Most Márie Valérie

Poloha mostu Marie Valérie byla vytyčena přibližně o 120 metrů proti proudu řeky od osové čáry původního pontonového mostu. Hlavním důvodem bylo to, aby se doprava nejkratší cestou nasměrovala do centra Ostřihomi. Most leží na 1718,5 říčním kilometru řeky Dunaj.

Průzkum podloží pro zakládání mostních pilířů byl proveden mezi 3. listopadem 1893 a 16. lednem 1894. Četnými vrty se zjistila tato charakteristika a mocnost vrstev podloží Dunaje:

• Ostřihomský břeh – písčitý jíl – 100 cm, hrubý štěrk – 750 cm, tvrdý písčitý šedý jíl – 200 cm a tvrdý modrý jíl
• Štúrovský břeh – hrubý štěrk – 250 cm, tvrdý šedý jíl – 200 cm, písčitý jíl – 500 cm, jílovitý písek – 350 cm, modrý jíl

Z estetického hlediska byly aplikovány mostní pole s různými délkami. Původní nápad patří maďarskému architektovi Jánosi Feketeházymu, který navrhl i silniční most v Komárně. K přemostění bylo navrženo 5 mostních polí v celkové délce 496 metrů.

Nejstarší písemná zmínka pochází z římského období, z druhé poloviny druhého století našeho letopočtu. Císař Marcus Aurelius vedl vojenské výpravy na dolní Pohronie a předpokládá se, že římské legie procházely Dunaj právě v tomto místě.

Po obsazení Ostřihomi Turky v roce 1543 byl v roce 1585 vybudován pontonový most, který téměř 100 let zabezpečoval spojení mezi oběma břehy Dunaje. Most byl v roce 1663 zničen a následně obnoven. Nicméně v roce 1683 byl most definitivně zničen během bitvy u Párkány.

V roce 1762 byla dána do provozu nová mobilní konstrukce, takzvaný létající most. Létající most je plovoucí zařízení (kompa), které bylo pomocí asi 400 metrů dlouhého lana položeného na 7 loďkách v 50 metrových vzdálenostech. Most byl během revoluce v Uhersku zničen, ale následně i opraven.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Most Márie Valérie na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Most Márie Valérie na Wikimedia Commons