Venis

Za Venisova otce se považuje Džedkare-Isesi, jeho matka není známa. Jeho manželkami byly Nebet a Chenut.[6][3] Měl šest dcer, Hemeter Hemi[7], Neferut, Nefertkaues Iku, Sešešet Idut, Chentkaues a Iput.[6] Poslední z nich se stala druhou manželkou zakladatele 6. dynastie faraona Tetiho.

Panorama Venisova pyramidového komplexu

Zádušní kult, který přetrvával až do období konce Staré říše i Prvního přechodného období přibližně až do 11. dynastie (~2018 př. n. l.), byl v případě Venise doplněn uctíváním místního sakkárského boha a byl zde patrný příklon k uctívání bohů Hora a Osirise.[8] Venis si nechal zbudovat pyramidu v severní Sakkáře poblíž jihozápadní hrany Džoserova komplexu, a to patrně nad zbytky dřívější pyramidy, pravděpodobně faraona Hetepsechemueje (~2730 př. n. l.).[9] Pyramida patří mezi nejmenší postavené v období Staré říše. K pyramidě vede asi 750 m dlouhá vzestupná cesta, která je zdobená žulovými bloky s četnými reliéfy, ukončená stěnou ohraničující posvátný prostor. Vnitřní prostory hrobky poprvé v dosavadní historii jsou bohatě zdobené reliéfy z faraonova života a zejména Texty pyramid.[9] Ty obsahují náboženské texty, soubory litanií, říkadel a vztahu faraona k podsvětí,[2] které byly patrně poprvé spojeny do jednoho celku. Venis nechal vystavět poblíže své pyramidy dvojhrobku pro své manželky Nebet a Chenut. Obě části jsou identické a jsou vyzdobeny scénami ze všedního života, jak bylo obvyklé u hrobek nekrálovského původu.[3]

Venis zemřel, aniž zanechal mužského dědice, což způsobilo nástupnickou krizi a hledání panovníka „ten kdo usmíří obě země“. Zakladatel 6. dynastie Teti legalizoval svoje nástupnictví tím, že si vzal za ženu Venisovu dceru Iput.[6] Četní egyptologové to však dosud kriticky zpochybňují.[6] Zdá se, že dynastická změna nevedla k rozsáhlejší destrukci státní správy, či rozvratu říše, zřejmě díky tomu, že četní vysocí úředníci přetrvali zlomové období. Zmiňují se kupříkladu vezírové Mehu[7] nebo Kagemni.[5]