Nové Zámky
Nové Zámky (maďarsky Érsekújvár, německy Neuhäusel, turecky Uyvar) je slovenské okresní město v Nitranském kraji, 37 km jižně od Nitry a 80 km východně od Bratislavy, na řece Nitra. V roce 2017 zde žilo přes 38 400 obyvatel a bylo tak 15. největším slovenským městem. Roku 2011 zde žilo 64,6 % Slováků a 22,3 % Maďarů.
Nové Zámky | |
---|---|
Hlavní náměstí | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°59′8″ s. š., 18°9′28″ v. d. |
Nadmořská výška | 119 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Nitranský |
Okres | Nové Zámky |
Tradiční region | Podunajsko |
Nové Zámky | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 72,565 km² |
Počet obyvatel | 38 486 (2016) |
Hustota zalidnění | 530,4 obyv./km² |
Správa | |
Status | Město |
Starosta | Otokar Klein |
Vznik | 1573 |
Oficiální web | www |
primator | |
Telefonní předvolba | 035 |
PSČ | 94002 |
Označení vozidel | NZ |
NUTS | 503011 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
V letech 1573–1581 zde byla vybudována pevnost, která ve své době patřila k největším a nejdokonalejším. Dnešní město vyrostlo okolo této pevnosti. Dne 10.7.1621 zde při obléhání pevnosti, držené vojskem Gabriela Bethlena, padl velitel císařských vojsk generál Karel Bonaventura Buquoy.[1] Osmané se pevnost pokoušeli během svého tažení v Uhersku šestkrát neúspěšně dobýt, podařilo se jim to v roce 1663. Nové Zámky pak Turci drželi až do roku 1685. V 18. století zde vypuklo mnoho protihabsbuských povstání, stejně jako v celém tehdejším Uhersku.
V roce 1724 byla novozámecká pevnost na příkaz uherského krále Karla VI. zdemolována. V roce 1856 zde byla Františkem Farkašem založena romská škola.[2]
Na hřbitově stojí památník československých legionářů, kteří padli v roce 1919 během Maďarsko–československé války při obraně celistvosti Československa.[3] Dne 20.6.1919 padl u Nových Zámků i velitel československého 39. střeleckého pluku major (podplukovník in memoriam) Jiří Jelínek.[4][5]
Druhá světová válka
Nové Zámky byly během druhé světové války nejvíce bombardovaným slovenským městem.[zdroj?!] V tomto období jeho obyvatelstvo zažilo tři velká bombardování anglo-americkými leteckými silami. Dva nálety proběhly 7. a 14. října 1944. Při druhém z nich byla kobercovým bombardováním zničená celá oblast v okolí nádraží a železniční kolonie města. Na území vlakového depa bylo napočítáno 364 bombových kráterů, bylo zničeno 40 lokomotiv s 1 370 naloženými vagóny. Zachovala se jen vodárenská věž. Při těchto bombardováních zahynulo přes 2 400 obyvatel města. Nejtragičtější bylo třetí bombardování 14. března 1945 (dva týdny před osvobozením města), kdy anglo-americké letectvo shodilo na město 700 bomb. Z původních 3 394 domů bylo zničeno 2 023. Většina historických staveb města byla zničena. Při tomto náletu zahynulo 4 000 obyvatel a dalších 6 000 jich zůstalo bez přístřeší. Celkem těmto spojeneckým bombardováním padlo za oběť téměř 6 500 obyvatel města což bylo asi 40 %.
Charakter města
Nové Zámky leží ve střední části rovinaté a úrodné Podunajské nížiny na důležité dopravní spojnici mezi Bratislavou a Budapeští. Díky těmto podmínkám zde postupem času vznikl potravinářský a konzervárenský průmysl a také železniční stanice, která odstartovala růst dnešního města – dnes jsou Nové Zámky důležitým železničním uzlem Slovenska.
Doprava
V Nových Zámcích je železniční uzel, který spojuje trati Bratislava – Štúrovo, Nové Zámky – Prievidza, Železniční trať Nové Zámky – Zvolen, Nové Zámky – Zlaté Moravce a Nové Zámky – Komárom. Projíždí tudy mezinárodní vlaky z České republiky do Maďarska.
Obyvatelstvo
Historický a demografický vývoj obyvatelstva Nových Zámků:
Rok | Počet obyvatel | Rok | Počet obyvatel |
---|---|---|---|
1694 | 1200 | 1880 | 10 584 |
1713 | 1525 | 1890 | 11 299 |
1731 | 2970 | 1900 | 13 204 |
1755 | 3873 | 1910 | 16 228 |
1779 | 4671 | 1940 | 23 306 |
1787 | 5167 | 1945 | 13 400 |
1811 | 5493 | 1946 | 18 710 |
1821 | 5957 | 1950 | 20 031 |
1830 | 6904 | 1961 | 22 041 |
1851 | 6936 | 1965 | 23 457 |
1857 | 7622 | 1991 | 42 923 |
1869 | 9483 | 2001 | 42 262 |
2011 | 39 646[6][7] |
Národnostní složení:
Rok (údaje v %) | |||||||||
1700 | 1720 | 1890 | 1910 | 1930 | 1938 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Maďaři | 61 | 46 | 71 | 91,43 | 45 | 88 | 31,10 | 27,50 | 22,36 |
Slováci | 25 | 36 | 8 | 5,94 | 42 | 9,5 | 66,82 | 69,70 | 64,62 |
Němci | 13 | 17 | 4 | 2 | – | – | – | <0,1 | <0,1 |
Romové | – | – | 3 | – | – | – | – | 0,80 | 0,12 |
Židé | – | – | 13 | 8,48 | 8 | – | – | 0,07 | 0,07 |
Nezjištěná | – | – | – | – | – | – | – | – | 11,71 |
Osobnosti
- Anton Bernolák (1762–1813), kněz a jazykovědec
- Otokar Klein (* 1974), operní pěvec
- Henrieta Nagyová (* 1978), tenistka
- Robert Vano (* 1948), fotograf
- Peter Macsovszky (* 1966), spisovatel
- Vladimír Balla (* 1967), spisovatel
- Lajos Kassák (1887–1967), básník, malíř a spisovatel
Odkazy
Reference
- MAŠEK, Petr. Modrá krev. 4. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. S. 36.
- Ottův slovník naučný. Svazek 18. Praha: J. Otto, 1902. 1026 s. S. 460.
- Českoslovenští legionáři už nejsou za nájemné vrahy. Nové Zámky opraví zničený hřbitov. Aktuálně.cz [online]. 2015-10-30 [cit. 2020-07-29]. Dostupné online. (česky)
- Záznam vojáka | VOJENSKÝ ÚSTŘEDNÍ ARCHIV. www.vuapraha.cz [online]. [cit. 2020-07-29]. Dostupné online.
- Hrob Jiří Jelínek a Jaroslav Steinbach | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-07-29]. Dostupné online.
- Archivovaná kopie. www.scitanie2011.sk [online]. [cit. 2014-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-05.
- www.scitanie2011.sk [online]. [cit. 22-11-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-01-2013.
Externí odkazy
- Galerie Nové Zámky na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové Zámky na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Zámky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální internetové stránky (slovensky)
- Historie města[nedostupný zdroj] (slovensky)
- História Mesta Nové Zámky Archivováno 17. 2. 2013 na Wayback Machine (slovensky)
- Nové Zámky Fotoalbum Google+ (slovensky)