Spolknutí předmětu

Spolknutí předmětu nebo spolknutí cizího tělesa (indigestio a corporibus alienis) či obecněji cizí těleso v zažívacím traktu (přičemž se cizí těleso může do zažívacího traktu dostat i jinak než spolknutím, např. konečníkem) je běžný typ úrazu, vznikající nejčastější u dětí, ale vyskytující se i u dospělých. Závažnost závisí hlavně na velikosti předmětu; cizí tělesa do rozměru asi 23 mm mohou bez problému projít celou trávicí soustavu, ty větší mohou uvíznout v žaludku nebo dvanácterníku (část tenkého střeva napojená přímo na žaludek). I ostré předměty, dokonce i hřebíky nebo sklo, většinou projdou trávicí soustavou bez problému. Mohou však také poranit dutinu ústní nebo se zaseknout nebo zapíchnout v jícnu. Nebezpečné může být i polykání vlasů či chlupů, které může způsobit i neprůchodnost střev v důsledku vytvoření bezoáru.

Také vypití kyseliny, hydroxidu nebo dalších žíravin obvykle nejvíc odnese jícen a dutina ústní, proto se v takovém případě zakazuje vyvolávat zvracení, aby se jícen nepoleptal o to víc. Žaludek je totiž vůči žíravinám mnohem odolnější.[1][2] Po vypití žíraviny však může nastat otrava.

Ve věznicích dochází často k polykání předmětů úmyslně. Důvodem je jejich lepší schování nebo snaha dostat se ošetřovnu, kde je volnější režim a větší šance k útěku.[3] Vladimír Škutina ve své knize Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů píše: „Polykali všechno, co se polykat nedalo — dráty, rukojeti od ešusů, součástky technických přístrojů a hlavně lžíce. Polévkové lžíce. Nedovedl jsem si představit, že by normálně rostlá lidská bytost mohla do sebe vsoukat celou polévkovou lžíci.“

Příznaky

Příznaky jsou obvykle patrné hned po spolknutí, způsobuje je to, že předmět uvízne v krku, jícnu nebo poraní dutinu ústní. Pokud cizí těleso uvízne někde mezi dutinou ústní a žaludkem, obvykle se začne tvořit hodně slin v ústech, polykání je nesnadné a může bolet, nastoupí chraptění a nutkání zvracet.[2] Pokud to však nenastane a předmět bez problému projde až do žaludku, nezůstane ležet v žaludku nebo neucpe hned na žaludek navazující dvanácterník (neprůchodnost střev, bolest břicha, zvracení[4]), tak úraz bývá bez příznaků. Vypití kyseliny způsobí silné pálení, v případných zvratcích může být krev, může dojít i k proděravění jícnu, což může způsobit i smrt.[5] V žaludku žíraviny většinou žádné velké problémy nedělají, ale později, když se dostanou do střev tak můžou způsobit i smrtelnou otravu. Přestože v naprosté většině cizí předměty projdou střevy a žaludkem bez problémů, nikdy není jistota, že například neporaní střevo, nezpůsobí jeho ucpání nebo další problémy, a proto pokud i po několika dnech od spolknutí předmětu najednou nastanou bolesti břicha, zvracení nebo jakékoliv další problémy, je žádoucí okamžitě vyhledat pomoc lékaře.

Léčba

Pokud jde o předměty menší než 2,3 cm, tak se v žaludku při trávení vmísí do dalšího jídla (stěna žaludku je citlivá a ostrým okrajům předmětů sama reflexně uhne), projdou spolu s ním i střevy a nakonec vyjdou s výkaly. Pokud jsou větší, zůstanou ležet v žaludku nebo ucpou dvanácterník (nebo průchod do něj), a pak je nevyhnutelná endoskopie.[2] Bezproblémově procházejí i ostré předměty, ale hned po jejich konzumaci se doporučuje je zajíst kyselým zelím nebo chlebem,[2] aby se v žaludku měly do čeho vmísit a dál bez problému projít, při kálení však můžou poranit konečník, pokud jsou velké.[1] Pokud se něco zasekne nebo zapíchne v jícnu, ve střevě bezprostředně za žaludkem nebo zůstane ležet v žaludku, tak se to většinou vyndává endoskopem.

Po vypití kyseliny se pacient zásadně nemá pokoušet zvracet. Vypití kyseliny způsobí poleptání jícnu a dutiny ústní, časté je potom jako trvalý následek zúžení jícnu.[1] Jakmile se však kyselina dostane do žaludku, tak bývá bez dalších problémů strávena, ale pozdějc, po strávení v tenkém střevě, ve kterém se z jídla vycucávají živiny (včetně vypité kyseliny) přímo do krve může způsobit i závažnou otravu a proto by se s cestou do nemocnice nemělo otálet![6] Po vypití kyseliny nebo hydroxidu se doporučuje okamžitě vypít hodně mléka nebo vody.[5]

Podle statistik v 90 % případů, kdy člověk spolkne cizí těleso, se nic nestane a věc projde trávicí soustavou bez lékařské pomoci. V 9 % je nutno věc vyndat endoskopem a v 1 % případů operací, protože nastanou komplikace.[2]

Reference

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.