Otmar Oliva

Otmar Oliva (* 19. února 1952, Olomouc) je český akademický sochař (kamenosochař), který se specializuje na tvorbu liturgických předmětů a úpravu chrámových prostor.

Otmar Oliva
Otmar Oliva (2007)
Narození19. února 1952 (70 let)
Olomouc, Československo Československo
Národnostčeská
Povolánísochař
OceněníRytíř české kultury (2017)
účastník odboje a odporu proti komunismu
Webová stránkahttp://www.otmaroliva.cz
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

V letech 1967–1972 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti, následně do roku 1978 na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1978 také absolvoval studijní pobyt v Řecku. Od roku 1970 spolupracoval s akademickým malířem Vladislavem Vaculkou. Roku 1979 byl zatčen a vězněn za šíření materiálů Charty 77.

Jakmile byl roku 1981 propuštěn, oženil se a usadil na Velehradě, kde také vybudoval ateliér a v roce 1985 také kovoliteckou dílnu. Podílel se na založení samizdatového nakladatelství Refugium Velehrad. Spolupracoval se zvonařskou dílnou Ditrichových v Brodku u Přerova. Roku 1993 poprvé navštívil Řím a následujícího roku začal tvořit pro Vatikán. Jeho nejvýznamnější prací je výzdoba kaple Jana Pavla II. Redemptoris Mater, jejíž součástí je také papežský trůn, který je prvním papežským trůnem od dob Berniniho. Olivovi se také dostalo cti vytvořit medaili k významnému 20. výročí pontifikátu papeže Jana Pavla II. (1998). Oliva je jediným Čechem, který tuto medaili kdy vytvořil.

Výzdoba pro trnavskou katedrálu sv. Jana Křtitele

V roce 2010 u Otmara Olivy objednal tehdejší arcibiskup Róbert Bezák liturgickou výzdobu pro katedrálu sv. Jana Křtitele v Trnavě.[1] Oliva v rámci zakázky za tři miliony korun se svými spolupracovníky vytvořil bronzový oltář, křtitelnici, monstrance, svícny či biskupskou berlu.[2] Bezák byl však ze svého úřadu v červenci 2012 odvolán.

Oliva dílo dokončil, Bezákův nástupce Ján Orosch však jeho smlouvu neuznává. Jednak po výtvarníkovi nově požaduje zaplatit DPH ve výši 700 tisíc, jednak si nepřeje v katedrále moderní umění. Instalaci děl v chrámu podle Orosche brání technické důvody, dal by proto přednost jejich umístění v méně významném kostele. „Já jsem to dělal do katedrály... Když sochař dělá nějakou věc, tak to dělá přesně na to místo," uvedl Oliva.[3]

V listopadu 2013 Oliva nechal dopravit dílo do Trnavy. Místo v katedrále skončilo ve skladu arcibiskupství.[3]

Dílo
biskupská hůl

Mezi významné Olivovy práce patří:

  • fontána v Uherském Hradišti
  • Detail fontány Pramen živé vody svatého Jana Sarkandra

Odkazy

Reference
  1. V trnavské katedrále si splním sny, říká sochař Oliva. Aktuálně.cz [online]. 2011-3-24. Dostupné online.
  2. Křesťanský magazín, Česká televize, 10. 2. 2013
  3. Liturgické předměty od Otmara Olivy skončily místo v katedrále ve skladu. Česká televize [online]. 2013-11-14. Dostupné online.

Literatura
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.