Ondřej Neff

Ondřej Neff, alias Aston (* 26. června 1945 Praha), je český spisovatel science fiction a novinář, vydavatel internetových deníků Neviditelný pes (založen na jaře 1996, od podzimu 2005 součástí webu Lidovky.cz) a DigiNeff (o digitálním fotografování, 1999).

PhDr. Ondřej Neff
Ondřej Neff (2017)
Narození26. června 1945 (76 let)
Praha
Československo Československo
Povolánípřekladatel, novinář, fotograf, autor sci-fi a spisovatel
Alma materFakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Žánrscience fiction
Významná dílaJádro pudla (kniha)
OceněníKrameriova cena (2016)
Manžel(ka)
  1. Michaela Neffová,
  2. Ljuba Krbová
Děti
RodičeVladimír Neff[1] a Vlasta Petrovičová
PříbuzníJan Neff (praděd)
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jeho otcem byl spisovatel Vladimír Neff. První manželkou Ondřeje Neffa byla Michaela, roz. Šprachtová, s ní se oženil roku 1969. Ta však 7. srpna 2002 zemřela na rakovinu. Od podzimu 2003 žije Ondřej Neff s herečkou Ljubou Krbovou, s ní se roku 2005 přestěhoval do obce Zvole u Prahy. Dne 22. srpna 2008 se s Ljubou Krbovou oženil.[2]

S první manželkou měl Neff dvě děti, a to syna Davida, narozeného v roce 1970, ten působí jako fotograf deníku Mladá fronta DNES, a dále dceru Irenu, narozenou v roce 1979, již 23. února 2008 zavraždil její manžel[3].

Neff roku 1969 vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze a rok nato získal titul PhDr. Mezitím již působil jako redaktor Československého rozhlasu a podílel se na vysílání i v osudný den okupace Československa sovětskými vojsky.[4] V letech 1970–1974 pracoval v propagaci nakladatelství Albatros, v letech 1974–1975 v propagaci obchodního domu Kotva, v letech 1975–1979 na pozici fotografa v Ústředí lidové umělecké výroby a mezi lety 1979 a 1985 jako redaktor deníku Mladá fronta. Po krátké přestávce, kdy byl na volné noze, nastoupil od října[5] 1987 coby redaktor týdeníku Svazu českých spisovatelů Kmen, jímž byl až do roku 1989 (časopis Kmen se roku 1988 osamostatnil od kulturně-politického týdeníku Tvorba). V letech 1990–1993 působil jako šéfredaktor časopisu Ikarie a mezi roky 1990 a 1994 byl redaktorem deníku Mladá fronta DNES. V letech 1995–1996 spolu s Vojtěchem Steklačem, Vladimírem Kovaříkem, Miroslavem Vaicem a Oldřichem Dudkem psal pro TV Nova scénáře k prvnímu českému sitcomu Nováci. Je jedním ze zakladatelů Institutu digitální fotografie a veletrhu Digiforum[6].

Působení na internetu

Na konci listopadu 1998 stál s Patrickem Zandlem a Ivem Lukačovičem u zrodu protestní akce Internet proti monopolu (známé též jako Bojkot) proti zdražení vytáčeného přístupu k Internetu tehdejším SPT Telecom. Díky velké mediální odezvě a demonstraci dvou tisíc lidí před sídlem společnosti přistoupil Telecom na jednání, jehož výsledkem byl tarif Internet 99 a později i jeho modernizace Internet 2000.

Bibliografie
  • 1978 – Holky se perou jinak (spoluautor Vladimír Kovářík ml.)
  • 1980 – Klukoviny a tátoviny
  • 1981 – Tajná kniha o fotografii
  • 1983 – A včely se vyrojily (humoristický román pro mládež)
  • 1987 – Večery u krbu (vzpomínky na otce)
  • 1991 – Černobílé hodinky
  • 1997–2002 – Neviditelný pes (knižní výběry): 1997–1998 po dvou svazcích Česká politika pod psa a Rodina, přátelé a psi, 1999 pouze Rodina, přátelé a psi, 2000 O psech, lidech a přátelích, 2001 Pes, přítel člověka, 2002 Život se psem Bartem
  • 2010 – Královská zábava, Akropolis, rozhovor s Ivem Fenclem

Science fiction
  • 1984 – Jádro pudla (román pro mládež v edici Karavana, 2. vydání 2006), první svazek cyklu Pán modrého meče.
  • 1985 – Vejce naruby (povídky, reed. 1998).
  • 1987 – Čtvrtý den až navěky (povídky)
  • 1988 – Měsíc mého života (román, reed. 1999 a 2007), první svazek cyklu Arkádie
  • 1988 – Pán modrého meče („jedenapůltý“ díl Jádra pudla, časopisecky Sedmička pionýrů, 2. vydání 2007), druhý svazek cyklu Pán modrého meče
  • 1989 – Pole šťastných náhod („počítačové romaneto“)
  • 1989 – Čarodějův učeň (román pro mládež v edici Karavana, 2. vydání 2007), třetí svazek cyklu Pán modrého meče
  • 1990 – Zepelín na Měsíci (povídky; 1. vyd. Praha: Českosl. spisovatel, ISBN 80-202-0164-5); 2. vyd. viz níže, 2010.
  • 1991 – Vesmír je dost nekonečný (povídky)
  • 1991 – Šídlo v pytli (román pro mládež v edici Karavana, 2. vydání 2007), čtvrtý svazek cyklu Pán modrého meče
  • 1992–1995 – Milénium (trilogie), souborně v jednom svazku roku 2001
    1. Země ohrožená (1992, znovu 2007),
    2. Země bojující (1994, znovu 2007),
    3. Země vítězná (1995, znovu 2007).
  • 1997 – Reparátor, nezařazený svazek cyklu Arkádie
  • 1998 – Bůh s. r. o. (povídky)
  • 1998 – Tma (znovu 1999, cena Akademie science fiction, fantasy a hororu 1999)
  • 2003 – Pravda o pekle (povídky)
  • 2003 – Tma 2.0 (znovu vydání 2007 pod původním názvem Tma)
  • 2004 – Dvorana zvrhlosti („nejlepší povídky klasika české sci-fi“, Mladá fronta, ISBN 80-204-1534-3)
  • 2006 – Rock mého života (Mladá fronta), druhý svazek cyklu Arkádie
  • 2007 – Tušení podrazu (Albatros, ISBN 978-80-00-01942-0)
  • 2007 – Agent JFK 10: Jezuzalémský masakr motorovou pilou
  • 2009 – Hvězda mého života, Albatros, třetí svazek cyklu Arkádie
  • 2010 – Zepelín na Měsíci (povídky; 2. rozšířené vyd. Praha: Plus. ISBN 978-80-259-0064-2).
  • 2011 – Rekvalifikační kurs, Plus, černá komedie s groteskními prvky zabývající se kontroverzním tématem trestu smrti.
  • 2014 – Pán vzduchu : první kniha trilogie Tajemství pěti světadílů. Praha: Albatros. ISBN 978-80-00-03131-6. Ilustroval Milan Fibiger.
  • 2015 – Pán země : druhá kniha trilogie Tajemství pěti světadílů. Praha: Albatros. ISBN 978-80-00-03864-3. Ilustroval Lubomír Kupčík.
  • 2015 – Pán moří : třetí kniha trilogie Tajemství pěti světadílů. Praha: Albatros. ISBN 978-80-00-03927-5. Ilustroval Petr Kopl.
  • 2019 – 3 kroky do tmy. Backend stories (Škoda IT), ISBN 978-80-88309-12-3.

Převyprávění děl Julese Vernea

Účast v povídkových sbírkách (výběr)
  • 1983 – Lidé ze souhvězdí Lva
  • 1983 – Železo přichází z hvězd
  • 1984 – Hvězdy v trávě
  • 1985 – Návrat na planetu Zemi
  • 1986 – Teď už budeme lidé
  • 1987 – Lásky pozemské
  • 1989 – Přistání na Řípu
  • 1989 – Skandál v divadle snů
  • 1989 – Roboti a androidi
  • 1990 – Lety zakázanou rychlostí
  • 1993 – Let na Měsíc pojednaný jako sbírka povídek českých autorů
  • 1993 – To nejlepší ze science fiction – první reprezentativní ročenka
  • 1993 – Makropulos speciál
  • 1994 – Description of a Struggle (Londýn)
  • 1996 – Hvězdný prach
  • 1997 – Invaze
  • 1997 – Nej… povídky z Playboye I
  • 1998 – Nej… povídky z Playboye II
  • 1998 – Cizinec
  • 1998 – Rigor Mortis
  • 2000 – Neberte mi naději
  • 2003 – Anděl posledního soudu
  • 2005 – Zabij mě líp
  • 2006 – Orbitální šerloci
  • 2007 – Imperium Bohemorum – Fantastické dějiny zemí Koruny české
  • 2008 – The SFWA European Hall of Fame
  • 2008 – Svůj svět si musíme zasloužit
  • 2009 – Roboti a lidi
  • 2010 – Hvězdy české sci-fi

Faktografická díla
  • 1978 – Podivuhodný svět Julese Vernea (monografie o Julesi Vernovi a jeho díle); přepracované vydání Jules Verne a jeho svět (Mladá fronta 2005)
  • 1981 – Něco je jinak (dějiny české sci-fi)
  • 1985 – Tři eseje o české sci-fi
  • 1987 – Všechno je jinak (dějiny světové sci-fi – zatajený spoluautor Alexandr Kramer)
  • 1999 – Jak blufovat o sci-fi
  • 1995 – Encyklopedie literatury science fiction (spolu s Jaroslavem Olšou, jr.)
  • 1995, 1996, 1997, 1998, 1999 – Klon (sborníky článků, přednášek a povídek)

Scénáře ke komiksům Káji Saudka
  • 1988 – Arnal a dva dračí zuby (Česká speleologická společnost)
  • 1990 – Štěstí, Slavkovská romance, Příhoda na mostě (ČSS)
  • 1992 – Silvestrovský speciál (NEI Report)
  • 1993 – Noc upírů (NEI Report)

Rozhlasové hry

vesměs SF; většinou vycházejí z jeho povídek nebo tak byly následně publikovány

  • 1984 – Portonský dryák
  • 1985 – Počkej, Hektore
  • 1987 – Velká solární
  • 1988 – Ano, jsem robot (Prix Bohemia 1989)
  • 1991 – Havárie Drakkaru

Dramatizace

Verneovky

Překlady

několik povídek v 80. a počátkem 90. let (mj. od H. P. Lovecrafta)

Další
  • Autorský komiks Pérák (vlastní scénář i kresby).
  • V 80. letech autor desítek přednášek zejména o angloamerické SF
  • od 1996 do ?? online komiksový strip Bart sám doma v Neviditelném psovi

Citáty
„ … Wikipedie, nejúžasnější vzdělávací projekt lidských dějin, založený od A do Zet na svobodě… “
— Ondřej Neff[7]

Další záliby

S Ljubou Krbovou u svého domu vytvořili a stále upravuje zahradu v japonském stylu. Oba často cestují po světě a fotografují.[8] Ondřej pravidelně publikuje povídání o svých psech a zahradě na Neviditelném psu v rubrice Best of Hyena

Odkazy

Reference
  1. Československý biografický slovník. 1992. ISBN 80-200-0443-2.
  2. NEFF, Ondřej. BEST OF HYENA: V pátek jsem se oženil. Neviditelný pes [online]. 2008-08-25 [cit. 2010-11-14]. Dostupné online.
  3. Novinky.cz. Dcera spisovatele Neffa byla zavražděna, přiznal se její muž. Novinky.cz [online]. 2008-03-13 [cit. 2010-11-14]. Dostupné online.
  4. Díl první: Rozhlas v roce 1968 padl kvůli zradě redaktora [online]. [cit. 2013-08-29]. Dostupné online.
  5. ZINDELOVÁ, Miluše. Povolání: spisovatel a redaktor [online]. Praha: Vlasta, 1988 [cit. 2010-11-14]. Dostupné online.
  6. Institut digitální fotografie
  7. Neviditelný pes: Wikipedia blackout, 18.1.2012
  8. Zdeněk Smíšek, Právo. Herečka Ljuba Krbová ctí východní inspiraci. Novinky.cz [online]. 2012-08-27 [cit. 2012-08-27]. l Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.