Čechy stalo inspirací pro název celé země.

Z Rakouse pochází první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata von Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Rakous českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic) († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané na Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela přešlo na klášteru Vyšší Brod. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka, podle listiny sepsané ve Vídni, panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).[2].

V období první světové války byl v Grossau Internační tábor Grossau.

Po první světové válce se majitel hradu dostal do úpadku a roku 1932 byl proto hrad Raabs an der Thaya vydražen. V sedmdesátých letech prošel areál hradu rozsáhlou obnovou.

Význam názvu pro češtinu

Ve středověku bylo hrabství Raabs v češtině označováno jako Rakousy nebo Rakousko (hrad Raabs označuje roku 1100 Kosmova kronika jako castrum Racouz). Tento výraz byl později rozšířen také na území „za Raabs“ a přenesl se na podunajské rakouské vévodství. Díky tomu má čeština (a z ní slovenština) vlastní jedinečný termín pro Rakousko, v ostatních jazycích nazývané odvozeninami z domácího Österreich, případně přes lat. Austria.[3]

Vývoj počtu obyvatel

Od poloviny 19. století až do 30. let 20. století počet obyvatel obce stagnoval na necelých 6 tisících (ty přesáhl jen roku 1900). Ještě před druhou světovou válkou a zejména pak po ní začal značně klesat, což souviselo s obecným vylidňováním rakouského venkova přilehlého k Československu, který se vznikem neprostupné Železné opony octl zcela na periferii. Pokles se nezastavil ani po otevření hranic v 90. letech, pouze zpomalil. (V rámci Raabsu ještě dlouho nevznikl žádný hraniční přechod a přilehlé české pohraničí je také velmi odlehlou, periferní oblastí negenerující mnoho příležitostí.) Dnes nemá Raabs ani poloviční populaci oproti předválečnému období.

rok 1869 1880 1890 1900 1910 1923 1934 1939 1951 1961 1971 1981 1991 2001 2011 2021
počet obyvatel 5908 5980 5796 6039 5729 5913 5845 5531 5386 4576 4194 3748 3295 3114 2772 2644
rozdíl – +1,2 % –3,1 % +4,2 % –5,1 % +3,2 % –1,2 % –5,4 % –2,6 % –15,0 % –8,3 % –10,6 % –12,1 % –5,5 % –11,0 % –4,6 %

Politika

Starostou města je Rudolf Mayer, vedoucím kanceláře Herbert Hauer.

Po obecních volbách konaných v roce 2010 bylo 23 křesel v městském zastupitelstvu rozděleno podle získaných mandátů takto:

Partnerská města
  • Jemnice
  • Reszel
  • Mimo toho existuje přátelský vztah také s moravským městem Třešť.

Kultura a pamětihodnosti
Hrad v Raabs a.d.Thaya

Stavby
  • Nad obcí se tyčí zachovalý středověký hrad Raabs an der Thaya (dříve Ratgoz; česky Rakús), z jehož názvu byl odvozen český název pro Rakousko.
  • V katastrálním území „Eibenstein“ je zřícenina hradu Eibenstein a farní kostel svatého Jiljího (Ägidia).
  • V katastrálním území „Kollmitzdörf“ je rozsáhlá zřícenina hradu Kollmitz, hradby a Klingermausoleum.
  • V katastrálním území „Weikertschlag an der Thaya“ je v dřívější radnici zřízeno vlastivědné muzeum.

Dolnorakouská zemská výstava 2009

Dne 28. března 2006 dolnorakouský zemský hejtman Dr. Erwin Pröll schválil uspořádání „Dolnorakouské zemské výstavy 2009“ společně s městem Horn a poprvé s moravským městem Telčí. Téma výstavy znělo "RAKOUSKO. ČESKO.: rozděleni – odloučeni – spojeni“. Ve farním dvoře Raabs, nazývaném "Lipový dvůr" je zobrazena hranice a život na pomezí a hlavní tržiště. Český název Rakouska je odvozen od názvu města (resp. hradu) a má znamenat „země za Raabsem“, proto byl Raabs ideálním místem pro téma hranic.

Hospodářství a infrastruktura

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 121, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 328. Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště v roce 2001 bylo 1259, tj. 42,26 %.

Raabs leží na státní silnici B30, vedoucí severním Rakouskem podél hranice s Českem. S ní se zde kříží zemské silnice L52 a L55. Dříve byl napojen i na železniční síť slepou tratí z Göpfritz/Wild přes Groß-Siegharts, která končila v dnešním průmyslovém areálu na jižním okraji města (Bahnstraße). Trať byla později pro nerentabilitu zrušena a přestavěna na cyklostezku.

Na staré silnici z Raabsu do moravské Jemnice (v Česku II/410) je hraniční přechod Hluboká/Schaditz, určený pro turistický provoz chodců, cyklistů a jezdců na koních. Během omezení přeshraničního pohybu na jaře 2021 byl přechod uzavřen.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raabs an der Thaya na německé Wikipedii.

  1. Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. Valentin Schmidt a Alois Picha: Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen. I. Band. 1253–1419. Prag, 1908, S. 2–5
  3. Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich. Kremayr und Scheriau, Wien 1973, ISBN 3-218-00278-8, S. 54

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.