Džedkare

Džedkare vládl přibližně 28–44 let.[1] Sídlil v Mennoferu, jeho vezírem, tj. nejvyšším hodnostářem, ale i nejvyšším soudcem a správcem všech královských staveb[11] byl Ptahhotep,[12][13] autor proslulého literárního díla Naučení,[1] mimochodem nejstaršího v úplnosti dochovaného.[pozn. 1][11] Podle dochovaných nápisů je zřejmé, že Džedkare posílal ozbrojené výpravy na poloostrov Sinaj, kde jejich cílem byly hlavně doly, ve kterých se těžily tyrkys,[14] měď a malachit.[1] Dále vojensky chránil těžbu v lomech ve Vádí Hammámatu.[1] Všem těmto výpravám velel hodnostář s přiléhavým titulem „pokladník krále“.[1] Džedkare také těžil diorit severozápadně od Abú Simbelu.[14] Vyslal i výpravu do Puntu a měl diplomatické styky s městem Byblos, egyptským obchodním partnerem.[14] Centrální moc se snažil upevnit zřízením úřadu „správce Jihu“ se sídlem v Abydosu,[5] který spravoval Horní Egypt,[15] i jinými administrativními reformami.[15] Zdá se, že Džedkare, ačkoli měl ve svém jméně jméno boha Rea, jeho kult příliš nepodporoval.[1] Na rozdíl od šesti svých předchůdců byl prvním panovníkem 5. dynastie,[5][15] který nedal Reovi vybudovat žádný sluneční chrám.[1] To souviselo s tím, že místo slunečního kultu se stále více prosazovalo uctívání boha Usira, jehož kult pocházel z východní části nilské delty.[15]

• Ptahhotep – vezír.[12][13]
• Kagemni – úředník, vezír za faraona Tetiho.[16]
• Senedžemib Inti.
• Sešemnefer III.

Pyramida Djedkare-Isesi s částí slunečního chrámu

Džedkare si svoji pyramidu nechal postavit na pohřebišti v jižní[6][9][10] Sakkáře.[1] Dnes z ní však zbyly pouze trosky. Že patřila Džedkareovi archeologové zjistili teprve v roce 1945.[1] Rozměry její základny jsou odhadnuty na 86×86 metrů, její výška je však neznámá.[1] Podle Jaromíra Málka měla však pyramida tyto poměrně skromné rozměry: základnu 78,5×78,5 m a výšku 52,5 m.[6] V samotné pohřební komoře pyramidy byl nalezen rozbitý sarkofág a v něm zbytky mumie, zda se jedná o mumii Džedkarea, však není známo.[1] Místní obyvatelé ji nazývají „Strážní pyramida“, připomíná totiž trosky strážního hradu.[1] V blízkosti pyramidy byly objeveny i trosky zádušního chrámu, který měl neobyčejně velké rozměry.[1] Někteří členové jeho rodiny (asi vedlejší větev) však byli pohřbeni v Abúsíru, na dosavadním královském hřbitově.[9] To se však netýká jeho manželky, jejíž pyramidový komplex (mimochodem největší, jaký byl v době Staré říše postaven pro královnu) byl součástí panovníkova areálu.[9] Z toho lze usuzovat, že Džedkareovo panování nebylo úplně legitimní a kontinuitu tak patrně zajišťovala tato královna.[9]