5. dynastie

5. dynastie (někdy též označovaná jako dynastie slunečních králů) je jednou ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Stará říše. Vládla přibližně v letech 2435–2306 př. n. l.[1][2] Z řady náznaků badatelé usuzují, že v této době došlo nejen k vyvrcholení vzestupu kultu slunečního boha Rea, který započal za vlády předcházející 4. dynastie, a zdůraznění role Usira v královském pohřebním kultu, ale také k významným posunům v chápání královské moci, její legitimity[3] a s tím spojenou změnou způsobu uplatňování politické správy během 5. dynastie.

Pyramidový komplex faraona Veserkafa (model)
Faraon Sahure
Torzo chrámu s nápisem na sloupu: Unas krásné je jeho sídlo-pyramida
Služebníci přinášej do paláce plodiny
Rybáři, mastaba Mereruka, 5.-6.dynastie

Historický vývoj

Historický přechod mezi 4. a 5. dynastií byl doprovázen řadou kulturně, sociálních změn, včetně náboženských představ, které se zobrazily zejména ve stavbách hrobek významných členů královské rodiny, vládních úředníků a jejich rodin. Stejně tak se uplatňoval sílící vliv kněží přičleněných k zádušním chrámům.[4][5]Hrobky se budovaly přibližně až do nástupu vlády Niuserrea na Gízké planině, později se královská nekropole vytvářely na Sakkáře v blízkém sousedství královské hrobky, hrobky nobilit, vlivných úředníků, kněží a soudců. [6]
Umělecky vyzdobené hrobky, které se na Sakkáře vybudovaly a archeologicky zdokumentovaly, pochází z konce vlády 5. dynastie za vlád Niuserrea Menkauhora a Džedkare Isesiho. Reliéfy ve vysokém profilu, dokumentují domácí život a hospodářské činnosti, vykreslené s dokonalou sochařkou dokonalostí. Příkladem jsou hrobky vezíra Ptahhotepa [4] a zejména pak Ptahšepsese, vezíra ne-královského původu za vlády Niuserrea.[7][8][9][p 1]Celkové zpracování témat polychromovaných reliéfů svědčí o promyšleném architektonickém scénáři kreslířů, sochařů a jejich precisním řemeslném zpracování.
Náboženské představy a vytváření pohřebního kultu v 5. dynastii vytvořily podmínky pro vzrůst vlivu kněží.[10]

Od předchozí dynastie se prosazoval kult bohyně Hator Re-inet v chrámu, který založil Menkaure asi 2 km jižně od Tehna al-Gabal [p 2] a pověřil kněze Khenuka jeho řízením. Zároveň mu přidělil pozemek o velikosti 6 stat ()[p 3] (~1,6 ha)[11] na výstavbu jeho hrobky, ten mu ovšem co nově na trůn nastoupil faraon Veserkaf odebral a přidělil jej svému oblíbenému palácovému komorníkovi Nekonekhtovi.[12]

Obsluha chrámů dostala podobu hospodářských jednotek a nadací od panovníka k organizování pohřebních procedur a dalšího udržování náboženského kultu pohřbeného. Chrám zaměstnával dělníky, kteří zabezpečovali trvání kultu a zajišťování ekonomického zázemí včetně plateb kněžím. Dobře je popsaný příklad kněze Fetektiho v Abusíru[13][4]

Panovníci

Faraoni 5. dynastie
Faraon Rodné jméno Trůnní jméno Doba vlády př.Kr.[1]
Veserkaf


Iri Maat

User kaf
2435-2429
Sahure

Neb khau
Sahu Rat
2428-2416
Neferirkare

Kakai
Nefer ir ka Ra
2415-2405
Raneferef

Isi
Neferef Ra
2404
Šepseskare

Netjer user
Shepses ka Ra
2403
Niuserre

Ini

Ni user Ra
2402-2374
Menkauhor
Ikau Hor

Men ka Hor
2373-2366
Džedkare Isesi

Isesi
Djed ka Ra
2365-2322
Venis
Wadjemt

Unas
2321-2306

Fotogalerie

Rodokmen dynastie

 
 
 
 
 
 
 
 
Chentkaus I.[14]
 
 
Veserkaf
 
 
Neferhetepes
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Sahure
 
 
Meretnebtej
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Chentkaus II.[p 4][6]
 
 
Neferirkare
 
 
Necerirenre[p 5]
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Raneferef
 
 
 
 
 
 
Niuserre
 
 
Reputnub
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ptahšepses
 
 
princezna Chamerernebtej
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Poznámky

  1. Archeologické výzkumy v sedmdesátých letech prováděl Archeologický ústav Československé akademie věd
  2. GPS_28.1719444N, 30.7922222E
  3. statje => aroura => 2756,5㎡
  4. Existence tří královen s jménem Chentakas (I.,II. a III.) a jejich dynastické zařazení je dosud předmětem diskusí.
  5. Nejstarší syn faraona Sahurea

Reference

  1. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
  2. VERNER, Miroslav. Archaeological Remarks on the 4th and 5th Dynasty Chronology [online]. Praha: Archiv Orientální, 2001. S. 363–41. Dostupné online. (anglicky)
  3. ASSMANN, Jan. Egypt ve světle teorie kultury. Praha: Oikoymenh, 1998. 78 s. ISBN 80-86005-72-0. S. 17.
  4. BÁRTA, Miroslav. The world of the Old Kingdom tombs in Ancient Egypt. Praha: Charles University in Prague, 2011. ISBN 978-80-7308-383-0. (anglicky)
  5. STRUDWICK, Nigel. Texts from the Pyramide Age. Atlanta: Society of Biblical LIteratue, 2005. Dostupné online. (anglicky)
  6. VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73.
  7. VERNER, Miroslav. Tajemství Ptahošepsesovy rodiny [online]. Praha: Pražské egyptologické studie AVIII, 2017. S. 42–51. Dostupné online. (česky)
  8. VERNER, Miroslav. The mastabas of Pthoshepses reliefs I/1. Praha: Univerzita Karlova, 1977. (anglicky)
  9. VERNER, Miroslav; Vivianne Callender; Eugen Strouhal. Abusir VI Djedkare's family cemetery [online]. Praha: Czech Institute of Egyptology, 2002. Dostupné online. ISBN 80-86277-22-4. (anglicky)
  10. GILLAM, Robyn. Priestesses of Hathor: Their Function, Decline and Disappearance [online]. Cairo: American Research Center in Egypt, 1995. S. 211–237. Dostupné online. (anglicky)
  11. CLAGETT, Marshall. Ancient Egyptian Mathematics. Philadelfhia: American Philosifical Society, 1999. ISBN 0-87169-232-5. (anglicky)
  12. BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt vol. I. §213 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 99–127. Dostupné online. (anglicky)
  13. Fetekti – a priest from Abusir [online]. Charles University Prague: Dostupné online. (anglicky)
  14. Chentkaus I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.