Oxid vanadičný

Oxid vanadičný (V2O5) je nejdůležitější oxid vanadu. Připravuje se tepelným rozkladem metavanadičnanu amonného:

2 NH4VO3 → V2O5 + 2 NH3 + H2O
Oxid vanadičný
Obecné
Systematický název Oxid vanadičný
Anglický název Vanadium(V) oxide
Německý název Vanadiumpentoxid
Sumární vzorec V2O5
Vzhled žlutooranžový prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS 1314-62-1
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 215-239-8
PubChem 14814
SMILES O=[V](=O)O[V](=O)=O
Číslo RTECS YW2450000
Vlastnosti
Molární hmotnost 181,880 g/mol
Teplota tání 670 °C
Teplota rozkladu 2 000 °C
Teplota změny krystalové modifikace 72 °C
Hustota 3,357 g/cm³ (18 °C)
Index lomu a = 1,461
b = 1,52
c = 1,76
Rozpustnost ve vodě 0,8 g/100 ml (25 °C)
0,7 g/100 ml (100 °C)
Relativní permitivita εr 13,84
Měrná magnetická susceptibilita 8,884×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura kosočtverečná
Hrana krystalové mřížky a = 1 151 pm
b = 436,9 pm
c = 365,3 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −1 550,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 358 J/g
Entalpie varu ΔHv 1 450 J/g
Standardní molární entropie S° 131 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −1 419,6 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,702 JK−1g−1
Bezpečnost

GHS07

GHS08

GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-věty R20/22,R26/27/28, R36, R37, R38, R40, R48,R51/53, R63, R68
S-věty S1/2,S26, S28, S36/37 S38, S45, S46, S61
NFPA 704
0
3
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid vanadičný má žlutočernou barvu. Taje při teplotě 660 °C. Ve vodě je rozpustný velmi nepatrně, roztok reaguje slabě kysele.

Reakcí oxidu vanadičného s kyselinou chlorovodíkovou vzniká oxidochlorid vanadičný:

V2O5 + 6 HCl → 2 VOCl3 + 3 H2O

Tento oxid je amfoterní, ve vodě se rozpouští pouze omezeně a vzniklý roztok reaguje kysele. Rozpouštění můžeme podpořit okyselením roztoku. Tím získáme světle žlutý roztok kationtu dioxovanadičného (VO2)+. V roztocích alkalických hydroxidů jsou při vysokém pH přítomny orthovanadičnanové anionty VO43−.

Využití

Oxid vanadičný má schopnost vratně uvolňovat kyslík, proto se velmi často používá v průmyslu jako katalyzátor. Katalyzuje např. redukce olefinů a aromatických uhlovodíků vodíkem. Nejdůležitější využití nachází při výrobě kyseliny sírové tzv. kontaktním způsobem, kde oxiduje oxid siřičitý na oxid sírový. Reakce probíhá takto:

V2O5 + SO2 → 2 VO2 + SO3
4 VO2 + O2 → 2 V2O5

Reference

  1. Vanadium pentoxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.