Plzeň 1

Plzeň 1 je druhý nejlidnatější městský obvod statutárního města Plzně, rozkládající se v jeho severní části. Obvod ve svých hranicích vznikl v roce 1981 v souvislosti s rozvojem sídlištní zástavby na jeho území. Zahrnuje historickou část Roudná, vilové čtvrti Lochotín a Bílá Hora a především sídlištní celky Severního Předměstí (sídlištní čtvrti Bolevec, Lochotín, Košutka a Vinice). Mezi historické památky obvodu řadíme zejména středověkou část Roudná s kostelem Všech svatých a jádro bývalé vesnice BolevecBoleveckou náves (dnes vesnická památková zóna).

Budova Úřadu městského obvodu Plzeň 1
Plzeň 1
Severní Předměstí z věže katedrály sv. Bartoloměje
Lokalita
Statusměstský obvod
Statutární městoPlzeň
OkresPlzeň-město
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°46′ s. š., 13°22′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel48 572 (2021)[1]
Rozloha24,73 km²
Nadmořská výška350 m n. m.
PSČ323 00
Počet domů3 253 (2021)[1]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1 + 2 části k. ú.
Počet ZSJ21
Kontakt
Adresa úřadu MOalej Svobody 882/60
323 00 Plzeň
[email protected]
StarostkaHelena Řežábová (ODS)
Oficiální web: umo1.plzen.eu
Plzeň 1
Další údaje
Kód MO545970
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

V Plzni 1 sídlí hodně pro Plzeň významných institucí. Nejvýznamnější z nich je nový areál Fakultní nemocnice Plzeň na Lochotíně, který je budován v několika etapách od roku 1979. Na Karlovarské třídě sídlí Lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Školství dále reprezentuje 10 základních škol, 1 vyšší odborná škola, Gymnázium Františka Křižíka, střední zdravotní škola, střední odborná škola dopravní a učiliště. Obvod nabízí dobré možnosti nákupů a některé jeho části jsou rekreačním zázemím města Plzně (např. Bolevecké rybníky, Zoologická a botanická zahrada města Plzně, Lochotínský park).

Doprava

Autobus Karosa B 731 na lince č. 30 přijíždí na Košutku

Územím obvodu procházejí důležité silniční tahy na Žatec a Karlovy Vary, což zhoršuje životní prostředí v jejich blízkosti. Páteří městské hromadné dopravy jsou tramvajové linky 1 (z Bolevce) a 4 (z Košutky) vedoucí do centra města a dále na Slovany (resp. na Bory). Tramvajové tratě se do sídliště přibližovaly postupně v letech 1973 (krátká větev přes nový Most generála Pattona), 1980 (dnešní konečná Košutka Jesenická), 1986 (dnešní točna Mozartova) a 1990 (dnešní konečná Bolevec Tachovská). Pro MHD jsou důležité také autobusové linky 25, 27, 30, 33, 40, 41, 56 (obsluha sídliště Vinice) a 20 (obsluha Bílé Hory a Roudné). Sídliště Vinice mělo být v 90. letech výhledově také napojeno na tramvajovou síť, dokonce vznikl i široký travnatý pás v ulici Na Chmelnicích. Z tohoto návrhu však nakonec sešlo a nyní se na tomto sídlišti počítá spíše se zavedením trolejbusové dopravy [zdroj?] (došlo by po 30 letech k opětovnému návratu trolejbusů na levý břeh řeky Mže).

Související informace naleznete také v článku Plzeňské městské dopravní podniky.

Vedení obvodu

Zastupitelstvo Plzně 1 se skládá z 27 zastupitelů. V čele obvodu stojí ve volebním období 2018 - 2022 starostka Helena Řežábová (ODS). Vedení obvodu dále tvoří místostarostové Miroslav Brabec (ČSSD), Ilona Jehličková (TOP 09), Jiří Uhlík (PRO PLZEŇ) a předseda finančního výboru Štěpán Krňoul (KDU-ČSL).

Historie území

Nejstarší stopy osídlení dnešního území v oblasti Roudné sahají až do starší doby kamenné. Od té doby bylo především údolí Mže nepřetržitě osídleno. Příchod prvních Slovanů zařazují nálezy ze zaniklé vsi Malice (oblast Roudné) na konec sedmého a začátek osmého století. Osídlení bylo dlouho soustředěno především v blízkosti řeky Mže. Vzdálenější oblasti byly ještě dlouho bez trvalého osídlení.

Stavbou sahající nejdále do minulosti je kostel Všech svatých na Roudné. Byl postaven v románském slohu na počátku 13. století Ve druhé polovině 14. století nahradila kostel gotická novostavba. V průběhu staletí zažil kostel ještě mnoho přestaveb a dostaveb. Také celá Roudná byla mnohokrát drancovaná (zejména husitské období a obléhání Plzně Mansfeldovými vojsky v roce 1618) a přestavbu. Dnešní podoba Roudné se začala formovat až po třicetileté válce.

Na přelomu 18. a 19. století postupně dochází k přeměně z venkovského na městské osídlení s převahou obytné funkce. První zmínka o Bolevci pochází z roku 1382. V roce 1460 jej koupilo město Plzeň. Následovalo rychlé budování Bolevecké rybniční soustavy. Od té doby obec pomalu rostla. Rychlý rozvoj a nárůst počtu obyvatel začal až koncem 19. století. V době připojení k Plzni v roce 1942 byl největší vsí v Čechách s 5570 obyvateli. Podobným rychlým rozvojem na konci 19. a začátkem 20. století prošla i Košutka a Bílá Hora. O rozvoj Bílé Hory se postarala především těžba uhlí, u Košutky pak těžba pískovce a výroba cihel. Na počátku 20. století začala také výstavba nové vilové čtvrti Lochotín. Poklidný rozvoj několika dalších desetiletí zcela zvrátil rok 1972.

V tomto roce začal zábor a likvidace mnoha objektů (bohužel někdy i velmi cenných). V období 19751989 byl pak celý prostor mezi Lochotínem, Košutkou a Bolevcem zastavěn panelovými sídlišti. Koncem 80. let začalo v západní části obvodu vznikat sídliště Vinice (dostavěno až v roce 1992), jehož pokračováním je v současné době dostavované sídliště Sylván Po roce 1989 výstavba tohoto typu poměrně rychle ustala. Od té doby změnila vzhled obvodu už jen výstavba několika bytových domů, mnoha rodinných domků a zejména do té doby zcela chybějící obchodní sítě. Vzniklo také několik menších firem. Nyní probíhá snaha o skloubení tohoto rozmanitým způsobem zastavěného území v jeden harmonický celek. [2]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  2. PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. Historie území. umo1.plzen.eu [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (česky)

Související články

Plzeň

Košutka (sídliště)

Vinice (sídliště)

Košutka (sídliště)

Bolevec (sídliště)

Lochotín (sídliště)

Bílá Hora

Roudná

Severní předměstí

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.