Chřínovci z Chřínova
Chřínovci z Chřínova (neboli Křínovci z Křínova či Křenové z Křenova) byl rytířský rod pocházející z tvrze u vesnice Křínov (dříve Chřínov, Křenov či Gröna), která byla v jisté době majetek benediktinského kláštera Kladruby.[1]
Historie
Nejstarší známé doklady pochází z roku 1373 a 1379, kdy na tvrzi seděl Ješek (neboli Jan) z Chříňova (původem de slvpeycis – možná Slupečná či Slupenec, protože jistý Křen byl purkrabím Voka I. z Rožmberka[2] a Oldřich Křen (Ulrich der Chren) měl roku 1316 statek u Blankenbergu[3]). Ten měl syna Hynka a ten syny Viléma a Jana (staršího) z Chřínova. Poslední zmínka z Křínova je z roku 1464 a Chřínovci se přesouvají převážně do Merklína (1495). Zde jsou pak synové Viléma – Václav, Hynek a Petr Chřínovec (†1560).
Rytíř Ondřej Křínovec z Křínova je ale roku 1618 pouze postava z díla Josefa Brauna.[4]
Erb
Na erbu měli v klenotu svého znaku páva přirozené barvy s rozloženým ocasem, který je vidět jako paví kyta i ve znaku Merklína.[5] V obci Buková[nepřesný odkaz] byl nalezen zlatý pečetní prsten s vyrytým znakem rytířů z Chřínova a erb je také vyobrazen na zvonu v Zásmucích. Na červeném štítě měli pruhy pokosem a pošikem (kříž sv. Ondřeje) s šachovnicí bílo-modrou či bílo-černou.[6] Stejný erb měli také Krlínové ze Zahrádky na Horažďovicku. Páva s prstenem v zobáku měl také Drslavic Vilém III. z Boru a vladykové z Ojnic.[7]
Obdobný erb[8] měli Janovští z Janovic. Erb jiných Janoviců byla černá orlice ve zlatém (původní slezský znak piastovských s paví kytou), které půlku měli v erbu i Sulislavci včetně vladyky Chřena.
Příbuzenstvo
Sňatkem Kateřiny, dcery Petra Chřínovského v Merklíně, se Zdislavem Říčanským z Říčan a na Zásmucích, syna Adama z Říčan a ze Zásmuk, se spojili s pány z Říčan (1558). Dále se spojili s Janovskými z Janovic a Klenové.
Reference
- http://hamelika.webz.cz/h99-05.htm - Křínov
- V. Vaníček: Velké dějiny zemí Koruny české III. (1250-1310), str. 240 či Český Krumlov, od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví, str. 32
- Archiv für österreichische Geschichte, Svazek 104, str. 533 -
- Josef Braun: Z pamětí krevních písařů, XVIII. Kterak mezi pány a rytíři bylo -
- Znaky a pečetě západočeských měst a městeček, Jan Pelant, 1985, str. 148]
- http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/cmh1-147-166.pdf - Štít a jeho kusy, str. 159, obr. 30
- Ottův slovník naučný, 1891, svazek 4, str. 418
- http://www.castles.cz/genealogie-heraldika/janovsti-z-janovic.html Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine - Janovští z Janovic