Superhrdina

Bulletman, Captain Marvel a Spy Smasher v America's Greatest Comics (1942)

Doc Strange, Black Terror, American Eagle a Pyroman v America's Best Comics 10 (1944)

V minulosti by se dali mezi superhrdiny zařadit mytologičtí hrdinové. Ve starověkých bájích a mýtech hrdinové podávají nadlidské výkony, což je důsledkem jejich mimořádného a často božského původu. Středověká literatura se zaměřuje na rytíře, kteří v bojích dokážou přemoci desítky protivníků. V knize Thomase Maloryho Artušova smrt nacházíme některé klasické zápletky superhrdinské literatury.

Prvním literárním maskovaným hrdinou je anglický Scarlet Pimpernel (Červený bedrník, 1903), který má v románech dvojí identitu. Dalšími jsou američtí hrdinové Zorro (1919), The Shadow (1930) a The Phantom (1936). Objevili se také nemaskované postavy se superschopnostmi, např. argentinský Patoruzú (1928) a američtí Pepek námořník (1929) a Hugo Danner (1930).

Oba trendy se zkombinovaly a v roce 1931 vznikl v Japonsku první maskovaný hrdina se superschopnostmi, Ōgon Bat (Zlatý netopýr). Dalším byl Mandrake the Magician (1934). V roce 1938 vytvořili židovští autoři Jerry Siegel a Joe Shuster postavu Supermana. Následovali postavy Batman, Captain Marvel, Flash a roku 1941 Captain America. Tím začala tzv. zlatá éra komiksu v době druhé světové války se znaky patriotismu. Po ztrátě nepřátel a vlivem cenzury došlo k úpadku komiksu. Postavy superhrdinů si brzy našly cestu na filmová plátna. Zlomem ve vnímání komiksových superhrdinů byl nástup Stana Leeho, který přinesl do boje superhrdinů běžný lidský faktor, růst postavy a její vývin a tím přiblížil superhrdiny čtenářům.

Pérák byl městskou legendou pocházející z Prahy během německé okupace Československa uprostřed druhé světové války. Po válce byl Pérák jako jediný český superhrdina vyobrazen ve filmu i komiksu.

Období po roce 1970 bylo charakterizováno vzestupem zájmu o antihrdiny. Po této éře se literatura a komiks soustředí na drastické změny v životech superhrdinů, např. Batman, Temný rytíř či Supermanova smrt. Podobné trendy pokračují dodnes, přičemž nadpřirozené schopnosti často získávají lidé, kteří o ně nemají zájem, což vyvolává vnitřní konflikt v jejich životě, například některé postavy ze seriálu 4400 mají superschopnosti, ale obecně jsou pro ně a jejich okolí více břemenem než přínosem.

• Výjimečné schopnosti, nebo mimořádná technologická základna.
• Dvojí identita
• Svobodné zaměstnání, které jim dovoluje dobrodružný život.
• Osobní motivace ke konání dobra, která je nezávislá na okolnostech.
• Zahajovací příběh, který je nezbytný pro pochopení vzniku superhrdiny. Např. příjezd Zorra do Ameriky, nebo smrt rodičů v případě Batmana.
• Prostředí, které nezbytně vyžaduje nadlidské výkony.
• Superzločinec, který je v mnoha případech protipólem superhrdiny.
• Achillova pata, neboli zranitelné místo superhrdiny. Např. Kryptonit v případě Supermana
• Superhrdinové se sdružují v superhrdinských týmech, které jim pomáhají v boji proti zločinu.
• Vzácné řešení běžné kriminality. Život superhrdiny je zaměřen na boj se superpadouchem nebo živelními katastrofami.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Superhrdina na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu superhrdina na Wikimedia Commons
• DC Comics
• Marvel Comics
• Image Comics