Lumčíkovití

Lumčíkovití (Braconidae) jsou poměrně velkou skupinou blanokřídlého hmyzu. Je známo přibližně 17 000 popsaných druhů, ale další tisíce pravděpodobně stále čekají na své popsání. Jedná se o ekologicky významnou skupinu parazitoidů.

Lumčíkovití
Atanycolus sp.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Čeleďlumčíkovití (Braconidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morfologie

V rámci skupiny lze pozorovat určitou morfologickou variabilitu, ale většinou lze říci, že se jedná o černě či hnědě zbarvené druhy s nevýraznou křídelní žilnatinou, s 16 a více článkovanými, párovými tykadly. Samičky mají často výrazné kladélko, které se velice liší dle druhu hostitele, do kterého samičky kladou svá vajíčka. Například druhy, které kladou vajíčka do larev motýlů ze skupiny Microlepidoptera mají zpravidla delší kladélko, protože musí probodnout rostlinnou tkáň, ve které jsou larvy ukryty. Během evoluce vzniklo mnoho dalších přizpůsobení kladélek a způsobů vyhledávání různých hostitelů.

Parazitizmus

Larvy lumčíka žlutonohého vylézající z housenky

Většina lumčíkovitých je parazitoidy, tedy parazity, kteří kladou svá vajíčka do hostitelů, ve kterých se vyvíjejí jejich larvy. Larvy postupně zevnitř hostitele vyžírají, a to povětšinou tak, aby hostitel vydržel co nejdéle živý a přijímal potravu. Poté se v něm zakuklí, přemění a opustí ho, aby vyhledali opačné pohlaví a zplodili další generaci. Hostitel konečnou fázi povětšinou nepřežije, protože dojde k fatální destrukci jeho těla. Hostiteli lumčíkovitých jsou larvy jiného hmyzu, hlavně brouků (Coleoptera), dvoukřídlých (Diptera) a motýlů (Lepidoptera). Poměrně častá je kooperace s endosymbiotickým virem, který zničí, či inhibuje hostitelův imunitní systém, aby nenapadal vajíčka a larvy v jeho těle. Jedná se o takzvaný polydnavirus.

Původ

Skupina je poprvé datována z období křídy a během evoluce prodělávala radiaci korelující s radiací kvetoucích rostlin a jejich herbivory, kteří jsou hlavními hostitely.

Taxonomie

Cotesia melanoscela

Čeleď je monofyletickou skupinou zařazenou do podřádu štíhlopasí (Apocrita), kteří mají zadeček spojen s hrudí úzkou stopkou a jejich larvy jsou beznohé.

V rámci čeledi se rozlišuje 47 podčeledí (dle BioLibu 46[1]):

  • Adeliinae
  • Agathidinae
  • Alysiinae
  • Amicrocentrinae
  • Aphidiinae
  • Apozyginae
  • Betylobraconinae
  • Blacinae
  • Braconinae
  • Cardiochilinae
  • Cenocoeliinae
  • Cheloninae
  • Dirrhopinae
  • Doryctinae
  • Ecnomiinae
  • Euphorinae
  • Exothecinae
  • Gnamptodontinae
  • Helconinae
  • Histeromerinae
  • Homolobinae
  • Hormiinae
  • Ichneutinae
  • Khoikhoiiinae
  • Macrocentrinae
  • Masoninae
  • Mendesellinae
  • Mesostoinae
  • Meteorideinae
  • Meteorinae
  • Microgastrinae
  • Microtypinae
  • Miracinae
  • Neoneurinae
  • Opiinae
  • Orgilinae
  • Pselaphaninae
  • Rhyssalinae
  • Rogadinae
  • Sigalphinae
  • Telengaiinae
  • Trachypetinae
  • Vaepellinae
  • Xiphozelinae
  • Ypsistocerinae

Reference

  1. ZICHA, Ondrej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2016-12-22]. Dostupné online.

Literatura

  • ZAHRADNÍK, Jiří. Blanokřídlí. Ilustrace František Severa. Praha: Artia, 1987. 182 s. (Barevný průvodce / Artia). Frontispis.
  • MACEK, Jan, et al. Blanokřídlí České republiky. I., Žahadloví. Praha: Academia, 2010. 520 s. (Atlas). ISBN 978-80-200-1890-8. Obsahuje bibliografii a rejstříky.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.