Varšavská gubernie

Varšavská gubernie (polsky Gubernia warszawska, rusky Варшавская губерния, Varšavskaja gubernija) byla správní jednotkou (gubernií) Kongresového Polska.

Varšavská gubernie
Варшавская губерния
Chrám svatého Alexandra Něvského vybudovaný ve Varšavě (1894–1926)

znak
Geografie

Mapa gubernie (po roce 1906)

Poloha gubernie na mapě Polského království
Hlavní městoVaršava
Statusruská gubernie
Souřadnice52°14′0″ s. š., 21°1′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 931 867 (1897[1])
Správa regionu
Nadřazený celekRuské impérium
Vznik1844
Zánik1916
Měnaruský rubl
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byla vytvořena v roce 1844 sloučením Mazovské a Kališské gubernie a jejím sídlem byla Varšava. V roce 1867 byla území Varšavské gubernie rozdělena do tří menších gubernií: zmenšené Varšavské gubernie, Piotrkovské gubernie a obnovené Kališské gubernie.

Malou reformou v roce 1893 bylo území Varšavské gubernie zvětšeno připojením malých částí Plocké a Lomžské gubernie.

Obyvatelstvo

Během sčítání lidu v roce 1897 se zjišťoval obcovací jazyk, výsledky jsou uvedeny v tabulce níže:[2]

Jazyk Počet procento (%) muži ženy
polština[p 1] 1 420 436 73,52 687 210 733 226
jidiš[p 1] 317 169 16,41 154 603 162 566
ruština 87 850 4.54 13 551 1 586
němčina 77 160 3,99 37 984 39 176
ukrajinština 15 930 0,82 15 623 307
rumunština 2 299 > 0,01 2 293 6
lotyština 1 759 > 0,01 1 738 21
estonština 1 566 > 0,01 1 555 11
tatarština 1473 > 0,01 1 437 36
běloruština 1 343 > 0,01 1 234 109
ostatní[p 2] 4 824 0,24 3 289 1 535
osoby, které neuvedly
obcovací jazyk		 54 > 0,01 33 21
Celkem 1 931 867 100 977 948 953 919

Gubernátoři
  • Jevgenij Rožnov (1863–1866)
  • baron Nikolaj Medem (1866–1892)
  • Julij Andrejev (1892–1897)
  • Dmitrij Martynov (1897–1907)
  • baron Semjon Korff (20.01.1907–1914)
  • Pjotr Stremouchov (1914–1916)

Administrativní dělení

Administrativní dělení odpovídá stavu po reformě v roce 1867, která byla zavedena v důsledku porážky listopadového povstání a pevněji svázala Polské království[p 3] se správní strukturou Ruské říše. Reforma zavedla novou entitu nižší úrovně újezd, polsky powiat.

Sídlo ujezdu Rozloha Obyvatelstvo
(1897)[1]		 Poznámky
Błonie 948,5 104 776
Góra Kalwaria —[p 4] —[p 4] v roce 1879 byl začleněn do ujezdu Grójec
Gostynin 1 053,7 81 335
Grójec 1 467,4 108 351
Kutno 804,5 82 499
Łowicz 1 060,2 82 686
Nieszawa 1 125,4 79 507
Nowomińsk 1 200,4 94 471
Płońsk 1 258,7 91 360 do roku 1893 součástí Plocké gubernie
Pułtusk 1 340,7 103 450 do roku 1893 součástí Lomžské gubernie
Radzymin 1 036,3 63 092
Skierniewice 670,5 52 622
Sochaczew 931,9 64 327
Warszawa 1 317,3 826 780
Włocławek 1 143,7 96 611

Odkazy

Poznámky
  1. Tučně jsou uvedeny jazyky, kterými mluvilo více lidí než státním jazykem.
  2. Jazyky s méně než 1 000 mluvčími.
  3. resp. Poviselský kraj, jak bylo Polsko od 80. let 19. století nazýváno v úředních dokumentech.
  4. V roce 1897 neexistoval.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Warsaw Governorate na anglické Wikipedii.

  1. Первая Всеобщая перепись населения Российской империи 1897 года. Наличное население в губерниях, уездах, городах Российской Империи (без Финляндии). Демоскоп Weekly [online]. www.demoscope.ru [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. ISSN 1726-2887. (rusky)
  2. Первая Всеобщая перепись населения Российской империи 1897 года. аспределение населения по родному языку и уездам Российской Империи кроме губерний Европейской России. Демоскоп Weekly [online]. www.demoscope.ru [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. ISSN 1726-2887. (rusky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.