Dolánky (Podbořany)

Dolánky (německy Dollanka) jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se pod vrchem Rubín (352 m) asi čtyři kilometry na severovýchod od Podbořan. V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.[2]

Dolánky
Celkový pohled z hradiště Rubín
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPodbořany
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°15′28″ s. š., 13°26′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 (2011)[1]
Katastrální územíDolánky u Kaštic (1,4 km²)
PSČ441 01
Počet domů9 (2011)[1]
Dolánky
Další údaje
Kód části obce64459
Kód k. ú.664456
Zaniklé obce.cz14879
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolánky leží v katastrálním území Dolánky u Kaštic o rozloze 1,4 km².[3] Vesnicí protéká Dolánecký potok.

Název

Název vesnice je zdrobnělinou jména Dolany ve významu malé Dolany. Slovo Dolany vzniklo ze staročeského slova dól (důl), příbuzného s německým slovem Tal (údolí). V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: de Dolanek (1391), v Dolánkách (1454), v Dolenkách (1467), Dolanka (1787), Dollanka a Dolanka (1846) a Dolánky nebo Dollanka (1854).[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1391, kdy ji vlastnil Václav z Dolánek. Dalšími známými majiteli byli v patnáctém století Ladislav a Vilém Fremutové z Krásného Dvora.[5] Ke krásnodvorskému panství vesnice patřila až do roku 1560, kdy se stala částí zlovědického panství.[6] V roce 1578 Dolánky koupil Jindřich z Polbryc, který v nich nechal postavit tvrz připomínanou poprvé roku 1582. Tehdy Jindřich tvrz s dvorem a celou vesnicí prodal Danielovi z Michalovic.[pozn. 1] Jeho syn Bohuslav z Michalovic[pozn. 2] se jako jeden z direktorů zúčastnil stavovského povstání, za což byl odsouzen k trestu smrti a roku 1621 popraven. Tvrz během třicetileté války pravděpodobně zanikla. Dolánky poté až do roku 1671 spravovala královská komora, od které vesnici koupil Julius Jindřich Sasko-Lauenburský a připojil ji k Podbořanům. Součástí městského panství vesnice zůstala až do roku 1800, kdy Jan Rudolf Černín rozdělil dolánecký dvůr na tři statky a prodal je sedlákům.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 155 obyvatel (z toho 84 mužů), z nichž bylo 24 Čechoslováků a 131 Němců. Kromě jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 133 obyvatel: šest Čechoslováků a 127 Němců. Až na tři evangelíky a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[2][10]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 991191061351331551334341284214
Domy 1618162325272727.82989
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Kaštice.

Pamětihodnosti

Kulturními památkami v Dolánkách jsou brána zaniklé venkovské usedlosti čp. 4 a hradiště Rubín. Barokní bránu ze druhé poloviny 18. století tvoří půlkruhově ukončený průjezd, nad kterým se vypíná trojice štítů s volutovými křídly. Po stranách průjezdu jsou výklenky, ve kterých stávaly pískovcové sochy svatého Šebestiána a svatého Rocha.[11] K dalším drobným památkám patří empírová kaple z počátku 19. století a pozůstatky statku z 18. století.

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Podle Augusta Sedláčka potomci Daniela z Michalovic vesnici prodali Diviši Markoltovi z Tedražic, kterému Dolánky patřily roku 1615, a později je vlastnili také Údrčtí z Údrče.
  2. Podle Zdeny Binterové byl Bohuslav synem Bohuslava staršího z Michalovic.[7]

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Dolánky, s. 419, 421.
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dolánky – tvrz, s. 96.
  6. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Podbořan a Jesenice, s. 353.
  7. BINTEROVÁ, Zdena. Strupčice. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 64 s. ISBN 80-239-4166-6. Kapitola Strupčice, s. 7.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.
  11. Brána bývalého statku [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.