4. dynastie

4. dynastie je jednou ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Stará říše. Badatelé soudí, že její vláda plynule navázala na dobu předcházející, 3. dynastii.[3] Manehtovým důvodem pro změnu číslování nebyl nástup nové vládnoucí rodiny, ale změna v podobě pyramidových komplexů – nahrazení do té doby stupňovitých pyramid tzv. pyramidami pravými.[4] Vládla přibližně v letech 2543–2436 př. n. l.[5] s chronologií návaznou na následnou 5. dynastii.[5][6]

Pyramida v Meidumu
Velká pyramida v Gíze
Brána v hrázi Heit el-Ghurab v roce 1837[1]
Město stavitelů pyramidového komplexu na Gízké plošině; průmět plánu do aktuálního mapovaného terénu[2]
Busta faraona – Rachefa

Panovníci

Faraoni 4. dynastie
Faraon Trůní jméno Obě paní Doba vlády
Snofru


Neb Maat
2543–2510
Chufu

Medjeder
2509–2483
Radžedef
Kheper em
2482–2475
Bicheris (Baufre)
2472–2448
Rachef


User em
2472–2448
Menkaure

Ka
2447–2442
Šepseskaf


Shepses
2441–2436

Vývoj stavitelství, technologií a sociálních struktur

Dynastie stavitelů monumentálních pyramid na Gízské planině, které jsou obsahem nesčetných publikací, je také v historickém kontextu pokračovatelem stavitelských, technologických a technicky realizovaných staveb ve 3. dynastii. Architekt Džoserovy pyramidy, později zbožštěný Imhotep, musel v celém projektu řešit řadu technických a technologických problémů, včetně zabezpečení lidské pracovní síly a jejích řemeslných dovedností. Hloubení podzemních prostor vyžadovalo nivelizaci, vyměřování chodeb, osvětlení pracovních prostorů a nezanedbatelného větrání. Jejich rozsah zahrnuje labyrint tunelovaných komor a galerií, které mají celkovou délku téměř 6 km a jsou spojeny s centrální šachtou o průměru 7 m a hloubce 28 m.[7] To vše vyžadovalo promyšlenou organizaci pracovních činností včetně logistického zabezpečení. Osvědčené stavební praktiky se přenášely i do budování následnických pyramid, Sechemcheta. [8][9][10] Ve skutečnosti se uskutečňoval generační přenos zkušeností a dovedností s ohledem na tehdejší délku dožití, zejména fyzicky pracujících osob.[11][12]
Formální přechod od 3. ke 4. dynastii byl v historickém kontextu plynulý, jen v smyslu dynastická personální posloupnosti se měnily ekonomické, náboženské představy a klimatické podmínky. Zakladatel 4. dynastie Snofru, za dobu své vlády ~23 roků, zahájil a v převážné míře také dokončil stavbu tří pyramid. Patrně první (označovanou jako falešná, egyptsky Haram al-Kaddáb) v Mejdunu [p 1], o které se uvádí, že původním základem byla pyramida Huniho a dostavba se provedla až za vlády Snofrua. Její povrch z vápencových bloků byl po dostavbě vybroušen do rovin. Snofru pak dokončil stavbu dalších dvou pyramid v Dáhšúru, Lomenou pyramidu [p 2] a Červenou pyramidu [p 3]. Zejména u poslední zmíněné je doložen architektonický prvek "nepravé - přečnělkové klenby", který se exkluzivně uvádí ve velké galerii Cheopsovy pyramidy.
Vrcholné stavitelské období ve 4. dynastii na Gízské planině bylo dlouhodobě archeologicky zkoumáno. Historii těchto prací popisuje Zahi Hawass,[13] Komplexnější výzkum této lokality lze datovat od roku 1977, kdy M.Lehner provedl podrobný výzkum Velké sfingy, na který pak navázaly restaurační práce, ukončené v roce 1998[14][15]

Město stavitelů pyramid

Otázka „kdo byli stavitelé těchto monumentů“, jak žili, když uvážíme odhadovanou dobu vlády 4. dynastie ne více než 110 let. Základní archeologické práce provedené zejména v letech 1992–2002 odhalily „Zapomenuté město dělníků“ (Heit el-Ghurhab) vzdálené asi 400 m jižně od Velké sfingy. Severní okraj byl zvýrazněn masivní hrází v délce ~ 200 m o šířce ~10 m a hloubce rovněž ~10 m, složené z masivních kamenných bloků, jak ji zakreslil v roce 1837 Vyse s velkou bránou.[1] Ta sloužila jednak k propojení se severní stranou a případnému odvodu zátopové přívalové vody na sever do přilehlé laguny a jednak to byla cesta ke stavbám Cheopse, Chefrena a Menkaurea, včetně budování jejich zádušních chámů. Nilské řečiště v době 4. dynastie, v době letních záplav, dosahovalo přibližně až k patě Velké sfingy. Zmíněná hráz byla součástí přístavu, kde se v období nilských záplav na bárkách dopravoval stavební materiál.[16][p 4][17][18] Na jih od zmíněné hráze se vybudovalo sídliště na ploše více než 6 km2 s charakterem komplexní městské zástavby s obytnými budovami, pekárnami, jídelnou, budovou pro porážku zvířat a řeznického zpracování. Zástavba se postupně rozrůstala na západním okraji jako administrativní centrum stavebních prací a později i pro zabezpečení chodu zádušních chrámů. Město stavitelů pyramid bylo funkčním celkem pro život specializovaných skupin dělníků, patrně i jejich rodin, pro ubytování a stravování sezonních dělníků v období ročních nilských záplav. Archeologicky zdokumentovaná zástavba svědčí o plánovité výstavbě hlavních ulic (galerií), některé z nich zpevněných, uspořádaných řad domů a budov pro specifické účely, porážka zvířat, pekárny, jídelny aj.[19]
Odkryté pohřebiště dělníků na západním svahu, poblíž Menkaurovy pyramidy, poskytlo z jejich kosterních nálezů i obraz o úrazech mužů i žen, ale také o jejich vyléčení. Prokázala se trepanace lebky k odstranění mozkového nádoru, doléčení zlomenin paží, dokonce u muže po amputaci nohy, který přežil dalších 14 let.[16]
Podobné, i když znatelně menšího rozsahu, se odkryly dočasná sídliště stavitelů pyramid, ale i jiných staveb, jak jsou shrnuty Alexianian a Herbichem.[20] Je tedy zřejmé, že organizace staveb ve 4. dynastii a jejich stavitelů se utvářela postupně se zřetelem na velikost stavby, dostupnost materiálů a lidských sil. Rozsáhlé sídliště v Heit el-Ghurab odpovídalo velikosti a době realizace monumentálních staveb na Gízské planině ve vrcholném období 4. dynastie.

Fotogalerie

Odkazy

Poznámky

  1. GPS 29.3883706N,31.1571283E
  2. GPS 29.7902356N,31.2094681E
  3. GPS 29.8085514N,31.2062444E
  4. Velká severní hráz je dosud patrná na aktuálních mapách (GPS 29.9721108N, 31.1402106E) ~ délce 160 m a od západního okraje se spádem ~3%

Reference

  1. VYSE, Hovard. The Paramide of Gizeh in 1837, vol. 1 [online]. London: 1840. S. 166. Dostupné online. (anglicky)
  2. KAMEL, Mohsen. The Ground Plan as a Tool for The Identification and Study of Houses in an Old Kingdom Special-Purpose Settlement at Heit el-Ghurab, Giza [online]. Los Angeles: University of California, 2015. Dostupné online. (anglicky)
  3. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 516–521.
  4. MÁLEK, Jaromír. Stará říše. In: SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola 5, s. 106n.
  5. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
  6. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 268.
  7. VERNER, Miroslav. The Pyramids The Mystery, Culture, and Science of Egypt's Great Monuments. [s.l.]: Grove Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-8021-3935-1. (anglicky)
  8. LEHNER, Mark. The Complete Pyramides. London: Thames and Hudson, 1997. Dostupné online. ISBN 0-500-05084-8. S. 94-96. (anglicky)
  9. WHITE, Blake. Ancient Egypt Provides an Early Example of How A Society’s Worldview Drives Engineering and the Development of Science. [online]. Oaklend: Strategic Technolgy Institue, 2003. Dostupné online. (anglicky)
  10. DAVID, Rosalie. Handbook to Life in Ancient Egypt [online]. University Manchester, 1998. S. 209-232. Dostupné online. ISBN 0-8160-5034-1. (anglicky)
  11. HARRELL, James; Per Storemyr. Limstone and samdston quarring in Ancieent Egypt:tools, methods and analogues [online]. Roma: fabrizio serra, 2013. Dostupné online. (anglicky)
  12. KELENY, Adel; Mohamed Negem. Granite-quarry survey in the Aswan region, Egypt: shedding new light on ancient quarrying [online]. Trondheim: Geological Survey of Norway, 2008. Dostupné online. (anglicky)
  13. HAWASS, Zahi. The Paramides and Temples of Gizeht, an Update. London: Director General of Giza and Saqqara, 1990. ISBN 1-85417-051-1. S. 98-129.
  14. HAWASS, Zahi. History of The Conservation of The Shinx [online]. Cairo: Development Fund of the Ministry of Culture, 1989. Dostupné online. (anglicky)
  15. LEHNER, Mark. Arecheologie of an image: The Great Sphinx of Giza. New Haven: Yale University, 1991. Disertační práce PhD.
  16. LEHNER, Mark. The Giza Plato Mapping Project vol.1 [online]. Boston: Ancient Egypt Research Associates, 2007. Úvodní stať: Zahi Hawass. Dostupné online. ISBN 0-9779370-1-1. (anglicky)
  17. On the Waterfront: Canals and Harbors in Time of Gíza Pyramid-Bulding [online]. Ancient Egypt Research Association, University Chicago, 2014. S. 2–23. Dostupné online. (anglicky)
  18. LEHNER, Mark. Labor and the Pyramids The Heit el-Ghurab “Workers Town” at Giza; in: A Colloquium ANCIENT WORLD at Hirschbach Dresden 2005 [online]. Drasden: 2015. S. 397–521. Dostupné online. (anglicky)
  19. TAVARES, Ana. Village, town and barracks: a fourth dynasty settlement at Heit el-Ghurab, Giza [online]. University Cambridge, 2011. Dostupné online. (anglicky)
  20. ALEXANIAN, Nicole; Thomas Herbis,. The workmen’s barracks south of the Red Pyramid at Dahshur. Cairo: German Archological Institute, 2015. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.