Kerč

Kerč ; Керчь, Керч, Keriç
	Tvrz Yenikale postavená Turky v 18. století
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	45°20′19″ s. š., 36°28′5″ v. d.
Nadmořská výška	průměrně asi 80 m n. m.
Stát	Ukrajina (de jure); Rusko (de facto)
Autonomní republika; Republika	Krym (UA); Krym (RU)
	Kerč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	108 km²
Počet obyvatel	149 566 (2017)
Hustota zalidnění	1 384,9 obyv./km²
Správa
Starosta	Sergej Pisarev
Vznik	610 př. n. l.
Oficiální web	gorsovetkerch.ru
PSČ	98300–98399
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kerč (rusky Керчь, ukrajinsky Керч, krymskou tatarštinou Keriç) je přístavní město na poloostrově Krymu, ovládaném v současnosti Ruskem a nárokovaným Ukrajinou. Leží na jeho východním výběžku na břehu Kerčského průlivu mezi Azovským a Černým mořem. V současné době zde žije téměř 150 000 obyvatel.

Dějiny

Již v 6. století př. n. l. zde existovalo starořecké město Pantikapaion, které bylo centrem Bosporské říše. V byzantské éře zde vznikla pevnost Bospor a sídlila tu diecéze. Pod staroruským názvem Кърчевъ, který pochází ze slovanského Kъrčъ (pařezí, vykácený les) a je tedy stejného původu jak česká Krč[1], bylo ve středověku město známo jako součást Tmutarakaňského knížectví a významné obchodní centrum mezi Kyjevskou Rusí, Kavkazem a Středomořím. Později zde byla janovská kolonie Cerquio, následně opěrný bod Osmanské říše, která byla napadána od severu záporožskými kozáky. Od roku 1774 patřilo město Ruskému impériu. Během krymské války r. 1855 bylo značně poškozeno britskými vojsky. Od roku 1973 je Kerč držitelem titulu Město-hrdina, neboť se město vyznamenalo ve Velké vlastenecké válce.

Кеrč

Obelisk slávy na vrcholu hory Mitridat

Kerč nadále zůstává významným přístavem a pojítkem mezi Krymem a jižním Ruskem, resp. Kavkazem; funguje zde trajekt, který jej spojuje s Krasnodarským krajem. Aktuálně také probíhá stavba Krymského mostu. Končí zde železniční trať z Džankoje a pevninské Ukrajiny. Ve městě je od roku 2004 provozována trolejbusová doprava (nejnovější trolejbusová síť v zemi). Ze 147 033 lidí, kteří zde žili roku 2014 (151 400 v roce 2006) tvořili 84,73 % Rusové, 8,25 % Ukrajinci, 0,93 % Krymští Tataři, 0,75 % Tataři a 0,68 % Bělorusové.[2]

I. Lutterer, L. Kropáček, V. Huňáček, Původ zeměpisných jmen. Praha 1976, str. 134.
Nacionalnyj sostav i naselenija [online]. Federální služba státní statistiky (ruský statistický úřad), 18. 8. 215 [cit. 2015-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-25.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.