Novi Bečej
Novi Bečej (v srbské cyrilici Нови Бечеј) je město na severu Srbska, ve Vojvodině, na rozhraní Banátu a Bačky. Administrativně spadá pod Středobanátský okruh. V roce 2011 zde žilo dle sčítání lidu 13 133 obyvatel.
| Novi Bečej | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°36′ s. š., 20°7′ v. d. |
| Nadmořská výška | 80 m n. m. |
| Stát |  Srbsko |
  Novi Bečej | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 609 km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 023 |
| PSČ | 23272 |
| Označení vozidel | ZR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město se nachází na řece Tise, v blízkosti ústí kanálu DTD do řeky, v rovinaté krajině Panonské nížiny.
Historie
Poprvé bylo připomínáno v roce 1332 a svůj název má, stejně jako nedaleký Bečej, podle maďarské šlechtické rodiny. V roce 1551 jej obsadil Mehmed Paša Sokolović během pronikání Turků směrem na sever. Po podepsání Karlovického míru v roce 1699 připadlo celé území spolu s Novým Bečejem Uhersku. Místní pravoslavný kostel byl dokončen roku 1742. V roce 1883 byla do města zavedena železnice v podobě trati, směřující do měst Pančevo (u Bělehradu) a Kikinda.
Po roce 1918 se město stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie. V roce 1937 zde byl odhalen památník prvnímu jugoslávskému králi Aleksandru Petrovićovi. Od roku 2006 je součástí nezávislého Srbska. Obyvatelstvo města je dodnes ze značné části (cca 25 %) maďarské národnosti.
Kultura a kulturní památky
Ve městě se nachází římskokatolický kostel a pravoslavný kostel sv. Mikuláše (srbsky Crkva svetog Nikole).
Doprava
Kromě zmíněné železniční trati vede do Nového Bečeje rovněž silnice, vedená v západo-východním směru z Vrbasu (od dálnice A1) do Kikindy a dále na území Rumunska.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Novi Bečej na Wikimedia Commons
