Poviselský kraj

V důsledku listopadového povstání byla v roce 1831 zrušena ústava Polského království, rozpuštěna polská armáda, její (parlament) a místní samospráva. Ústava byla nahrazena mnohem méně liberálním a nikdy plně nezavedeným statutem Polského království. Byly také uzavřeny všechny univerzity a o několik let později byly nahrazeny čistě ruskými školami. Území si po krátkou dobu zachovalo určitou míru autonomie. Bývalé polské království nadále používalo polskou měnu (złoty) a správní rada si ponechala některá svá privilegia, i když ji přímo ovládal ruský guvernér polní maršál Ivan Paskevič. Do roku 1832 však byla zrušena měna a celní hranice, stejně jako metrický systém a polský trestní zákoník byl nahrazen ruským, který se de facto používal od potlačení povstání. Také katolická církev byla pronásledována a většina klášterů byla zavřena a zestátněna. V roce 1839 se po synodu v Polocku řeckokatolická církev rozpadla a spojila se s ruskou pravoslavnou církví. Po roce 1837 se všechna vojvodství, která tvořila Polské království, změnila na gubernie a stala se nedílnou součástí ruského správního systému, kterému vládli přímo ruští carové .

Ruské Polsko (označeno červeně), jak bylo definováno Brestlitevskou smlouvou, ve které se ho Rusko vzdalo

Po lednovém povstání v roce 1863 byl znak kongresového království zrušen a byl zahájen proces intenzivní rusifikace polských gubernií a jejich správy. Reforma z roku 1867, vyvolaná porážkou lednového povstání, byla navržena tak, aby pevněji svázala Polské království se správní strukturou Ruské říše. Rozdělila větší gubernie na deset menšch a zavedla novou entitu nižší úrovně újezd.

Území bylo nazýváno až do roku 1875 místokrálovstvím, později generální gubernií, a spravováno polskými místokráli, resp. generálními gubernátory. Název vznikl jako náhrada za název Polsko, resp. Polské království, které přestaly ruské úřady používat.[1] Poprvé je v oficiálních dokumentech zaznamenán v roce 1888,[2] ačkoli novější výzkumy ho vysledovaly až do roku 1883.[3] Přes vymizení termínu Polské království z úředních dokumentů si carové ponechali titul polského krále.

V 80. letech 19. století byl úřední jazyk změněn na ruštinu a polština byla zakázána jak v úředním styku, tak ve vzdělávacím procesu.

V roce 1915 během první světové války vyplenila ustupující ruská armáda Polské království a snažila se napodobit politiku spálené země užitou během vlastenecké války v roce 1812.[4][5] Rusové také vystěhovali a deportovali z této oblasti stovky tisíc obyvatel, u nichž měli podezření, že spolupracují s nepřítelem.[4][6][7]

Jak Rusové ustupovali, centrální mocnosti oblast obsadily (1915) a následně navrhly založení Polského království pod svým protektorátem. V brestlitevské smlouvě z března 1918 Rusko (v té době zapletené do občanské války ) postoupilo Německé říši a Rakousko-Uhersku všechna polská území, která do té doby ovládalo,

a ^{^}Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Zdroje se shodují, že po pádu lednového povstání v roce 1864 byla drasticky snížena autonomie polského Kongresu. Nemají však shodu v tom, zda bylo Polské království (hovorově známo jako Kongresové Polsko) jako stát oficiálně nahrazeno Poviselským krajem ve formě provincie Ruské říše,[8] protože mnoho zdrojů nadále používá termín Kongresové Polsko pro období po roce 1864.[9] Zdroje jsou také nejasné ohledně toho, kdy oficiálně zaniklo Polské království (nebo Poviselský kraj); někteří argumentují, že to bylo převzetím kontroly německými a rakousko-uherskými okupačními orgány, jiní vyhlášením Polského královského království v roce 1916,[10] nebo dokonce až vytvořením samostatné Druhé polské republiky v roce 1918.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vistula Land na anglické Wikipedii.

• ALEXANDER, Manfred. Kleine Geschichte Polens. Stuttgart: Reclam, 2003. 423 s. ISBN 978-3150105221. (německy)
• DMOWSKI, Roman. Deutschland, Rußland und die polnische Frage (Auszüge). In: CHWALBA, Andrzej. Polen und der Osten. [s.l.]: Suhrkamp, 2005. ISBN 3-518-41731-2. Band 7. (německy)
• HENSEL, Jürgen. Polen, Deutsche und Juden in Lodz 1820 - 1939. Eine schwierige Nachbarschaft. Osnabrück: Fibre, 1999. 370 s. ISBN 9783929759419. (německy)