Piercing

Piercing (odvozeno z anglického slova pierce neboli „propíchnout“) je propíchnutí určité části těla (kůže) a vložení šperku do vzniklého tunelu. Jeho artefakty se objevují na nálezech starých cca 5000 let, kdy mu býval přisuzován rituální a náboženský význam. Signalizoval však často i sociální postavení nositele. V některých kulturách – například ve starověkém Řecku – však nošení piercingu považovali za věc nevhodnou. Ve dvacátém století byl piercing spojován s hnutím hippies, ale rozmohl se až mezi členy punku. K jeho rozšíření do většinové společnosti přispěly hudební skupiny, které piercing používaly jako jeden ze způsobů vymezení se oproti ostatním kapelám, a sympatizanti těchto hudebních uskupení chtěli vypadat jako jejich idoly.

Několik piercingů v obličeji

Piercing lze umisťovat na různé části těla, například na uši, obličej, jazyk, ale také do prsní bradavky, pupíku či genitálií, a to jak u mužů, tak také u žen. Na všechna tato místa se vkládají šperky nejčastěji vyrobené z titanu, a to proto, že tento kov nezpůsobuje nežádoucí reakce organismu. Do jazyka se však vkládají i šperky z bioplastu, neboť plast v porovnání s ozdobami z kovu tolik nepoškozuje zubní sklovinu.

Historie

Piercing má historii trvající několik tisíc let (existují nálezy dokládající propichování ušních lalůčků již před 5000 lety)[1] a jeho rozšíření bylo po celém dnešním světě.[2] Býval mu přisuzován rituální a náboženský význam.[3] Ozdobné kroužky, kolíčky či tyčinky ze dřeva, kovu nebo kostí sloužily jako symbol vstupu jedince mezi dospělé nebo byly symbolem sociálního postavení nositele.[2] Byly však i oblasti (například antické Řecko), kde byl piercing naopak považován za znak barbarství a nošení takových ozdob bylo postihováno.[4]

První zmínky o piercingu pocházejí z mladší doby kamenné, což dokazují africké nálezy přívěsků ze želvích krunýřů, zubů divočáků a zvířecích kostí.[2] Dle dochovaných maleb lze usuzovat, že se jimi tehdejší lidé zdobili v uších či v nose.[2] I na nejstarším mumifikovaném těle, jež bylo nalezeno v rakouských Alpách, je patrný piercing uší.[2] A také na posmrtné masce egyptského faraona Tutanchamona je možné pozorovat náušnice v uších.[2] Piercing se objevoval i mezi původními obyvateli Aljašky.[4] Zdejší lidé měli z náboženských důvodů propíchané uši (protože věřili, že ušima do těla vcházejí démoni a kov je měl odpuzovat), dále pro ozdobu nosili kolíky v nose či ženy se zdobily perlami z korálů nebo jantaru v nosní dírce.[4]

V polovině dvacátého století byl piercing spojován s přívrženci hnutí hippies.[5] Výraznější rozvoj ale představoval až punk v sedmdesátých letech 20. století, což byl alternativní styl mládeže, která se chtěla odlišovat od konzervativního stylu života svých rodičů.[5] Sympatizanti punku se proto snažili své okolí šokovat (stylem oblékání, poslouchanou hudbou či množstvím spínacích špendlíků na oblečení a piercingů v uších nebo jiných částech obličeje).[5] Ač byl tedy v Evropě piercing považován za prvek skupin stojících spíše na okraji společnosti (a také homosexuálů a masochistů), pronikal postupně stále více do většinové společnosti.[6] Zasloužil se o to například módní návrhář Jean-Paul Gaultier, který do svých kolekcí zařazoval oblečení s prvky tetovacích motivů a modelky s piercingovými šperky.[6] Piercing využívali i hudebníci, kteří se potřebovali v množství hudebních kapel profilovat a odlišovat od ostatních hudebních uskupení.[7] K tomu jim vedle hudebního stylu pomáhal i vzhled využívající také piercingy.[7][8] Když se tyto kapely začaly objevovat ve vysílání televizní stanice MTV, chtěli být jejich fanoušci ozdobeni jako jejich idoly.[7] To vedlo k rozšíření piercingu mezi mládeží[7] a následně i do většinové společnosti.[9]

Bolestivost piercingu

Bolestivost aplikace šperku je individuální a záleží tak na každém jedinci.[10] Vlastní vpich je sice prováděn za použití velmi ostré jehly, avšak s ohledem na rychlost, jakou jehla kůží projede, není často tato bolest cítit.[10] Ačkoliv je bolestivost věcí individuální, lze jednotlivé druhy piercingů rozlišit na méně a více bolestivé.[10][11] Mezi ty, které vyvolávají menší bolest, patří například piercing jazyka, ušního boltce či pupíku.[11][12] Naproti tomu piercingy nosní přepážky, bradavek či piercingy genitálií jsou obvykle spojeny s větší bolestivostí.[11][12]

Místo aplikace piercingu je možné také umrtvovat.[13] K tomu se dá využít přípravek buď v podobě krému nebo ve spreji.[13] V případě užití krému dochází k umrtvení pouze u svrchní vrstvy kůže, avšak vlastní vpich proniká do kůže výrazně hlouběji.[13] Je-li užito chladicího roztoku ve spreji (jako používají například fotbalisté zranění během utkání), dochází ke stažení kůže vlivem látek, jež jsou ve spreji obsažené, a může tak dojít ke křivému nebo nesouměrnému vpichu piercingu.[13]

Omezení piercingu

Ačkoliv je piercing ve většinové společnosti rozšířen, stále existují oblasti, v nichž nejsou piercingové ozdoby vítány.[14] Jsou to obvykle zaměstnání, v nichž je pracovník často ve styku se zákazníky.[14] Nejpřísnější restrikce jsou v oblasti finančnictví či bankovnictví a také v administrativě.[14]

Existují také věková omezení vymezující stáří, do jehož dosažení není možné piercing provést bez povolení jeho aplikace zákonným zástupcem.[15] V České republice je touto hranicí věk 18 let,[16] ve Spojeném království není možné piercing provést osobě mladší 16 let.[17]

Zdravotní rizika

Aplikace a nošení piercingu představuje možnost vzniku zdravotních obtíží.[18] V roce 2008 byla zveřejněna studie zpracovaná britskou Agenturou pro ochranu zdraví ve spolupráci s Londýnskou školou hygieny a tropické medicíny, která zkoumala 10 000 lidí starších šestnácti let.[19] Deset procent z nich mělo šperk umístěný v jiné části těla než je ušní boltec (ženy obvykle v pupíku, muži v prsní bradavce), a čtvrtina z tohoto dílu zaznamenala zdravotní komplikace, přičemž každý stý musel být dokonce hospitalizován.[19] Zdravotními obtížemi byly otoky, infekce a krvácení.[19] Nejnebezpečnějším piercingem vyšel z průzkumu piercing jazyka, u kterého se zdravotní obtíže vyskytly téměř v polovině případů.[19] Mezi osobami, jež byly kvůli piercingu hospitalizováni, převládali ti, kteří si nechali šperk do těla vpravit amatérem a nikoliv odborníkem ze specializovaného salónu.[19] Vlivem nedostatečně sterilizovaným nástrojům také hrozí nakažení žloutenkou typu B či C a nebo též virem HIV.[19] Před prováděním piercingu v nehygienických podmínkách varovala v roce 2003 i Evropská unie.[20]

Stomatologové nedoporučují piercing do jazyka, neboť šperk při kontaktu se zubem poškozuje zubní sklovinu nebo odhaluje zubní krčky.[21] Je sice možné použít šperk vyrobený z bioplastu, který sklovinu oproti běžně používaným kovovým šperkům tolik nepoškozuje, avšak ani v tomto případě zubaři aplikaci tohoto piercingu nedoporučují.[21]

Většina piercingových studií k aplikaci piercingu doporučuje šperky z chirurgické oceli, avšak i ony mohou způsobovat zdravotní obtíže.[22] Problémem je nikl, který je i v chirurgické oceli obsažen a neměl by se z ní uvolňovat ve větší míře než 0,5 μg/cm²/týden.[22] To ovšem nebývá splněno.[22] Alergií na nikl trpí 2,4 až 5,5 % populace a výskyt tohoto onemocnění roste se zvyšujícím se počtem piercingů na lidském těle.[22]

Aplikace piercingu se navíc nemá provádět v případech, kdy se budoucí nositel šperku necítí zdravotně zcela v kondici či kdy trpí akutní infekční chorobou (například oparem rtu, rýmou, kašlem, chřipkou nebo angínou).[23] Ve chvíli, kdy je imunita snížena, totiž tělo pomaleji a hůře hojí zásahy do něj a zvyšuje se tak nebezpečí vzniku komplikací.[23]

V případě, že by si piercing chtěl nechat aplikovat diabetik, je vhodné umístění ozdoby konzultovat s ošetřujícím lékařem.[24] Sice se piercing s diabetes nevylučuje, ovšem jeho hojení je obtížnější a déletrvající, navíc spojené s vyšším rizikem vzniku infekce.[24] I stres z aplikace piercingu zvyšuje hladinu cukru v krvi a je tak nutné, aby piercer byl při aplikaci piercingu připraven na případné reakce těla budoucího nositele šperku.[24]

Druhy piercingů

Piercing uší

Propíchnutí ucha je s ohledem na jednoduchost jeho provedení nejrozšířenějším piercingem.[25] Aplikuje se ženám i mužům, i když u mužů je někdy v západní civilizaci považován za zženštilost.[25] Lze však naleznout mnoho významných mužů, kteří náušnici v uchu nosili (William Shakespeare, Sir Walter Raleigh, Francis Drake či Julius Caesar).[25] Zlaté kroužky v uchu mívali však také námořníci, a to jednak za účelem zlepšení zraku, ale také, aby – pokud by jejich tělo po ztroskotání lodi někde vyplavilo moře – bylo možné z výtěžku za prodání šperku zaplatit křesťanský pohřeb.[25] Na ostrově Borneo je piercing ucha aplikován jako symbol dospělosti jedince.[2] Matka i otec propíchli potomkovi každý jedno ucho na znamení závislosti dítěte na rodičích.[26] V období Římské říše nebo za královny Viktorie v Anglii symbolizoval kroužek v uchu bohatství a luxus nositele.[26]

  • Conch
  • Snug
  • Daith
  • Helix
  • Industrial
  • Lobe
  • Rook
  • Tragus
  • Antitragus

Piercing nosu

Tento piercing se řadí mezi ty, jejichž ozdoba je zřetelně viditelná ostatními lidmi[27] a slouží tak k jeho zvýraznění.[28] Poprvé vyskytl na Středním východě v období před asi 4000 lety.[2][28] Velikost kroužku symbolizovala bohatství dané rodiny.[28] Vyskytoval se také u afrických kočovných kmenů Berberů a Beja či u beduínů v oblasti Středního východu.[2] Z těchto oblastí díky Mughalské říši pronikl během 16. století i do Indie.[2][28]

  • Bridge či Erl
  • Nostril
  • Septum

Piercing obočí

Piercing se umisťuje obvykle na vnější polovinu obočí, neboť je tam více volné kůže.[29] Může se však provést po celé délce obočí s výjimkou míst přibližně nad středem oka, neboť tudy prochází nadočnicový nerv, jehož přerušení by mělo za následek poruchu hybnosti očního víčka.[30] Protože je však obočí dosti ploché a vpich tak není veden příliš hluboko, dochází často k vypadnutí šperku vlivem jeho vyrostení.[30]

  • Obočí

Piercing jazyka
Podrobnější informace naleznete v článku Piercing jazyka.

Aplikace piercingu do jazyka je považována za nejméně bolestivou ze všech piercingů.[31] Prováděli ho nejenom Aztékové a Mayové, ale také kmeny ze severozápadu Ameriky, jako byli například Kwakitulové či Tlingitové.[26] Z propíchnutého jazyka byla odebrána krev a jedinec pak mohl vyvolávat bohy.[26] Navíc propíchnutí jazyka sloužilo k vyvolání stavu nevědomí, aby tak mohl kmenový šaman komunikovat s bohy.[26]

  • Tongue

Piercing v okolí úst

U piercingů v okolí úst, stejně tak ale i u šperků v ústní dutině, hrozí nebezpečí spolknutí některé z částí šperku v případě, že dojde k jeho rozpadnutí (například vyšroubováním některé z jeho částí). Během hraní si s piercingem může také dojít k poškození zubů či dásní.[29]

  • Frenulum či Smiley
  • Labret
  • Madonna

Piercing bradavek
Podrobnější informace naleznete v článku Piercing bradavky.

Tento piercing pochází z Texasu, kde byl praktikován indiánským kmenem Karankawa.[26] Objevoval se však také v Evropě.[26] Za doby vlády Isabely Bavorské byly v módě šaty s otevřeným výstřihem až k pupíku.[26] Ozdobou pak byly růže, které obepínaly bradavky, a na ně se uchycovaly ozdoby (například řetízky) a posléze docházelo přímo k propichování bradavek, mezi nimiž se řetízky provlékaly.[26] Piercing se však nedoporučuje těhotným ženám a dospívajícím dívkám.[32] To proto, že jejich prsa rostou.[32]

  • Nipple

Piercing pupíku

Ozdoba pupíku se poměrně špatně hojí[33] a vyžaduje také intenzivní a zdlouhavou péči.[34] O piercing navíc stále dře tričko či jiné prádlo nebo pásek od kalhot, což také hojení se neprospívá.[35] Navíc se tento piercing s ohledem na délku svého hojení řadí mezi ty, jež se nedoporučují aplikovat během letních měsíců.[36] Aby jej však bylo možné vůbec aplikovat, je třeba, aby bylo bříško vystouplé.[37] Se šperkem se totiž musí dobře manipulovat,[37] aby kůže při propnutí těla netáhla, což je nepříjemné.[38]

  • Navel
  • Piercing ve vystouplém pupíku

Piercingová šněrovačka

Piercingová šněrovačka je ozdoba, která se umisťuje obvykle na záda, avšak lze ji aplikovat i třeba do výstřihu, na boky či na paže.[39][40] Představuje piercingové kroužky zapíchané do kůže ve dvou souměrných řadách (ovšem lze je místo řad umístit i třeba do kruhu) a mezi kroužky je provlečená stuha, která vytváří dojem šněrovačky.[39][41] Aplikováno je obvykle 6 až 10 kroužků a bolestivost tohoto piercingu není velká.[39] Sundání šněrovačky a vyndání jejích šperků z těla je nutné provést v den její aplikace nebo nejpozději den následující.[39][40]

  • Piercingová šněrovačka

Genitální piercing
Podrobnější informace naleznete v článku Genitální piercing.

Intimní piercing se objevuje jak u mužů, tak u žen.[42] První zmínky o něm pocházejí ze starověkých spisů a je zmiňován i v Kámásútře.[43] Piercing byl obvykle symbolem vysokého společenského postavení a signalizoval i odvahu a statečnost nositele.[43] Díky přítomnosti piercingu se sice citlivost intimních partií zvyšuje, neboť je na větší ploše drážděno více nervových zakončení,[34] avšak ke zmíněnému zvýšení citlivosti dochází až po jeho zahojení, které ovšem bývá často komplikované.[43] Šperk navíc musí být tak velký, aby i při erekci zbývalo dostatek místa a tkáň tak nebyla šperkem svírána.[34] U žen navíc některé piercingy nelze ani provést, protože na odpovídajících místech není dostatek tkáně nebo by se rána s ohledem na frekvenci pohybů šperku velmi obtížně zahojila.[44]

Mikrodermální piercing

Mikrodermální piercing je šperk o velikosti několika milimetrů vyrobený z titanu, který je možné umístit na téměř libovolné místo na těle.[45] Výjimkami, kam nelze mikrodermální piercing umístit, jsou místa ohybu kůže, dále místa, v jejichž blízkosti jsou miniaturní cévy, a piercing nelze také aplikovat do jazyka.[46] Piercing se hojí 3 až 6 měsíců a jeho výhodou je malá pravděpodobnost jeho vyloučení z těla.[45] Šperk je vyroben ve tvaru písmene „T“, přičemž je při aplikaci jeho oválná placička umístěna pod kůži a z kůže pak ven vyčnívá dřík, na nějž je namontováno zakončení ve tvaru kuličky, placičky nebo jiné ozdoby.[45] Během aplikace piercingu se místo jehly využívá nástroj zvaný puncher, kterým se vykrojí kolečko, do něhož se vloží oválná základna šperku tak, že otvorem vytvořeným puncherem vykukuje jen dřík.[45] Bolestivost aplikace šperku se neliší od běžných piercingů.[45] Oproti standardním piercingům je však vyšší cena za jeho aplikaci.[45]

  • Mikrodermální piercing

Falešný piercing

Důvodem pro využití falešného piercingu může být nízký věk jeho nositele, netolerance k piercingům ze strany zaměstnavatele či školy nebo i strach z bolesti.[47] Využít jej mohou i ti, kteří se chtějí piercingem ozdobit jen pro výjimečnou příležitost.[48] Rozdělit lze falešné piercingy na ty, k jejichž využití je nutné mít místo jejich aplikace propíchnuté, a na ty, které propíchnutí nevyžadují.

Do první skupiny lze zařadit náhražky tunelů (neboli flashů), kdy se do běžné (malé) dírky v uchu vkládají šperky mající z vnější strany vzhled, jako kdyby byl v uchu naskrz otvor o průměru i více než centimetr.[47][48] Lze však využít též falešný piercing imitující tzv. roztahováky (roztahovací náušnice).[47] Roztahováky jsou nutné pro rozšíření dírky v uchu z menších rozměrů na větší a falešné piercingy tohoto druhu opět vytvářejí dojem, že je skrz ucho takový silný roztahovák opravdu veden, ve skutečnosti je však v uchu dírka standardních rozměrů.[47]

Pokud však konkrétní místo aplikace falešného piercingu propíchnuté není, využívají se imitace piercingu, které na daném místě drží buď magnetickou silou (z obou stran (například ucha) je umístěn šperk s magnetem a jejich vzájemným přitahováním je ozdoba držena na konkrétním místě), dále podtlakem (například náhražka piercingu jazyka) nebo formou klipsu či jsou tyto falešné ozdoby na kůži přímo přilepené.[47][48] Pevnost takových ozdob ovšem nebývá valná a hrozí tak jejich samovolné uvolnění.[47]

  • Falešný roztahovák

Piercingové šperky
Podrobnější informace naleznete v článku Piercingové šperky.

K piercingu se používají šperky v různých tloušťkách a délkách. Vyrobené jsou obvykle z titanu nebo chirurgické oceli, neboť tyto dva kovy nezpůsobují nežádoucí reakce organismu.[49][50] Pro například piercing jazyka se ovšem využívají i šperky z bioplastu, které nepoškozují zubní sklovinu jako šperky kovové.[50] Šperky jsou ve tvaru kroužku, podkovy, činky, obočovky neboli banánku a labreta. Pro konkrétní piercing nelze jednoznačně stanovit, jaký šperk je správné použít, avšak lze vysledovat, jaký šperk se pro který piercing obvykle používá:[49]

  • piercing uší – kroužek, činka, podkova
  • piercing nosu – kroužek
  • piercing obočí – obočovka
  • piercing jazyka – činka
  • piercing v okolí úst – kroužek, labreta
  • piercing bradavek – kroužek, podkova
  • piercing pupíku – banánek
  • genitální piercing – kroužek
  • mikrodermální piercing – mikrodermální
  • Kroužek
  • Činka
  • Labreta

Piercingové rekordy
Elaine Davidsonová

Člověkem s nejvíce piercingy na svém těle je brazilská zdravotní sestra Elaine Davidsonová žijící však ve skotském Edinburghu, která začátkem roku 2009 měla na svém těle 6 005 piercingů,[51] na své svatbě v červnu 2011 již 6 925.[52] Svým prvním piercingem se ozdobila v roce 1997.[53] Mezi muži je rekordmanem 79letý John Lynch ze Spojeného království, který měl v roce 2008 na svém těle 241 piercingů[54] a stejný počet si udržoval i roce 2010.[55]

Odkazy

Reference
  1. Historie piercingu [online]. Brno: Woodoo Tattoo [cit. 2018-09-02]. Dostupné online.
  2. FIKSA, Radomír. Piercing. Žďár nad Sázavou: Sowulo Press, 2005. 146 s. ISBN 80-903618-0-3. S. 10. [Dále jen Fiksa].
  3. Fiksa, s. 9
  4. Fiksa, s. 12
  5. Fiksa, s. 16
  6. Fiksa, s. 18
  7. Fiksa, s. 19
  8. Horký přehled celebrit, které si na piercingu postavily kariéru! [online]. Praha: New Media Group & Marketer, 2010-09-06 [cit. 2012-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-18.
  9. Fiksa, s. 20
  10. Fiksa, s. 37
  11. Nejčastější dotazy o piercingu [online]. Praha: Hell.cz [cit. 2012-11-16]. Kapitola Bolí piercing?. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-16.
  12. Fiksa, s. 38
  13. Fiksa, s. 39
  14. HOVORKOVÁ, Kateřina. Tetování, barevné vlasy, piercing. V bance určitě ne, v reklamce možná. iDNES.cz [online]. 2012-09-14 [cit. 2012-11-28]. Dostupné online.
  15. CVACHOUŠKOVÁ, Ivana. Praha: Seznam.cz, 2009-06-09 [cit. 2012-11-28]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  16. ŠPAKOVÁ, Lucie. Stříbro nepatří do otevřené rány, upozornili tatéři. Deník [online]. 2008-08-13 [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.
  17. CANDRA, Robert; HOŠEK, Jiří. Generace na rozcestí: Fenomén „Body Modi“ [online]. Praha: Český rozhlas, 2012-09-09 [cit. 2012-11-28]. Dostupné online.
  18. Tetování a piercing. Pozor na zdravotní rizika. Rodičům.cz [online]. 2010-08-18 [cit. 2012-11-22]. Dostupné online.
  19. Vědci: Piercing může způsobit velké problémy. Bleskově.cz [online]. 2008-06-29 [cit. 2012-11-22]. Dostupné online.
  20. Piercing jazyka stál život dvanáctiletou dívku z Ruska. iDNES.cz [online]. 2010-01-11 [cit. 2012-11-28]. Dostupné online.
  21. SOVOVÁ, Ilona. Piercing na vlastní kůži. Jaká jsou rizika?. Kapitola Važte pro a proti. Vitalita.cz [online]. 2009-11-16 [cit. 2012-11-22]. Dostupné online.
  22. Rizika bodypiercingu, kontaktní alergie na kovy [online]. Praha: MeDitorial, 2008-09-11, rev. 2008-09-26 [cit. 2012-11-28]. Dostupné online.
  23. Hell.cz. Piercing a nemoc [online]. Praha: Hell.cz [cit. 2012-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-19.
  24. Hell.cz. Nejčastější dotazy o piercingu [online]. Praha: Hell.cz [cit. 2012-11-22]. Kapitola Mám cukrovku. Můžu si nechat aplikovat piercing?. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-16.
  25. KESEG, Radim. Piercing ucha [online]. Brno: Mysteria Tattoo, 2011 [cit. 2012-11-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  26. Fiksa, s. 11
  27. Fiksa, s. 43
  28. Piercing do nosu [online]. Praha: Krásný piericing.cz, 2012-03-16 [cit. 2012-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-31.
  29. Fiksa, s. 44
  30. Piercing do obočí [online]. Praha: Krásný piericing.cz, 2011-09-27 [cit. 2012-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-31.
  31. TESAŘOVÁ, Klára. Piercing jazyka. Kapitola Piercing jazyka – bolí to?. Kámoška [online]. 2010-03-13 [cit. 2012-11-16]. Dostupné online.
  32. majkl. Piercing bradavky [online]. Praha: Pierc.cz, 2012-03-05 [cit. 2012-11-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  33. Fiksa, s. 46
  34. Fiksa, s. 47
  35. VAJSEJTLOVÁ, Barbora. Nejnebezpečnější je piercing pupíku. iDNES.cz [online]. 2007-06-16 [cit. 2012-11-17]. Dostupné online.
  36. Hell.cz. Piercing v létě [online]. Praha: Hell.cz [cit. 2012-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-22.
  37. TESAŘOVÁ, Klára. Piercing do pupíku bolí jak čert. Kámoška.cz [online]. 2010-04-29 [cit. 2012-11-22]. Dostupné online.
  38. Piercing do pupíku. Krásný piercing.cz [online]. 2011-09-27 [cit. 2012-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-31.
  39. Hell.cz. Piercingová šněrovačka [online]. Praha: Hell.cz [cit. 2012-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-25.
  40. Jsou trendy, které jsou jen pro odvážné. Jen pro holky.cz [online]. [cit. 2012-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-23.
  41. HERRMANNOVÁ, Nela. Bolestivá móda: kůži prošpikuje kroužkový korzet. iDNES.cz [online]. 2011-05-10 [cit. 2012-11-28]. Dostupné online.
  42. FORMÁČKOVÁ, Lucie. Intimní piercing ohrožuje život!. iDNES.cz [online]. 2003-05-08 [cit. 2012-11-23]. Dostupné online.
  43. Míla. Intimní piercing ohrožuje život!. PainART [online]. 2011-10-08 [cit. 2012-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-21.
  44. Fiksa, s. 50
  45. Hell.cz. Mikrodermální piercing [online]. Praha: Hell.cz [cit. 2012-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-20.
  46. Hell.cz. O mikrodermálech [online]. Praha: Hell.cz [cit. 2012-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-25.
  47. Falešný piercing [online]. Hradec Králové: Marre style [cit. 2012-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-08.
  48. Falešný piercing je povolen všem [online]. Praha: New Media Group [cit. 2012-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-18.
  49. HAVLÍK, Libor. Piercing - vhodné materiály. Měření piercingů. [online]. Chrudim: Libor Havlík [cit. 2012-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14.
  50. Piercing rtu a jazyka – zubní sklovina trpí [online]. Praha: New Media Group, 2010-06-15 [cit. 2012-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-18.
  51. Angličanka má 6005 piercingů, kůže jí není takřka vidět. Novinky.cz [online]. 2009-02-25 [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.
  52. ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Nevěstu zdobilo tisíce piercingů, 500 jich má na intimních místech. iDNES.cz [online]. 2011-06-10 [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.
  53. Štegy. Nejvíce piercingů – žena [online]. 2011-09-15 [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  54. Štegy. Nejvíce piercingů – muž [online]. 2011-09-15 [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  55. Silly. Jaký světový rekord je nejlepší? Co myslíte?. Magazín.cz [online]. 2010-01-07 [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.

Literatura
  • FIKSA, Radomír. Piercing. Žďár nad Sázavou: Sowulo Press, 2005. 146 s. ISBN 80-903618-0-3.
  • RANDALL, Housk. Piercing – moderní antologie. Překlad Ondřej Šanca. Praha: Rebo, 1998. 128 s. ISBN 80-7234-029-8.
  • THORNE, Russ. Piercing. Překlad Michael Talián. Praha: Slovart, 2012. 224 s. ISBN 978-80-7391-597-1.
  • ANGEL, Elayne. The Piercing Bible. New York: Random House, 2011. 320 s. Dostupné online. ISBN 978-1-58091-193-1. (angličtina)
  • WEISS, Petr. Sexuologie. Praha: Grada, 2010. 724 s. ISBN 978-80-247-2492-8. Kapitola Intimní chirurgie, s. 327–337.
  • RIEGEROVÁ, Adéla. Tělesné modifikace v kultuře žáků středního odborného učiliště. Praha, 2009. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Vedoucí práce Martin Heřmanský.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.