1,1,1,2-tetrafluorethan

1,1,1,2-tetrafluorethan, také nazývaný HFC-134a nebo R-134a, je organická sloučenina, tetrafluorderivát ethanu. Používá se jako chladivo, jeho termodynamické vlastnosti jsou podobné R-12 (dichlordifluormethanu), ovšem na rozdíl od něj není škodlivý pro ozonovou vrstvu a má poněkud menší potenciál globálního oteplování (1430 oproti 10 900 u R12).[2] Používá se jako chladivo, ovšem je snaha nahradit jej látkami s nižším potenciálem globálního oteplování jako je 2,3,3,3-tetrafluorpropen.

1,1,1,2-tetrafluorethan

Strukturní vzorec

Model molekuly

Obecné
Systematický název 1,1,1,2-tetrafluorethan
Ostatní názvy HFC-134a, R-134a
Anglický název 1,1,1,2-Tetrafluoroethane
Sumární vzorec C2H2F4
Vzhled bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS 811-97-2
SMILES FCC(F)(F)F
InChI 1S/C2H2F4/c3-1-2(4,5)6/h1H2
Číslo RTECS KI8842500
Vlastnosti
Molární hmotnost 102,031 g/mol
Teplota tání −103,3 °C (169,8 K)
Teplota varu −26,3 °C (246,8 K)
Hustota 4,25 kg/m3 (plyn)
Rozpustnost ve vodě nerozpustný
Bezpečnost

GHS04
[1]
Varování[1]
S-věty S2 S23 S24/25 S51
Teplota vzplanutí 250 °C (523 K)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výroba

Tetrafluorethan se obvykle vyrábí reakcí trichlorethylenu s fluorovodíkem[3]:

CHCl=CCl2 + 4 HF → CH2FCF3 + 3 HCl

Použití

1,1,1,2-tetrafluorethan je nehořlavá látka, která se používá hlavně jako „vysokoteplotní“ chladivo v domácnostech a v automobilových klimatizacích. Tato zařízení začala být používána v 90. letech 20. století jako náhrada za pro životní prostředí škodlivější látku R-12. Také se používá na foukání molitanu, jako čisticí rozpouštědlo, hnací plyn při doručování léčiv (například bronchodilatancií), na odstraňování korkových uzávěrů a ve vysušovačích vzduchu. Další využití nachází jako hnací plyn v airsoftových zbraních.

1,1,1,2-tetrafluorethan je rovněž považován za organické rozpouštědlo vhodné k extrakci aromat a vůní jako možná alternativa k ostatním organickým látkám a superkritickému CO2.[4][5]

Lze jej také použít jako rozpouštědlo v organické chemii (kapalný i superkritický).[6] Rovněž se nachází v některých částicových detektorech v LHC.[7][8] Může být, namísto fluoridu sírového, použit jako ochranný plyn při tavení hořčíku.[9]

Omezení kvůli vlivu na změnu klimatu

Používání 1,1,1,2-tetrafluorethanu je omezováno kvůli jeho vlivu na globální oteplování[10], je to 1300krát silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý.[11]

Bezpečnost

Směsi vzduchu s 1,1,1,2-tetrafluorethanem jsou nehořlavé při normálním atmosférickém tlaku a teplotách do 100 °C. Směsi s vysokým podílem vzduchu ovšem mohou být při zvýšené tlaku či teploty zapáleny.[12] Dostane-li se tato látka do styku s plamenem nebo předmětem zahřátým nad 250 °C, může dojít k rozkladu par a vzniku toxických plynů jako jsou fluorovodík a karbonylfluorid.[13] Samotný 1,1,1,2-tetrafluorethan je relativně netoxický, nebezpečí však představuje při vdechnutí; jelikož je jeho plynná forma hustší než vzduch, usazuje se v plicích, což může způsobit dušení.[14][15] Toto je příčina většiny úmrtí při vdechnutí.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1,1,1,2-Tetrafluoroethane na anglické Wikipedii.

  1. 1,1,1,2-Tetrafluoroethane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Table 2.14 (Errata). Lifetimes, radiative efficiencies and direct (except for CH4) GWPs relative to CO2. [online]. [cit. 2017-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-06. (anglicky)
  3. http://www.solvay.us/en/binaries/PSS-Tetrafluoroethane-164368.pdf
  4. CORR, Stuart. Natural Flavors and Fragrances. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. ISBN 0-8412-3904-5. DOI 10.1021/bk-2005-0908.ch003. Kapitola 1,1,1,2-Tetrafluoroethane (R-134a): A Selective Solvent for the Generation of Flavor and Fragrance Ingredients, s. 41.
  5. ABBOTT, Andrew P.; ELTRINGHAM, Wayne; HOPE, Eric G.; NICOLA, Mazin. Solubility of unsaturated carboxylic acids in supercritical 1,1,1,2-tetrafluoroethane (HFC 134a) and a methodology for the separation of ternary mixtures. Green Chemistry. 2005, roč. 7, čís. 4, s. 210. DOI 10.1039/B412697A. (anglicky)
  6. ABBOTT, Andrew P.; ELTRINGHAM, Wayne; HOPE, Eric G.; NICOLA, Mazin. Hydrogenation in supercritical 1,1,1,2 tetrafluoroethane (HFC 134a). Green Chemistry. 2005, roč. 7, čís. 10, s. 721. DOI 10.1039/B507554H. (anglicky)
  7. Anushree Ghosh STUDY OF GLASS RESISTIVE PLATE CHAMBERS (RPC) AND CALCULATION OF EFFICIENCY Archivováno 7. 8. 2011 na Wayback Machine. INO Graduate Training Programme DHEP, TIFR, Mumbai.
  8. M. Capeans, I. Glushkov, R. Guida, F. Hahn, S. Haider (CERN, Switzerland) RPC operation at the LHC experiments in an optimized closed loop gas system. Medical Imaging Conference. 25–31 October 2009.
  9. Magnesium recycling in the United States in 1998. (PDF) . USGS. Retrieved on 2011-08-21.
  10. European Directive 2006/40/EC relating to emissions from air-conditioning systems in motor vehicles Archivováno 3. 8. 2012 na Wayback Machine. (PDF) . Retrieved on 2011-08-21.
  11. Compressed air dusters and environmental concerns. (PDF). Retrieved on 2015-05-26.
  12. Šablona:Cite report
  13. Honeywell International. MSDS # GTRN-0047 For Genetron 134aUV. [s.l.]: [s.n.], December 2005. (anglicky)
  14. Alexander D. J; Libretto S. E. An overview of the toxicology of HFA-134a (1,1,1,2-tetrafluoroethane). Hum. Exp. Toxicol.. 1995, roč. 14, čís. 9, s. 715–20. DOI 10.1177/096032719501400903. PMID 8579881. (anglicky)
  15. G. E. Millward; E. Tschuikow-Roux. Kinetic analysis of the shock wave decomposition of 1,1,1,2-tetrafluoroethane. The Journal of Physical Chemistry. 1972, roč. 76, čís. 3, s. 292–298. DOI 10.1021/j100647a002. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.