Otakar Janůj

Otakar Janůj (26. října 1912, Rudimov – 23. října 1941, nezvěstný nad Irským mořem) byl radiotelegrafista-střelec u 311. československé bombardovací perutě Royal Air Force, který zahynul při cvičném letu.[1]

Otakar Janůj
Ražoň
Otakar Janůj
na fotografii fotoateliér Petřivalský, Lipník nad Bečvou, před rokem 1933
Narození26. října 1912
Rudimov
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. října 1941 (ve věku 29 let)
Anglie
Irsko Irsko
NárodnostČeši
Vojenská kariéra
HodnostSgt
Doba služby1940-1941
SloužilDělostřelecký pluk 302 Olomouc
1. československá divize (1940)
Československé perutě v RAF (1940)
SložkaČeskoslovenská armáda, Československé exilové vojsko
Jednotka311. československá bombardovací peruť RAF
Válkydruhá světová válka
VyznamenáníČeskoslovenský válečný kříž 1939
multimediální obsah na Commons

Život

Rodina, otec v 1. světové válce

Rodiči Otakara Janůje byli Valentin Janůj (2. února 1882 Lipník nad Bečvou – 2. ledna 1975, Týn nad Bečvou) a Marie, rozená Chmelová (3. října 1886, Rudimov – 13. dubna 1970, Týn nad Bečvou 63). Svatbu měli kostele v Mladoticích dne 2. května 1911. V manželství se jim narodily ještě dvě dcery, Marie (*17. září 1911, Rudimov) a Otilie (*2. května 1914).

Jeho otec Valentin Janůj rukoval v roce 1914 k Rakousko-uherské armádě, k Pěšímu pluku č. 3 (k. u. k. Infanterieregiment Nr. 3), jehož doplňovacím okresem bylo Kroměřížsko (včetně Zlínska, Uherskohradišťska, Kyjovska, Vsetínska a Valašského Meziříčí). V bojích okolo Lublina (východní Polsko, 80 km od hranic s Ukrajinou) byl Valentin Janůj, jako svobodník Rakousko-uherské armády, zajat dne 28. srpna 1914 ruskými vojáky. V zajetí byl více než čtyři roky, internován byl na SIbiři. Kde později vstoupil do Československých legií. V kartě legionáře [2] je uvedeno datum a místo přihlášení do legií: Krivodanka. Byl zapsán do legií 19. června 1918. Příslušný k 11. čs. střeleckému pluku Františka Palackého, který vznikl v Novonikolajevsku 15. července 1918. Původní místo Novonikolajevsk je dnes oblast Novosibirsk, město bylo v roce 1925 přejmenováno. Prodělal celou anabázi po Transsibiřské magistrále až do přístavu Vladivostok. Odtud odplouval s 31. transportem Čsl. legií na lodi Teucera. Do vlasti se vrátil v roce 1920.

Dětství a dospívání

Dětství prožil Otakar Janůj v obci Rudimov, kde se narodil v č. 36. Od roku 1919 zde chodil do školy. Koncem roku 1921 se celá rodina přestěhovala do obce Jindřichova v okrese Přerov, kde pokračoval ve školní docházce od prosince téhož roku. Rodina Janůjů zde bydlela v domě č.p. 58. V letech 1924–1926 navštěvoval Českou obecnou a měšťanskou školu J.A.K[p 1] ve Fulneku. Zde bydlel u Ondřeje (německy Andreas) a Anny Lachkých, domkaře, v domě č.p. 408. Další školou byla Měšťanská chlapecká škola V Hranicích na Moravě, kde studoval v letech v letech 1926–1927, na Živnostenské škole pokračovací, taktéž v Hranicích na Moravě, v letech 1928–1930 .

Rodina bydlela od října 1927 v Týně nad Bečvou. Přibližně v letech 1926–1929 se stal členem Sokola.

Vojenská služba

Prezenční vojenskou službu nastoupil 1. října 1934 u Dělostřeleckého pluku č. 302, ve Starých městských kasárnách v Olomouci. Dnem 1. dubna 1935 byl povýšen do hodnosti svobodníka, se zařazením do funkce telefonisty. Současně se stal velitelem telegrafního družstva u spojovací baterie. Dne 1. října 1935, byl povýšen do hodnosti desátníka a stal se velitelem spojovacího družstva. Dvouletou základní vojenskou službu ukončil 16. září 1936.

Během vojenské služby si doplnil vzdělání a ve školním roce 1935/1936 navštěvoval v Olomouci jednoroční učební kurz IV. třídy měšťanské školy. Výstupní vysvědčení obdržel 18. června 1936.

Zaměstnání

Před vojenskou službou byl Otakar Janůj zaměstnán u firmy Bratři Frommové, v Hranicích na Moravě jako obchodní příručí. Po absolvování vojenské služby se přihlásil k policii do Brna, kde byl nejprve zaměstnán jako pomocný zřízenec strážní služby a poté štábní strážmistr policie.

V exilu

Spolu s několika dalšími Čechoslováky odešel na počátku roku 1940 na Slovensko, poté do Jugoslávie. Odtud přes Turecko do Francie. Zde se do bojů nezapojil, odjel přímo do Anglie, kde vstoupil do čsl. jednotek RAF. Byl zařazen na funkci: radiotelegrafista-střelec, létal na Vickers Wellington.

Smrt

Zahynul nad Irským mořem, nezvěstný z orientačního letu, Wellington T2624.[3]

Zmínka o jeho smrti je v knize Zlomená křídla, od Eduarda Čejky, v tabulkovém přehledu. [4]

Galerie
  • Otakar Januj (1912-1941) v blíže neurčeném kroji, na Sokolských hodech v Napajedlích, 24. srpna 1934
  • Otakar Januj (1912-1941) ve vojenském vycházkovém stejnokroji, na Sokolských hodech v Napajedlích, 22. září 1935. Dívka na fotografii je snoubenka, Věra Vymětalová (1919-1990).
  • Otakar Januj (1912-1941) ve vojenském vycházkovém stejnokroji, na Sokolských hodech v Napajedlích, 22. září 1935. Kolorovaní fotografie proběhlo v roce 2017.


Pocty In-memoriam

Vyznamenání

Pamětní desky

Odkazy

Poznámky
  1. Dnes ZŠ T. G. Masaryka Fulnek

Reference
  1. MARIAN BUŠTÍK; PAVEL VANČATA. Poslední let Wellingtonu T2624: Válečný deník Sgt Otakara Janůje, radiotelegrafisty 311. čs. bombardovací perutě RAF. 2018 (1. vydání). vyd. [s.l.]: Svět křídel, 2018. ISBN 978-80-7573-043-5. S. kniha, vázaná, 217 stran, česky.
  2. Detail legionáře | Legie 100. legie100.com [online]. [cit. 2018-06-04]. Dostupné online. (česky)
  3. VÚA, Záznam vojáka: Janůj Otakar
  4. Zlomená křídla - Eduard Čejka. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2018-06-04]. Dostupné online.

Literatura
  • BUŠTÍK Marian, VANČATA, Pavel, Poslední let Wellingtonu T2624 (Válečný deník Sgt Otakara Janůje, radiotelegrafisty 311. čs. bombardovací perutě RAF), Svět křídel, 2018, 218 stran. ISBN 978-80-7573-043-5.
  • VILD, Miroslav. Osud byl mým přítelem, 1988, Naše vojsko, 192 s, Edice Eso (Edice statečnosti a odvahy)
  • ČEJKA, Eduard. Zlomená křídla, 1 vydání 1968, 2. vydání 1991, Naše vojsko, 296 s

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.