Příroda

Podle toho, jaké fyzikální zákonitosti jsou určující pro popis sledované části přírody se používá označení:^[zdroj?]

• Makrosvět – tj. makrokosmos (μακρός „daleký“ a κοσμος „svět“) se označuje ta část přírody, v níž platí zákonitosti klasické fyziky. Jde o svět, který je svými rozměry pochopitelný a pozorovatelný lidskými smysly. Makrosvět lze obvykle zařadit do rozměrů od tisícin milimetru po miliony kilometrů. Kromě běžných těles vyskytujících se v našem okolí lze do makrosvěta zařadit např. planety.
• Mikrosvět – tj. mikrokosmos (μικρός „malý“ a κοσμος „svět“) se označuje ta část přírody, která se zabývá složením hmoty v měřítkách menších než (přibližně) 10⁻¹⁰ m. Do mikrosvěta patří např. bakterie, viry, buňky, také atomy a elementární částice, kterými se zabývá fyzika částic.
• Megasvět – tj. megakosmos (μέγας „veliký/četný“ a κοσμος „svět“) se označuje ta část přírody, která se zabývá strukturou vesmíru ve velkých rozměrech (řádově v měřítkách 10⁶ světelných let a větších). Na takových rozměrech je nutno zákonitosti klasické fyziky nahradit obecnou teorií relativity. Můžeme zde pozorovat rozpínání i křivení časoprostoru. Na jeho průzkum se používá teleskopů. Do megasvěta spadá např. studium vývoje vesmíru, kterým se zabývá kosmologie.

Podle různých aspektů určitého biotopu můžeme sledovat podmínky, vývoj a interakce:

• edafotopů
• klimatopů
• ekotopů

• Živá příroda – zahrnuje všechny živé organismy – tj bakterie a jiné mikroorganismy, houby, rostliny a živočichy
• Neživá příroda – zahrnuje všechnu neživou materii (tedy vše ostatní co nespadá pod pojem živé přírody), což jsou tedy horniny a nerosty, půda, voda, vzduch, světlo a teplo pocházející ze Slunce (přírodní síly - meteorologické jevy)

• Naturalismus (filosofie)
• Přírodní vědy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu příroda na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo příroda ve Wikislovníku
• Téma Příroda ve Wikicitátech