Oxid sírový
Oxid sírový (chemický vzorec SO3) je jeden z oxidů síry, který je hlavní příčinou vzniku kyselých dešťů. Vyrábí se ve velkém množství jako prekurzor kyseliny sírové.
Oxid sírový | |
---|---|
Krystaly trimerního oxidu sírového | |
Strukturní vzorec | |
3D model molekuly SO3 | |
Obecné | |
Systematický název | Oxid sírový |
Anglický název | Sulfur trioxide |
Německý název | Schwefeltrioxid |
Sumární vzorec | SO3 |
Vzhled | bezbarvé krystalky nebo olejovitá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7446-11-9 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-197-3 |
PubChem | 24682 |
ChEBI | 29384 |
UN kód | 1829 |
Číslo RTECS | WT4830000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 80,064 g/mol |
Teplota tání | 32,5 °C (α) 62,4 °C (β, 234 kPa) 16,83 °C (γ) |
Teplota varu | 44,8 °C |
Teplota sublimace | 50 °C (β) |
Hustota | 1,97 g/cm3 (α, 20 °C) 2,29 g/cm3 (γ, −10 °C, pevný) 1,92 g/cm3 (γ, 20 °C, kapalina) |
Index lomu | nD= 1,409 65 |
Kritická teplota Tk | 218,3 °C |
Kritický tlak pk | 8 440 kPa |
Kritická hustota | 0,633 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | rozpustný (na H2SO4) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
kyselina sírová (na oleum) |
Relativní permitivita εr | 3,11 (18 °C) |
Tlak páry | 37,330 kPa |
Van der Waalsovy konstanty stavové rovnice | a= 0,680 3 Pa m6 mol−2 106•b= 56,36 m3 mol−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | jednoklonná (α) jednoklonná (β) kosočtverečná (γ) |
Hrana krystalové mřížky | γ-modifikace při −10 °C a= 1 230 pm b= 1 070 pm c= 530 pm |
Dipólový moment | 0 Cm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −395,7 kJ/mol −441,04 kJ/mol (γ, kapalina) |
Entalpie tání ΔHt | 151 J/g (α) 330 J/g (β) 108 J/g (γ) |
Entalpie varu ΔHv | 510 J/g |
Standardní molární entropie S° | 256,6 J K−1 mol−1 95,6 J K−1 mol−1 (γ, kapalina) |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −395,7 kJ/mol −368,4 kJ/mol (γ, kapalina) |
Izobarické měrné teplo cp | 0,633 J K−1 g−1 2,248 J K−1 g−1 (γ, kapalina) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R8, R14, R26, R34, R35, R37, R45 |
S-věty | S1/2, S8, S17, S25, S26, S30, S36/37/39, S45, S53 |
NFPA 704 | 0
3
2
OX
|
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příprava a výroba
Průmyslově se vyrábí oxidací oxidu siřičitého
- Oxid siřičitý reaguje s kyslíkem za vzniku oxidu sírového.
Tato reakce je silně exotermická a je vratná; proto je nutno ji provádět za relativně nízkých teplot do 500 °C a za přítomnosti katalyzátorů (např. platiny nebo oxidu vanadičného, wolframového, molybdenového aj.). Za vysokých teplot vyšších než 800 °C probíhá tato reakce opačným směrem a z oxidu sírového vzniká opět oxid siřičitý a kyslík].
V laboratoři se oxid sírový připravuje rozkladem síranu železitého:
- Síran železitý se rozkládá na oxid železitý a oxid sírový.
nebo destilací olea, což je roztok oxidu sírového v kyselině sírové, případně zahříváním hydrogensíranu sodného
- dehydratace:
- Hydrogensíran sodný se rozkládá na disíran sodný a vodu.
- rozklad:
- Disíran sodný se rozkládá na síran sodný a oxid sírový.
Vlastnosti
Struktura
V plynném stavu má monomerní forma oxidu planární uspořádání (grupa symetrie D3h). V kapalném i plynném skupenství existuje rovnováha mezi monomerem a trimerem (S3O9). V pevném stavu je oxid sírový vždy trimerní nebo polymerní. Cyklický trimer zaujímá vaničkovou konformaci (grupa symetrie D3v) podobnou cyklohexanu.
Krystaluje v podobě bezbarvých kosočtverečných krystalů jako modifikace γ-SO3; pokud přijde do styku s vodou, tak vytváří bílé jednoklonné jehličkovité krystaly modifikace β-SO3, které jsou tvořeny směsí vláknitých polysírových kyselin. Nejstálejší formou oxidu sírového je jednoklonný α-SO3, který má složitou vrstevnatou strukturu, vzniklou příčným spojováním řetězců.
Chemické vlastnosti
S vodou reaguje velmi prudce, a podle stechiometrického poměru reakčních složek vzniká buď kyselina sírová
nebo oleum, případně směsi polysírových kyselin. Oxid sírový je velmi silné dehydratační činidlo: z organických látek odštěpuje vodu, např. jeho působením na ethanol vzniká ethen (ethylen) a kyselina sírová
Reakci s halogenovodíky vznikají halogensírové kyseliny HSO3X, např. reakcí s chlorovodíkem
vzniká kyselina chlorsírová (chlorsulfonová).
Oxid sírový je velmi silnou Lewisovou kyselinou. Tvoří proto velké množství různých aduktů s mnoha organickými i anorganickými ligandy.
Použití
Průmyslově vyráběný oxid sírový se ihned zpracovává na kyselinu sírovou.
Bezpečnost
Oxid sírový je silně žíravý, neboť ve styku s tkáněmi těla z nich odnímá vodu a mění se na kyselinu sírovou. Necháme-li odpadnout kapku vody na oxid sírový, dojde k explozívní reakci.
Reference
- Sulfur trioxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
- REMY, H. Anorganická chemie I. Praha: SNTL, 1971.