Primas Poloniae
Primas Poloniæ (česky primas polský, polsky Prymas Polski, historicky též Primas Království polského a Velkoknížectví litevského, Prymas Królestwa Polskiego i Wielkiego Księstwa Litewskiego) je čestný církvení titul udělovaný od roku 1417 hnězdenským arcibiskupům jako zdůraznění jejich postavení v rámci polského episkopátu.
Arcibiskup hnězdenský je dle tradice současně nejvyšším představitelem římskokatolické církve v Polsku. Jako Legatus natus je vyslancem Svatého stolce a v Polsku zastupuje papežskou autoritu. Od 17. května 2014 tento úřad vykonává Wojciech Polak.
Historie
Dle bádání polského historika Jana Długosze bylo na kostnickém koncilu v roce 1417 rozhodnuto o prvním udělení titulu Primas Poloniae. Jelikož Hnězdno bylo prvním hlavním městem a současně prvním biskupským sídlem Polska, padla volba na tamního arcibiskupa Mikuláše Trombu (Mikołaj Trąba). Od té doby jsou nositeli titulu všinchni hnězdenští arcibiskupové. Od roku 1515 je s úřadem arcibiskupa hnězdenského spojen titul ''Legatus natus''.
Primas Poloniae předsedal synodám, jmenoval arcijáhny a stanovil hranice jednotlivých biskupství. V Polsko-litevské unii (do roku 1818) nosil titul Primas Království polského a Velkoknížectví litevského (Prymas Królestwa Polskiego i Wielkiego Księstwa Litewskiego).[1]
V období mezi roky 1572–1795 polský primas také plnil úlohu interrexe, tedy říšského správce v době před zvolením nového krále. Taktéž vedl korunovace a pohřby polských králů, uděloval jim a jejich rodině svátosti. Do roku 1795 byl rovněž jako vrchní senátor nejvyšším představitelem Senátu Rzeczi pospolité.[2]
Od roku 1749 je úřad spojen s kardinálskou hodností.[3]
Bezprostředně po třetím dělení Polska v roce 1795 pruští okupanti zakázali používání titulu primas polský, což ovšem Svatý stolec ignoroval. Poté, co Vídeňský kongres potvrdil rozdělení Polska mezi jeho sousedy, byl v roce 1818 v Polském království ("Kongresové Polsko") i pod ruskou nadvládou ustanoven samostatný primas. Avšak v roce 1829 car Mikuláš I., který byl v personální unii taktéž králem Polska, užívání titulu zakázal.
Seznam
primas polský | v úřadu | poznámky |
---|---|---|
Mikuláš Tromba | 1417–1422 | |
Vojtěch Jastrzębiec | 1423–1436 | |
Vincent Kot z Dubna | 1436–1448 | v letech 1444 až 1447 kardinál v zastoupení Felix V. |
Vladislav Oporowski | 1449–1453 | |
Jan Sprowski | 1453–1464 | |
Jan Gruszczyński | 1464–1473 | |
Jakub z Sienna | 1474–1480 | |
Zbigniew Oleśnicki | 1481–1493 | |
Fryderyk Jagiellończyk | 1493–1503 | (kardinál) |
Ondřej Boryszewski | 1503–1510 | |
Jan Laský | 1510–1531 | první Primas Poloniæ s titulem Legatus natus |
Matěj Drzewicki | 1531–1535 | |
Ondřej Krzycki | 1535–1537 | |
Jan Latalski | 1537–1540 | |
Petr Gamrat | 1541–1545 | |
Mikuláš Dzierzgowski | 1545–1559 | |
Jan Przerębski | 1559–1562 | |
Jakub Uchański | 1562–1581 | |
Stanislav Karnkowski | 1581–1603 | |
Jan Josef Tarnowski | 1603–1605 | |
Bernard Maciejowski | 1605–1608 | (kardinál) |
Vojtěch Baranowski | 1608–1615 | |
Vavřinec Gembicki | 1616–1624 | |
Jindřich Firlej | 1624–1626 | |
Jan Wężyk | 1627–1638 | |
Jan Lipski | 1638–1641 | |
Matěj Łubieński | 1641–1652 | |
Ondřej Lešenský | 1653–1658 | |
Václav Lešenský | 1659–1666 | |
Mikuláš Prażmowski | 1666–1673 | |
Kazimír Florián Czartoryski | 1673–1674 | (kníže) |
Ondřej Olszowski | 1674–1677 | |
Jan Stefan Wydżga | 1677–1685 | |
Štěpán Wierzbowski | 1686–1687 | (nominovaný) |
Michal Štěpán Radziejowski | 1687–1705 | (kardinál) |
Stanislav Szembek | 1706–1721 | |
Teodor Potocki | 1723–1738 | |
Kryštof Antonín Szembek | 1739–1748 | |
Adam Ignác Komorowski | 1749–1759 | |
Vladislav Alexandr Łubieński | 1759–1767 | |
Gabriel Podoski | 1767–1777 | |
Antonín Kazimír Ostrowski | 1777–1784 | |
Michal Jiří Poniatovský | 1785–1794 | |
Ignác Krasicki | 1795–1801 | |
Ignác Raczyński | 1806–1818 | |
Timotej Pavel Gorzeński | 1821–1825 | |
Teofil Cyprian Wolicki | 1828–1829 | |
Martin Dunin | 1831–1842 | |
Leon Michal Przyłuski | 1845–1865 | |
Mieczysław Halka-Ledóchowski | 1866–1886 | (kardinál) |
Julius Dinder | 1886–1890 | jediný polský primas německého původu, sídlil v Poznani |
Florian Stablewski | 1891–1906 | |
Edward Likowski | 1914–1915 | |
Edmund Dalbor | 1915–1926 | (kardinál) |
August Hlond | 1926–1948 | (kardinál) |
Stefan Wyszyński | 1948–1981 | (kardinál) |
Józef Glemp | 1981–2009 | (kardinál) |
Henryk Muszyński | 2009–2010 | |
Józef Kowalczyk | 2010–2014 | |
Wojciech Polak | 2014– |
Další tituly
- 1807–1815: Primas Varšavského knížectví
- 1818–1829, 1925–1938: Primas Polského království
- 1817–1858: Primas království Haliče a Vladiměře
Reference
- Úplný titul tehdy zněl latinsky: N.N. Dei et Sedis Apostolicae gratia sanctae Gnesnensis Ecclesiae Archiepiscopus Legatus Natus, Primas Regni Poloniae Magnique Ducatus Lithuaniae Primusque Princeps.
- Zbigniew Góralski: Urzędy i godności w dawnej Polsce, Warszawa 1998, s. 62–66
- Zbigniew Góralski: Urzędy i godności w dawnej Polsce, Warszawa 1998, s. 62.