Podbořany

Město Podbořany (německy Podersam) se nachází v severozápadních Čechách, 14 kilometrů jihozápadně od Žatce v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm přibližně 6 200[1] obyvatel.

Podbořany
Masarykovo náměstí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0424 566616
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíPodbořany
Okres (LAU 1)Louny (CZ0424)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°13′46″ s. š., 13°24′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 248 (2022)[1]
Rozloha60,15 km²
Nadmořská výška331 m n. m.
PSČ438 01, 441 01
Počet domů1 454 (2021)[2]
Počet částí obce13
Počet k. ú.11
Počet ZSJ22
Kontakt
Adresa městského úřaduMírová 615
441 01 Podbořany
[email protected]
StarostaRadek Reindl
Oficiální web: www.podborany.net
Podbořany
Další údaje
Kód obce566616
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název původní vesnice znamenal ves podbořanů (lidí, kteří žijí pod borovým lesem). V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Podwarzen (1369), Podworzan (1405), Podbořany (1436), Na Podbořanech (1615), Podersam nebo Podboržany, Podworžan, Podhoržany (1787) a Podersam, Podhořan nebo Podhořany (1846).[3]

Historie

Nejstarší prokazatelné osídlení Podbořanska je datováno do neolitu. Na blízkém vrchu Rubín se údajně nacházelo bájné slovanské hradiště Wogastisburg, u nějž se roku 631 nebo 632 odehrála bitva mezi Sámovou říší a králem Dagobertem.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369. Dne 11. listopadu 1575 obdržely Podbořany městská práva.

V zahradě komunistického spolkového domu byl v roce 1928 odhalen první pomník Vladimira Iljiče Lenina mimo Sovětský svaz a jediný v tehdejším Československu. Jeho autorem byl Václav Fürst. Na základě úředního rozhodnutí z roku 1931 byl odstraněn.[4][5] Jako připomínka tohoto pomníku byl v Podbořanech vybudován památník, který byl památkově chráněn od roku 1958 do roku 1993[6] a následně přeměněn v památník Města Podbořany. Při rekonstrukci přilehlé křižovatky v roce 2007 byl památník kompletně demontován a dnes se na jeho místě nachází malý parčík.[7][8]

Do roku 1960 byly sídlem okresu v Karlovarském kraji. V té době to byl rozlohou největší okres ČSR. V roce 1960 byl okres Podbořany zrušen, převážná část obcí se stala součástí okresu Louny, další obce byly začleněny do okresů Chomutov, Karlovy Vary, Rakovník a Plzeň-sever.

Přírodní poměry

Podbořany stojí na jižním okraji Mostecké pánve na soutoku Doláneckého a Kyselého potoka, které patří k povodí povodí Ohře. Do katastrálního území města na západě zasahují východní výběžky Doupovských hor, konkrétně jejich geomorfologický okrsek Rohozecká vrchovina. Samotné město se nachází v geomorfologickém podcelku Žatecká pánev a vede jím hranice mezi okrsky Pětipeská kotlina a Čeradická plošina. Do nejjižnější části území jižně od Valova zasahuje také Rakovnická pahorkatina.[9]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 342 obyvatel (z toho 1 594 mužů), z nichž bylo 457 Čechoslováků, 2 798 Němců, 35 Židů, jeden příslušník jiné národnosti a 51 cizinců. Kromě 76 evangelíků, 121 židů a sta lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 3 730 obyvatel: 690 Čechoslováků, 2 974 Němců, patnáct Židů, dva příslušníci jiné národnosti a 49 cizinců. Stále převládali římští katolíci, ale žilo zde také devadesát evangelíků, třicet členů církve československé, 108 židů a 146 lidí bez vyznání.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[12][13]
Město Podbořany
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 5 2216 2706 5977 3457 8467 6418 2895 7925 8515 7235 9175 9136 1126 453
Místní část Podbořany
Obyvatelé 1 6492 3492 5333 0683 4053 3423 7303 6003 6383 8154 4294 6834 9095 117
Domy 186231261330386422554617699585566629659757
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Hlubany, Letov a Valov.

Židovská komunita

Počátky židovského osídlení Podbořan se datují k druhé polovině 18. století. Početnější komunita však byla ve městě až v druhé polovině následujícího století, kdy i dosáhla svého vrcholu (v roce 1880 zde žilo 232 židů). V letech 1873 až 1874 byla v Podbořanech postavena novorománská synagoga v dnešní ulici Antonína Dvořáka. V roce 1938 bylo její vybavení zničeno nacisty a v roce 1948 byly dvě třetiny budovy zbourány a na jejich místě vyrostly garáže. Zbytek byl zakomponován do sousedního obytného domu čp. 201, dříve obecního domu s židovskou školou a bytem rabína. Do dnešní doby se naopak dochoval židovský hřbitov z roku 1889, který se nachází asi dva kilometry jihovýchodně od Podbořan. Hřbitov byl těžce poničen nacisty, kteří odvezli většinu náhrobků – dochovalo se jich pouze šest.[14]

Školství

Ve městě se nachází dvě mateřské školy, dvě základní školy a jedna základní umělecká škola. Střední školy jsou zastoupeny gymnáziem a střední odbornou školou.

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podbořanech.
Busta Tomáše Gariggue Masaryka před stejnojmennou základní školou

Zaniklé památky
  • Pomník V. I. Lenina (na jeho místě je nyní malý parčík)
  • Pomník se sochou T. G. Masaryka (před stejnojmennou ZŠ, zničen roku 1953. Dne 28. září 2018 byla socha nahrazena bustou T. G. Masaryka.)
  • Pomník se sochou Hanse Kudlicha (Masarykovo náměstí, zrušen roku 1945)

Historické podzemí Podbořan

Pod centrem města Podbořany se nachází stovky metrů podzemních chodeb z let 1820–1880. Chodby jsou pozůstatkem těžby arkozového kaolinového pískovce v 19. století. Chodeb je pod Podbořany celkem třináct. V roce 2001 byl proveden jejich průzkum a na podzim téhož roku bylo zastupitelstvem města Podbořany rozhodnuto, že podzemí bude kompletně zasypáno.

Školy
  • 1. Základní škola Podbořany
  • Základní škola T. G. Masaryka
  • Gymnázium Podbořany
  • SOŠ a SOU Podbořany
  • Základní umělecká škola Podbořany

Osobnosti

Partnerská města

Místní části

Galerie
  • Schillerův památník v parku
  • Bývalá radnice
  • Kostel Československé církve husitské
  • Nádraží

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 392.
  4. Das Lenindenkmal in Podersam muss entfernt werden. Reichenberger Zeitung [online]. 1931-05-18 [cit. 2021-10-22]. Čís. 117. Dostupné online.
  5. Beseitigung des einzigen Lenin-Denkmal in der Tschechoslowakei. S. 3. Die Rote Fahne [online]. 1931-09-05 [cit. 2021-10-22]. S. 3. Dostupné online.
  6. Památkový katalog: Pomník V. I. Lenina [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-22]. Dostupné online.
  7. V Podbořanech začíná oprava křižovatky u památníku. Žatecký a lounský deník. 2007-07-06. Dostupné online [cit. 2018-08-05].
  8. V Podbořanech rozebrali pomník kvůli stavbě křižovatky. Žatecký a lounský deník. 2007-07-16. Dostupné online [cit. 2018-08-05].
  9. CENIA. Katastrální mapy a geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-07-20]. Dostupné online.
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.
  13. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.
  14. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 301.
  15. Podbořany – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.

Literatura
  • SMETANA, Jan. Podbořany - Dějiny města a okolních obcí, Podbořany, Město Podbořany, 2001
  • PATROVSKÁ, Zdena/Roedl Bohumír, Biografický slovník okresu Louny, Louny, Státní okresní archiv, Louny, 2001

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.