Protiromské pochody v Česku

První akcí tohoto typu byla demonstrace Dělnické strany na sídlišti Janov v Litvínově na podzim 2008.[1] Přičemž demonstrující byli v mediích prezentováni jako radikálové.

Impulsem k demonstracím se stal útok mačetami na osazenstvo herny v Novém Boru v okrese Česká Lípa dne 7. srpna 2011[7][8] a útok skupiny dvaceti Romů v Rumburku dne 21. srpna 2011 ráno na šest mladíků.[9] Dle bezpečnostních kamer jeden z Romů v Novém Boru po mačetovém útoku řekl: "Tak jsme to těm bílejm hlavám nandali."[10][11]

Demonstrace ve Varnsdorfu dne 26. srpna 2011 a 2. září 2011 svolal Lukáš Kohout, který se proslavil jako falešný asistent ministra zahraničních věcí Jana Kavana.[12] Sobotní demonstraci dne 3. září 2011 svolalo neonacistické hnutí Svobodná mládež, které to však později popřelo.[13][14] V sobotu 10. září pořádala Dělnická strana sociální spravedlnosti v Novém Boru, ve Varnsdorfu a v Rumburku manifestace, na kterých vystoupil jejich předseda Tomáš Vandas.[15] U výchozího stanoviště pochodu tvořili radikálové a běžní občané Nového Boru dokonce dvě zcela oddělené skupiny. Běžní občané tvořili menšinu. Na pochod se nejprve vydali radikálové a za nimi teprve běžní občané. Během pochodu se však zprvu nesměle připojovali další běžní občané města tak, že na konci pochodu na náměstí obě skupiny měly shodný počet účastníků (asi 300 osob na obou stranách)^[zdroj?]

Další pochody, při nichž musela policie použít donucovacích prostředků vůči oponentům protiromských pochodů, se odehrály 12. března v Novém Bydžově a 9. dubna v Krupce. 6. října prošel protiromský pochod centrem Ústí nad Labem.[16] 29. října proběhla protiromská demonstrace také v Rotavě.

22. dubna 2012 prošel Břeclaví pochod asi 2000 lidí, kteří reagovali na incident, při němž byl vážně zraněn místní teenager.[17] Podle výpovědi zraněného byl dotyčný napaden skupinou Romů, kteří mu způsobili závažná zranění. Policejní vyšetřování ukázalo, že si chlapec zranění způsobil sám pádem přes zábradlí, na němž předváděl gymnastické cviky.[18]

pozn.: v kulaté závorce je počet účastníků pochodu

• • 29. květen: Duchcov (800) [19]
  • léto: České Budějovice - sídliště Máj
  • 3. srpna: Vítkov [20]
  • 24. srpen: Ostrava (1000)[21], Duchcov (1000)[22], České Budějovice, Jičín, Plzeň (150)[23] , Brno, Děčín a Varnsdorf (první pochod ve více městech najednou v týž den)
  • 27. září: Ostrava (1000)[24]