Přástevník medvědí

Samičky snáší ve velkých plošných snůškách 200–1200, výjimečně až 1800[7] (dle některých zdrojů až 2000[1]) vajíček. Z těch se v srpnu a září po 10 až 12 dnech líhnou housenky.[7]

Housenka je chráněna silnou vrstvou chlupů táhnoucí se po celém jejím těle

Housenky jsou heliofilní,[1] takže je možné je v poledních hodinách spatřit, jak se vyhřívají na slunci, často na svrchních stranách listů stromů a keřů. Jsou polyfágní. Na podzim přijímají potravu asi šest týdnů, přičemž se dvakrát až třikrát svlékají[1] a před přezimováním dosahují velikosti kolem 1,5 cm.[7] Přezimování probíhá v polodorostlé podobě, a proto je housenka nejvíce žravá na jaře,[8] kdy potřebuje získat energii na přeměnu a doplnění živin po zimě. Housenky se pohybují poměrně rychle, proto se pro ně používá lidové označení rychloběžnice.[8] Zatímco na podzim si housenky hledají úkryt k přezimování, na jaře místo vhodné k zakuklení.[3]

V umělých chovech až polovina housenek nezazimuje a ty pak dávají druhou generaci, která se líhne průběžně od listopadu až do ledna.[7]

Na začátku života jsou housenky červenohnědé s malými bílými skvrnami s dlouhými chlupy po celém těle.[4] Výrazné zbarvení a chlupy chrání housenku před případnými predátory, z toho důvodu se housenka příliš neskrývá.[4] V posledním instaru mění housenky svoje zbarvení na černý základ s bílými bradavkami.[1] Housenky dorůstají velikosti až 6 cm.[4]

Byl zaznamenán nejméně jeden případ vyrážky (dětské dermatitidy) po kontaktu malého chlapce s housenkou tohoto přástevníka.[9]

Housenka po zakuklení vytváří černou, lesklou kuklu[1] nepravidelného tvaru[4], která se nachází v prostorném šedém zápředku mezi listy, který tvoří i chlupy housenky.[1] Kukly se nachází na vegetaci těsně při zemi.[4] Kukelní perioda je 15–38 dní.[7]

Dospělec přástevníka medvědího v noci

Rozpětí křídel dosahuje přibližně 5 až 7 cm,[3] délka předního křídla je mezi 2,5 až 3 cm.[4] Dospělý motýl má přední křídla tmavě rudohnědá se síťovitě klikatou spojitou kresbou bílé barvy.[1] Na předním okraji křídla se nacházejí dvě až tři samostatné bílé skvrny. Zadní křídla jsou naproti tomu zbarvena do rumělkově červené se třemi černými skvrnami v lemu o kovově modrém lesku a jednou až třemi skvrnami ve střední části křídla.[1] Motýlí hlava má barvu rudohnědou stejně jako krk; zadeček je načervenalý s černými skvrnami na hřbetě.[1] Nicméně zbarvení i kresba motýlů je velice variabilní,[1] takže jen stěží se dají pozorovat dva jedinci se stejnou kresbou.[8] Tyto variace se projevují ve dvou hlavních liniích. První je k potlačování tmavě čokoládového zbarvení křídel, takže motýli jsou světlí. Druhá variace má za následek potlačování světlých částí křídel, což ústí ke splývání tmavé kresby.[8] Vyjma změn v kresbě předních křídel, se mění i kresba křídel zadních, takže tmavé skvrny jsou na zadních křídlech buď větší, či menší.[8]

Samičky jsou vždy větší než samečkové;[1] samci mají tykadla krátce hřebenitá, samičky pilovitá.[7] Dospělci se vyskytují na území Česka mezi červencem a srpnem,[1] na jihu areálu rozšíření již v červnu.[7]

Páření probíhá v noci[7], samička po oplodnění naklade až 2000 vajíček, což jí řadí na přední místa nejplodnějších druhů mezi motýly.[1] Z nakladených vajíček se v srpnu a září líhnou housenky.[4][7] Na území Česka má přástevník medvědí jednu generaci, která létá od června do srpna v závislosti na nadmořské výšce.[8]

Nápadná kresba na křídlech přástevníka medvědího má za cíl odrazovat případné predátory jako například sýkory,[4] pavouky a sekáče.[16] Kresbou tak vlastně říká, že není vhodnou potravou, jelikož jeho tělní tekutiny obsahují jedovaté látky a z toho důvodu je tento druh nepoživatelný.[4] I tak se nicméně najdou predátoři, kteří se na přástevníka medvědího pokoušejí zaútočit. Pro tyto případy využívá přástevník varovný signál náhlého roztažení zadních křídel, které má predátory zastrašit a odehnat.[4] Pokud se útočník rychlého otevření křídel nezalekne, umožňuje přástevníkovi moment překvapení aspoň pohotově uletět do bezpečí.[4]

Přástevníci navíc mají schopnost aktivní obrany proti echolokaci některých predátorů, zejména netopýrů. Vydávají zvláštní zvuky v rozsahu vlnové délky echolokačních signálů netopýrů, kterými tyto signály ruší anebo vytvářejí ve smyslových orgánech netopýrů falešné ozvěny.[17]

Tento přástevník skutečně obsahuje v těle celou řadu toxinů a dráždivých látek, a to ve všech svých vývojových stadiích. Byly zaznamenány především histaminy a acetylcholin, v laboratorních podmínkách je schopen zabudovávat i srdeční glykosidy a pyrolysinové alkaloidy.[18]

Housenky často napadají paraziti[1] jako například zástupci vosiček ze skupiny lumčíkovitých (Braconidae). Tyto vosičky nakladou za pomoci svého dlouhého kladélka do živé housenky vajíčka, ze kterých se vylíhnou malé larvy. Tyto larvy následně začínají požírat živou housenku zevnitř až do doby, než plně vyrostou. Následně se prokoušou z housenky ven a začnou si vytvářet své vlastní kokony na povrchu umírající housenky.[19]

• HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství; Státní pedagogické nakladatelství, 1985. S. 248–249.
• NOVÁK, Ivo. Motýli. Ilustrace František Severa. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2002. ISBN 80-7151-210-9. S. 46 a 288.
• REICHHOLF, Josef H. Motýli. Dobřejovice: REBO Productions CZ, 2004. ISBN 80-7234-310-6. Kapitola Přástevník medvědí.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu přástevník medvědí na Wikimedia Commons
• Taxon Arctia caja ve Wikidruzích
• Podrobnější informace