Štúrovo

Území města bylo osídleno v době kamenné. Raná historie souvisí se sousední uherskou osadou Esztergom (Ostřihom), kam přišel římský císař Marcus Aurelius. Římané zde zřídili strážní stanici linie Limes Romanus. Dřívější název Párkány se vžil díky místními trhy procházejícím středověkým kupcům. Císař Karel VI. městu v roce 1724 udělil jarmareční právo.

Po první světové válce a rozdělení Rakousko-Uherska se roku 1918 Parkan stal pohraničním městem samostatného Československa. Roku 1948 se město na počest Ľudovíta Štúra přejmenovalo na Štúrovo.

Štúrovo je centrem jižního regionu Slovenska. Rozkládá se na levém břehu Dunaje, na nejjižnějším a nejteplejším cípu Podunajské nížiny. Severovýchodně od města je pohoří Burda se strmými skálami vulkanického původu, nazývané také Kováčovské kopce. Nejvyšším místem této přírodní rezervace je 395 m vysoký vrch Burdov. V římských dobách stál na území dnešního Štúrova při Dunaji vojenský tábor Anavum, roku 1241 zde byla vybudována pevnost s kolovou hradbou, nazývaná Parkán. Během historie se název města měnil 25krát. Po ukončení turecké okupace se roku 1683 město stalo svobodným jako Parkán, od roku 1948 pak jako Štúrovo. Po vzniku Československa bylo Štúrovo včetně dalšího slovenského území obsazeno Maďarskem. V roce 1919 po maďarsko-československé válce bylo přičleněno k Československu. V roce 1938 se na základě První vídeňské arbitráže stalo město součástí Maďarska. 25. března 1945 bylo obsazeno Rudou armádou.

Na protějším břehu Dunaje se rozkládá město Ostřihom, korunovační město uherských králů z rodu Arpádovců, jehož bazilika spolu s hradem tvoří dominantu kraje. 11. října 2001 byl znovuotevřen rekonstruovaný most Marie Valérie spojující Štúrovo s Ostřihomí.

Termální koupaliště Vadaš

Novodobá historie města je spjata s objevením geotermální energie pod povrchem. První malý bazén byl postaven roku 1952. Současný areál koupaliště byl vybudován v roce 1973. Geologický vrt objevil pod povrchem louky Vadaš vydatný zdroj termální vody. Termální koupaliště Vadaš je turisticky nejnavštěvovanějším místem ve městě.

Termální koupaliště Vadaš se dnes rozkládá na 35 hektarech bývalých luk a mokřin. Odtud pak pochází i jeho název (louka "Vadaš", tj. louka bohatá na zvěř). Termální pramen s teplotou vody 39,7 °C v hloubce 130 m a s vydatností 70 l/s byl navrtán v roce 1973, ale k prvnímu napuštění bazénů došlo až 17. července 1978. Kromě plaveckého bazénu 50×21 metrů (s vodou chlazenou na 26–28 °C) a v roce 2004 otevřeného bazénu Laguna o ploše 3 800 m² (dnes největší bazén na Slovensku) s umělým vlnobitím, jsou návštěvníkům koupaliště od začátku května do konce září k dispozici za každého počasí i další čtyři nekryté bazény s neobvykle čistou, průzračnou vodou o teplotě cca 30 °C (výjimku tvoří jen perličkový bazén, kde voda dosahuje teploty 36 °C).

Most Márie Valérie

Znovuotevření mostu Márie Valérie významně pomáhá rozvoji turistického ruchu.

• 1895 – Uherská vláda nechala postavit most, který dostal jméno podle nejmladší dcery císaře Františka Josefa I. most Márie Valérie.
• 1919 – Jeden oblouk byl zničen nedisciplinovaností československé mostní stráže
• 1925 – Obnova mostu
• 1944 – Ustupující německá armáda vyhodila do povětří tři střední oblouky mostu.
• po roce 1945 – Po poválečném vystěhování části maďarského obyvatelstva na základě Dekretů prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše vznikla mezi oběma státy nevraživost trvající desetiletí. Celých 57 let byl zničený most symbolem napětí mezi formálně spřátelenými zeměmi, dopravu po Dunaji zajišťoval provizorní přívoz. Most byl obnoven v roce 2001 z příspěvku fondu Phare Evropské unie.
• 2001 – Byl otevřen zrekonstruovaný most Márie Valérie.

Na most je povolen vjezd pouze osobním automobilům a autobusům.

Železniční stanice

Štúrovo leží na železniční trati Bratislava – Štúrovo, po které jezdí vlakové spoje z České republiky do Budapešti a je součástí IV. panevropského koridoru. Napojuje se zde regionální trať Štúrovo – Levice. Na Dunaji je osobní a nákladní přístav.

Z obyvatel je 68,74 % Maďarů, 28,13 % Slováků, 1,17 % Čechů, 0,34 % Romů, 0,03 % Němců a 0,01 % Ukrajinců. 77,18 % se jich hlásí k Římskokatolické církvi, 1,36 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 0,2 % k Řeckokatolické církvi a 0,09 % k Pravoslavné církvi. 12,27 % obyvatel je bez vyznání.

• Baraolt, Rumunsko
• Bruntál, Česko
• Castellarano, Itálie
• Kłobuck, Polsko
• Novi Bečej, Srbsko
• Ostřihom, Maďarsko