Pérák

Pérák byl popisován jako muž s pružinami na nohách, podivnou maskou a svítícíma rudýma očima. Tyto oči byly důvodem, proč byl některými lidmi ztotožňován s motýlím mužem (jde o bytost, která se objevovala v Point Pleasant v americké Virginii a varovala před zřícením mostu). Motýlí muž však létal. Pérák pouze skákal mocnými skoky. Pérák sabotoval německé válečné hospodářství, škodil Němcům a kolaborantům, přesto se jej bály i ženy ve Vysočanech a odmítaly chodit na noční směny.

Pérák byl za nacistické okupace považován za skutečnou osobu z masa a kostí, která byla před svou prací superhrdiny nejspíše artistou nebo vynálezcem. Na rozdíl od amerických superhrdinů typu Superman apod. nevznikl Pérák z komiksu, ale teprve po válce podle něj vznikl film a ještě později komiks.

Pérák byl údajně viděn ve všech čtvrtích Prahy. Nejčastěji se vyskytoval na Olšanských hřbitovech, Vyšehradě, v Židovských pecích, Branickém lomu, Karlově náměstí, Košířích a Šárce. Pérák se však neobjevoval pouze v Praze, ale i v Drahelčicích na Kladensku, na kopcích nad Železným Brodem, na Pardubicku a mnoha dalších místech, nejčastěji však ve městech – na vesnicích byl vzácnější. Strach z Péráka, jako násilníka, měly i děti na Vysočině - v okolí Babic, Lučice, Okrouhlice a Veselého Žďáru.

Pérákovou nejmocnější zbraní bylo vědomí Čechů, že existuje nepolapitelný superhrdina (první český „superman“) na jejich straně bojující proti Němcům. Přestože není zcela prokázáno, že Pérák skutečně existoval, legendy a povídačky posilovaly Čechy a děsily Němce. Protektorátní úřady se snažily Péráka bezvýsledně polapit. Kdosi psal nápisy po zdech s podpisem Pérák, měl světelný kříž, s nímž strašil u Hořesedel, někdy se ozýval nelidským pískotem a podle některých vyprávění měl mít také nějakou omračující tyč.

Další bytostí vyskytující se za dob protektorátu byl tzv. žiletkář, který přepadal ženy a rozřezával jim šaty. Žiletkář byl znám jen z Prahy, kdežto Pérák se vyskytoval téměř po celém území protektorátu. Po válce začaly obě postavy splývat v jednu a Pérák začal být považován za maniaka na pérech, který škodil lidem.

V roce 1946 postava Péráka poprvé ožila na filmovém plátně prostřednictvím třináctiminutového animovaného filmu studia Bratři v triku Pérák a SS, režie Jiří Trnka a scénář Jiří Brdečka.[1]

V roce 2013 vznikl první krátký hraný film Pérák (Pérák: Gott mit uns) v produkci Jakuba Košťála a režii Pavla Soukupa ml. Je v žánru noir/tajemno a v hlavních rolí se představil Jan Pohan, Miroslav Sabadin a Daniel Fajmon.[2]

Roku 2016 vznikl další krátkometrážní animovaný film Pérák: Stín nad Prahou. Propojuje další pražské legendy Rychlé šípy a Golema.[3]

Ve fikci Petra Stančíka slouží Pérákovi jako základna Libeňský plynojem

V roce 1948 využily postavu Haló noviny v komiksu Pérákovy další osudy. Vizuálně vycházel z Trnkova animovaného filmu.[4] Patnáct stránek vyšlo ve čtvrtém ročníku, číslech 13-27. V druhé polovině komiksu, po skončení války, se již však komiks nese v propagandistickém duchu, Pérák odložil svou masku a pérové boty a stal se z něj běžný kominík.

Reportážní povídku o Pérákovi s názvem Pérový muž vydal Jan Weiss roku 1961 v knize Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami.[5] Povídka byla napsána v první polovině druhé světové války v Praze.

V roce 1968 v čísle časopisu Mladý svět, vydaném po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vyšel čtyřokénkový strip s názvem Pérák a SSSR.[4]

V roce 1980 vyšla v časopise Pionýr povídka Hele, kluci, pérák od Pavla Štencla.[6]

Téma Péráka zpracoval dvakrát v podobě komiksu Ondřej Neff v letech 1988 (Pérák – Toho dne byla mlha)[7] a 2001 (Pérák kontra Globeman).[8]

Vážně míněný pokus o oživení superhrdiny proklamovali v roce 2002 v časopisu Živel scenáristé Morten a Monge.[9] Jako výtvarníka výpravného komiksového projektu si vybrali Adolfa Lachmana, po němž později převzal práci Jan Bažant. Z realizace komiksu nakonec sešlo, ale úvodní třicetistránková kapitola vyšla jako součást časopisu KomiksFest! Revue 03.[10]

Vědeckému výzkumu Péráka se od roku 2004 věnuje etnolog Petr Janeček (etnolog), který nasbíral značné množství vyprávění od pamětníků. V roce 2017 vydal obsáhlou publikaci Mýtus o Pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou,[11] která se věnuje této postavě v širokém historickém i zeměpisném kontextu. K tématu Péráka publikoval i v sérii dalších knižních i časopiseckých publikací (viz literatura níže). Na základě dobových svědectví zdůrazňuje rozporuplnou povahu Péráka, který byl za války vnímán nejen jako bojovník proti nacistům, ale také jako nebezpečný zloděj, násilník a sexuální deviant. Mýtus o Pérákovi jako odbojovém pracovníkovi se podle něj objevuje spíše až po válce a je ovlivněn dobovou uměleckou a populární kulturou a politickou situací; zdůrazňuje také jeho poválečný život ve folkloru a jeho mezinárodní souvislost s podobnými postavami vyskytujícími se ve viktoriánské Anglii, revolučním Rusku a poválečném Německu.

Spisovatel Petr Stančík v roce 2006 zpracoval téma Péráka nejprve jako filmový scénář, ten ovšem nebyl nikdy realizován. Svůj scénář později přepracoval na grafický román, který vyšel roce 2008 pod názvem Pérák v nakladatelství Druhé město.[12] Kniha propojuje legendu o Pérákovi se starořeckým mýtem o králi Oidipovi, obsahuje řadu dobových dokumentů a ústřední příběh dále rozvíjí textovou vrstvou vysvětlivek i poznámek na okrajích stránek. Téhož roku Český rozhlas podle Stančíkovy knihy natočil a odvysílal 12 dílů čtení na pokračování v režii Dimitrije Dudíka, účinkovali Dana Černá, Přemysl Rut, Aleš Procházka a autor, hudbu vytvořil Přemysl Rut. Roku 2019 knihu v rozšířené podobě vydalo švýcarské nakladatelství edition clandestin pod názvem Der Superheld aus Prag, do němčiny přeložila Maria Sileny.

Mezi červnem a listopadem 2018 vycházel komiks o Pérákovi na pokračování ve čtrnáctideníku ABC, jeho autory jsou výtvarník Petr Kopl a scenárista Petr Macek.[13] Jejich ztvárnění Péráka navazuje na hostování postavy v jejich komiksovém měsíčníku Dechberoucí Zázrak 09.[14] Sebrané a rozšířené vydání série, původně publikované v časopise ABC, vyšlo v květnu 2019 jako samostatná kniha Pérák: Oko budoucnosti.[15]

Od roku 2011 uvádí Divadlo VOSTO5 akční historickou fikci s názvem PÉRÁK - na jméně nezáleží, rozhodují činy! V této autorské inscenaci Vosto5 kombinuje prvky bojových umění a extrémních sportů s typickou poetikou divadla a jeho slovním humorem. Děj je umístěn do reálných historických souvislostí období od příjezdu říšského protektora Heydricha do Prahy až do jeho atentátu. Děj tvoří snaha fiktivní skupiny odbojářů, jakési československé Ligy výjimečných, odstartovat připravený plán na osvobození od okupantů. Spuštění Operace Blaník se však nečekaně komplikuje a do děje musí zasáhnout mýtický český superhrdina Pérák, který se nakonec k českým odbojářům přidá. Situaci komplikují také operace řízené z Anglie a obě snahy se dostávají do střetu. Inscenace přináší nečekaná fiktivní dobrodružství, která proplétá s historickou realitou, čímž vzniká překvapivý alternativní výklad dějin. Režisérem inscenace je Jiří Havelka, na ději scénáře se kromě režiséra podíleli také dramaturg Ondřej Cihlář a scenáristé Štefan Titka a Zdeněk Janáček. Roli péráka na skákacích botách ztvárnil Daniel Fajmon. Jedním ze scénografů a autorem plakátu k inscenaci je Jan Bažant, kreslíř komiksu Pérák uveřejněném v KomiksFest! Revue (č. 03 = rok 2009). Hra byla premiérována ve velkém sále pražské MeetFactory, pravidelné reprízy probíhají v Divadle Archa a také na vhodných pohostinských jevištích a festivalech po celé ČR.

• Česká populární kultura. Transfery, transponování a další tranzitní procesy. Petr A. Bílek, Josef Šebek (eds.). Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Praha 2017, ISBN 978-80-7308-725-8.
• JANEČEK, Petr: Mýtus o pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou. Nakladatelství Argo, Praha, 2017, ISBN 978-80-257-2315-9.
• JANEČEK, Petr: Černá sanitka: Druhá žeň. Pérák, ukradená ledvina a jiné pověsti. Nakladatelství Plot, Praha 2007, ISBN 978-80-86523-82-8, s. 123–156
• JANEČEK, Petr: Černá sanitka: Třikrát a dost. Mytologie pro 21. století. Nakladatelství Plot, Praha 2008, ISBN 978-80-86523-88-0, s. 255–268
• JANEČEK, Petr: Černá sanitka: To nejlepší ze současných pověstí a fám. Nakladatelství Plot, Praha 2009, ISBN 978-80-7428-014-6, s. 63-83 (obsahuje souhrn vydaných příběhů o Pérákovi
• JANEČEK, Petr: Skokem z Baby do Bohnic aneb Mýtus o Pérákovi. Jak kolektivní imaginace vytváří různé podoby městských fantomů. Host 8, 2008, ISSN 1211-9938, s. 33–37
• JANEČEK, Petr: Komunikační role slovesného folkloru v moderní společnosti: Městští fantómové druhé světové války. Národopisná revue 17/4, 2007, ISSN 0862-8351, s. 224–230
• JANEČEK, Petr: Rezistence a katarze: fámy a pověsti druhé světové války v českých zemích. Slovenský národopis 57/2, 2009, ISSN 1335-1303 s. 207-219
• KOMIKSFEST!REVUE 3/2009 (číslo obsahuje komiks "Projekt Pérák" autorů Morten, Monge a Hza Bažant a články o Pérákovi od Petra Krejzka, Petra Janečka a Tomáše Pospiszyla), ISSN 1803-6732
• STANČÍK, Petr: Pérák. Nakladatelství Druhé město, Brno 2008, ISBN 978-80-7227-267-9

• Skákací boty

• Pérák kontra Globeman, komiks Ondřeje Neffa z roku 2001
• Rozpracovaný komiks (Morten a Monge)
• O knize Petra Stančíka
• Oficiální stránka knihy Pérák^{[nedostupný zdroj]}
• Trailer k inscenaci PÉRÁK Divadla VOSTO5
• Ukázka chystaného filmového zpracování PÉRÁKa Divadlem VOSTO5
• Autor sborníků Černá sanitka PhDr. Petr Janeček o Pérákovi
• Pružný charakter. Pérákův osud ve službách strany (Padesátky.info)
• Od péráka k Pérákovi